Předchozí (70)  Strana:71  Další (72) |
|
|||
71
|
|||
|
|||
testi svému. V. A v tom volání otec se
synem, ani bratr s bratrem, ani tesť se ze- těm, ani šíře se svakem mají spolu býti v úřadu přísežných. CJB. 279. Manžel říká manželčinu otci tesť (tchán), matce její tesťka (tesť, testa, testice, švekruše, tchyně), tito pak jemu: zeť. T. zelvu svú poskvrnil še- řadně (socer nurum suam polluit. Ez. 22. 11. ). BO. Annáš bieše t. Kaifášův. ZN. Jan testě bratra svého v tom svědomie netrpie; Pak po smrti jeho ženy pustil jest zeť testoví ten purkrecht, nemaje čím platiti; Ten, ko- muž purkrecht jest kúpen, pustil jej testovi svému a tesť zaň vyplnil prodávateli těch 40 hř. NB. Tč. 144., 156. Za svého ctě (tstě). Půh. II. 80. Testa, y, f. = tchyně, die Schwieger-
mutter. Vz Tesť. Testament, u, m., z lat. = závěť, kšaft,
poslední vůle, poslední pořízení, das Ver- mächtniss, Testament, letzter Wille. — T. = písmo svaté, die Bibel. Testař, e, m., der Tiegelschläger. Šm.
Vz Test. Testator, a, m., lat. = závětce, kdo dělá
poslední pořízení, der Erblasser, Testator. Testěnice, e, f. = testice. Veleš.
Testice, e, f. = tchyně. Vz Tesť.
Testifikace, e, f. = důkaz svědky vedený,
S. N. Testima, y, f., das Scherbenfutter (ein
messingenes Modell in der Probekunst). Am. Testimoni-um, a, n., lat. = vysvědčení,
das Zeugniss. T. maturitatis, vys. dospělosti; t. morum, vys. mravův; t. paupertatis, vysv. chudoby. Rk. Vz S. N. Testina, y, f. = tchyně, testa, die Schwie-
germutter. Spává mlaďucha u t-ny, dokud není za muž súca. Slov. B. Němc. — Er. Sl. čít. 68. Těstnatosť, i, f., pastositas, die Teigig-
keit. Nz. lk. Těstkný, zastr. = těsný.
Těstnatý = plný těsta, z těsta, teigig,
von Teig. T. věc. Ms. bib. — T. = k těstu podobný, teigig, teigförmig. T. svalení, Balg- geschwulst. Těsto, tístko, a, n. Koř. tǐsk (tBsk).
Grb. Hl. 144., Bž. 229. Strsl. têsto, massa, lit. tašla, tešla; koř. tǐsk, tudy z têskto, přípona -to. Mkl. aL. 59., B. 161. — T. = zadělaná mouka, der Teig. V. Těsto zadě- lané = záděl. Us. Šm. Těsto nezakvašené, Aqu., mastné, strouhané do polívky, trhané (trhance), Us., máslové, křehké, paštikové, Hsg., hořkomandlové, prostředek krášlicí, Prm. III. č. 9., nudlové, Rk., vdolkové, buch- tové, chlebové, koláčové atd., Us., perní- kové, žitné, pšeničné, dílové (u pernikářů). Šp. T. kyše, kysá, kyne, nakynulo, vyky- nulo, málo n. tuze kyne, tuhne, puchne, zkynulo. Us. T. zadělati. V., rozdělati, vá- leti, převáleti, D., (vypracovati), vydělati, vyváleti, stírati (míchati), nechati kynouti, rozvlažovati, Šp., strouhati, nakvasiti. Us. Nákvasa těsta. V. Pokrmy od těsta, z těsta. Ros. Výroba zboží z těsta, Teigwaarenerzeu- gung. Dch. Ty kachny (kuřata) jsou jako těsto (= měkké, tlusté, dobře vykrmené). Mor. Šd. Ukradla nám kus těsta, napekla |
vdolků, pozvala pacholků. Sš. P. 509. Jaké
těsto, takový chléb. Pk. Přesné těsto najde v břiše místo. Vz Chudý. Lb. Zanese-li se kus těsta chlebového přes pole, tedy z té díže nikdy prý více chléb se nezdaří. Mus. O jiných pověrách chleba se týkajících vz Mus. 1855. 2. — Těsta, pl. = pečivo, Back- werk, n. L. — T. ibišové, kostíkové n. fos- forové, lekořicové, pro prsa, zubní, Kh., gummové. — T., těstoch, těstuch, a, m. = člověk mazlavý, der Weichling, Zärtling. L. Těstovitý, teigig, teigartig. T. hmota.
Mus., Nz. lk. T. chmat, pastartiger Griff. Šp. Těstovka, y, f., die Pastete. Tpl.
Těstový = od těsta, Teig-. T. zboží,
Teigwaaren; továrna na t výrobky. Dch. T. kvašení. Šm. — T. strup telat (neduh na hlavě), das Teigmahl. Ja. Téstranný = z té strany, diesseitig.
Ssav. 87. Teš, e, m., osob. jm. Pal.
Těšánka, y, f. = krátká ručnice portášů
valašských na Moravě. Mtc. Ct. pouč. III. 51. Těšanky, dle Dolany, Klein-Tieschan, ves
u Kroměříže. PL. Těšany, dle Dolany, Tieschan, ves u Zdou-
nek. PL. — T. hrubé, Gross-Tieschan, ves u Kroměříže. PL. Těšek, ška, na., osob. jm. Pal.
Těšení, n., das Trösten. Veliké t. v hoře
se promění. Us. T-ním někoho odbyti. Dch. Když mě jest t-ním svého vzkřiešenie ob- radoval jako vínem, ješto obveseluje srdce člověka. Hus III. 21. Těšenov, a, m., Tieschenau, ves u Pel-
hřimova. PL. Těšený; -en, a, o, getröstet. Tkadl. I. 60.
Těšetice, dle Budějovice, Teschetitz, ves
u Buchova; Tieschetitz, ves u Olom.; Töstitz, ves u Znojma. PL. Těšetín, a, m., Tieschetin, ves u Kla-
tov. PL. Těšice, dle Budějovice, Tieschitz, ves a)
u Hodonína; b) u Víškova. PL. — T. dolní a horní, Unter-, Ober-Tieschitz, vsi u Hra- nic na Mor. Těšík, a, m., Tieschick, mlýn u Velkého
Meziříčí. — T., osob. jm. 1. Těšíkov, a, m., Tscheschdorf, ves u
Šternberka na Mor. 2. Těšíkov, a, m., potok vsacký i pole
podlé něho. Mor. Vck. Těšil, a, těšílek, lka, m. = těšitel, der
Tröster. Ros. Těšín, a, m., mě. vrak. Slezsku, Teschen.
Vz více v S. N. — T., něm. Tieschin, ves u Vodňan. — Těsíňan, a, m. — Těšínský. T. knížectví. Vz Žer. Záp. II. 191. Těšina, y, f., samota u Středokluk. -
T., y, m., osob. jm. Šd. 1. Těšinka, y, f., Tieschinka, ves u Ko-
lína. 2. Těšinka, y, f. = světlík, ambrožka, der
Zahntrost, euphrasia odontides, bylina. Jg. 3. Těšinka, y, f. = červený brambor,
rothe Kartoffel. U Místka. Škd. 4. Těšinka, y, f., ručnice v Těšíně dělaná,
die Teschine (ein Gewehr). Šm., Dch. 5. Těšinka, y, f. = potěšitelná zvěsť, er-
freuliche Nachricht, der Trost. Šm., Šd. |
||
|
|||
Předchozí (70)  Strana:71  Další (72) |