sb157-05 0..8296

Tesliti, il, en, ení; teslívati, na Slov. =
tesati. Bern.

Teslo, a, n., zastr. = hoblík. Kom.

Teslovati = hoblovati. Kom.

Tesna, y, f. = oštěpačka tesařská, die
Zimmeraxt. Tesař tesnou seká. Kom.

Těsnati, vz Těsniti.

Těsně = úzce, eng, knapp, gedrängt. T.
uvázaný. V Ten šat t. přiléhá, schliesst
dicht an. Živůtek t. přilehlý; t. za sebou
jíti; t. na hranicích; čas t. odměřený; t.
s něčím spojený; srdce se mu t. stáhlo; t.
vedlé sebe; t. za ním šli; t. ho obklíčili.
Us. Dch. Ten šroub jde jaksi t. Us. Šd.

Těsnění, n., vz Těsniti.

Těsněný; -ěn, a, o, vz Těsniti.

Těsněnka, y, f., micania, die Mikanie.
T. jedomorná, m. guaco; čabrolistá, m. sa-
turejaefolia. Rstp. 863.

Těsněti, ěl, ění, enge werden, sich ver-
engen. Ros.

Těsnice, e, f. = užší ulice, úžice, das
Gässchen. T. či úžice jsou užší ulice. Sš.
L. 143. (Hý. ).

Tesník, a, m. = kameník ? der Stein-
metz. Plk.

Tesnina, y, f. = úzké místo, úžina, die
Enge, Klemme. T. v horách, Kom.; t. mor-
ská. L. Vz Hora. T. = stěsněné místo řeky,
die Stromenge. Dch., Š. a Ž. — T. = těžkosť,
obtížnosť, die Schwierigkeit, Enge, Klemme.
Prodral se skrze všecky t-ny. Ráj.

Těsniti, tísniti, il, ěn, ění; těsnívati;
těsnati = těsným učiniti, ein-, verengen,
eng o. enger machen, drängen, beschränken,
schmälern. Ros. — co, se kam. Nechtíce
v úzkou rozprávku tu věc těsnati. Měst.
bož. III. 177. V hromadu se těsnal brav.
Hlas. — se = těsněti. Těsní se jak může,
přec důchodem nevyjde. L. Těsnají se břehy
její. Č.

Těsnivý, beengend, beengsam. Šm.

Těsno, vz Těsný —T., adv. = úzko,
eng. To tak t. rozuměli. Us. Je zde t., člo-
věk se nemůže ani hnouti. Dch. — komu
kde. Proč sme vás jen stavěli, stodůlky a
komůrky? Zůstanete prázdny, nebude vám
t. Slez. Šd. Všude jim t. bylo. Bart. 87.
Spolu jim těsno, od sebe teskno (nemohou
se spolu srovnati). Vz Svárlivý. Lb. T. mu
je. Us. Snad mu (Bohu) v nebi těsno. Solf.
— oč. Bývalo o hotové těsno. Ehr. 12. —
T., a, n. = těsnosť, tísnosť, die Enge. V t.
přijíti. V. Do t-a někoho vehnati. D., Br.,
Sych. Do t-a se dostati. Sych. Z t-a ně-
komu pomoci. Zlob. Všudy má t. Vz Ne-
snáze. Č. Často věci své do těsna vehnané
viděli. Prot. 345. I za nynějšího těsna si
dosti skvěle stojí. MP. A když vyšli z lid-
ského těsna. Sš. Sm. bs. 156.

Těsnodechý, beklommenen Athems,
schwerathmend. Šm., Dch.

Těsnoduchý, engherzig. Šm.

Těsnohrdly, enghalsig. Šm. T. láhev.
Techn. III. 35.

Těsnokalhotník, a, m., ein Enghose. Šm.

Těsnokolejný, schmalspurig. Dch.

Těsnokrký, angusticollis, enghalsig: ba-
nička mechová, dole tratící se v nevelikou
ztlustlinu stopky. Rst. 506.

Těsnol, u, m., cordiera, die Cordiere. T.
trojkvětý, c. trirlora. Rstp. 819.

Těsnolovitý. T. rostliny, cordiereae: těs-
nol. Rstp. 819.

Těsnomyslný, engherzig. Dch.

Těsnopis, u, m., stenografie, die Steno-
graphie. T. nižší, vyšší. Vz KP. I. 310., 314.

Těsnopisec, sce, m., der Stenograph.

Těsnopisecký, Stenographen-. Šm.

Těsnopisniti, il, ěn, ění, stenographiren.
— co po kom.

Těsnopisný, stenographisch. T. jednota.
Vz KP. I. 315., 313.

Těsnosrdný, engherzig. Šm.

Těsnosť, i, těsnota, y, f. = tíseň, die
Enge, Klemme. Bylo tam nesnadno přistou-
piti pro t. (úzkosť) míst. Br. — T. = nouze,
útisk, die Noth. Přivésti koho v t. L.

Těsňucha, y, f., clausilia, plž. Krok. II. 125.

Tesný = ku tesání, Hau-. T. lať, eine
Waldstange. Us. Dch.

Těsný; těsen, sna, o. Koř. tisk (tBsk). Gb.
Hl. 144. T. = úzký, neprostranný, nevolný,
stísněný, eng, gedrängt. Těsné jest, co tísní,
stíská, skličuje: t. kabát; úzké = kudy ne-
snadno proniknouti: úzká lávka, úzký ru-
káv. Ve velikém davu je těsno a může
býti i úzko (nevolno). Něco s něčím těsně
souvisí (šp.: úzce). Brt. S. 3. vyd. 181. —
T. = ztuha k jinému dílu přiléhající, knapp,
opak: volný. Rst. 506. T. styky pospoje;
těsné pouto. Dch. Požičaj nožička, dala mi
mamička těsného lajblíčka. Sš. P. 148. Do
města byla brána velmi těsná. BR. II. 32. b.
T. stavení, domek, V., ulice, roucho, Kom.,
místo mezi horami (těsnina), D., vězení,
Berg., střevíce. D. Vehnati koho v t, kout
(v těsno), in die Enge. L. T. hlava, be-
schränkt, rozum (mladých a prostých), Kom.,
majetnosť, gering. L. V těsnou upadl. Je
v těsných (kalhotách). Vz Nesnáze. Č. — T.
život, hart, svědomí (úzké), zart. — T právo
(přísné), streng. L. — T. pojem (op. pro-
stranný, výměr. Marek.

Tesolez, a, m., v horn., der Zimmersteiger.
Šm.

Tesovice, dle Budějovice, Tessowitz. ves
u Znojma.

Tesový. T. plot. Vz Tes. U Král. městce.
Psčk. Rgl.

Tessinský. T. Alpy. Krč. 252.

Test, u, m., zastr. = nádoba chemická
v hutnictví, miska z popele ke zkouškám
na stříbro n. na zlato, též k přehánění na
čisto, kapelka, der Probetiegel im Hütten-
wesen, Test. Gl. 341., Ms. alch. 504., 71.,
150., 104., Vys. Střněm. tëst, teste, holld.
anglic. test; z roman.: vlas. testo, pánev,
irdene Pfanne, špan. tiesto; z lat. testum,
nádoba hliněná; také střřec. xíóxa. Lépe
by bylo tohoto slova užívati než slova
tyglík. Mz. 346. Vz Blík.

Tesť, gt. testě a testi (zastr. čtie), dat.
testi (zastr. čti), m. Jg. T. masc. dle Muž,
fem. die Kosť. Jv. Dle Hosť. Cf. Gb. Hl.
111., Bž. 89. T., strsl. tBstB, uxoris pater,
pol. cieść, rus. testb; setzt ein Thema tBsB
tb\ľh voraus. Cf. Tchán. Mkl. B. 125., 165,
112. (Hý. ). — T. = otec ženy n. muže, tchán,
der Schwiegervater. Výb. I. 509. Odpověděl