sb157-05 0..8296

testi svému. V. A v tom volání otec se
synem, ani bratr s bratrem, ani tesť se ze-
těm, ani šíře se svakem mají spolu býti
v úřadu přísežných. CJB. 279. Manžel říká
manželčinu otci tesť (tchán), matce její tesťka
(tesť, testa, testice, švekruše, tchyně), tito
pak jemu: zeť. T. zelvu svú poskvrnil še-
řadně (socer nurum suam polluit. Ez. 22. 11. ).
BO. Annáš bieše t. Kaifášův. ZN. Jan testě
bratra svého v tom svědomie netrpie; Pak
po smrti jeho ženy pustil jest zeť testoví
ten purkrecht, nemaje čím platiti; Ten, ko-
muž purkrecht jest kúpen, pustil jej testovi
svému a tesť zaň vyplnil prodávateli těch
40 hř. NB. Tč. 144., 156. Za svého ctě
(tstě). Půh. II. 80.

Testa, y, f. = tchyně, die Schwieger-
mutter. Vz Tesť.

Testament, u, m., z lat. = závěť, kšaft,
poslední vůle, poslední pořízení, das Ver-
mächtniss, Testament, letzter Wille. — T. =
písmo svaté, die Bibel.

Testař, e, m., der Tiegelschläger. Šm.
Vz Test.

Testator, a, m., lat. = závětce, kdo dělá
poslední pořízení, der Erblasser, Testator.

Testěnice, e, f. = testice. Veleš.

Testice, e, f. = tchyně. Vz Tesť.

Testifikace, e, f. = důkaz svědky vedený,
S. N.

Testima, y, f., das Scherbenfutter (ein
messingenes Modell in der Probekunst). Am.

Testimoni-um, a, n., lat. = vysvědčení,
das Zeugniss. T. maturitatis, vys. dospělosti;
t. morum, vys. mravův; t. paupertatis, vysv.
chudoby. Rk. Vz S. N.

Testina, y, f. = tchyně, testa, die Schwie-
germutter. Spává mlaďucha u t-ny, dokud
není za muž súca. Slov. B. Němc. — Er. Sl.
čít. 68.

Těstnatosť, i, f., pastositas, die Teigig-
keit. Nz. lk.

Těstkný, zastr. = těsný.

Těstnatý = plný těsta, z těsta, teigig,
von Teig. T. věc. Ms. bib. — T. = k těstu
podobný, teigig, teigförmig. T. svalení, Balg-
geschwulst.

Těsto, tístko, a, n. Koř. tǐsk (tBsk).
Grb. Hl. 144., Bž. 229. Strsl. têsto, massa,
lit. tašla, tešla; koř. tǐsk, tudy z têskto,
přípona -to. Mkl. aL. 59., B. 161. — T. =
zadělaná mouka, der Teig. V. Těsto zadě-
lané = záděl. Us. Šm. Těsto nezakvašené,
Aqu., mastné, strouhané do polívky, trhané
(trhance), Us., máslové, křehké, paštikové,
Hsg., hořkomandlové, prostředek krášlicí,
Prm. III. č. 9., nudlové, Rk., vdolkové, buch-
tové, chlebové, koláčové atd., Us., perní-
kové, žitné, pšeničné, dílové (u pernikářů).
Šp. T. kyše, kysá, kyne, nakynulo, vyky-
nulo, málo n. tuze kyne, tuhne, puchne,
zkynulo. Us. T. zadělati. V., rozdělati, vá-
leti, převáleti, D., (vypracovati), vydělati,
vyváleti, stírati (míchati), nechati kynouti,
rozvlažovati, Šp., strouhati, nakvasiti. Us.
Nákvasa těsta. V. Pokrmy od těsta, z těsta.
Ros. Výroba zboží z těsta, Teigwaarenerzeu-
gung. Dch. Ty kachny (kuřata) jsou jako
těsto (= měkké, tlusté, dobře vykrmené).
Mor. Šd. Ukradla nám kus těsta, napekla

vdolků, pozvala pacholků. Sš. P. 509. Jaké
těsto, takový chléb. Pk. Přesné těsto najde
v břiše místo. Vz Chudý. Lb. Zanese-li se
kus těsta chlebového přes pole, tedy z té
díže nikdy prý více chléb se nezdaří. Mus.
O jiných pověrách chleba se týkajících vz
Mus. 1855. 2. — Těsta, pl. = pečivo, Back-
werk, n. L. — T. ibišové, kostíkové n. fos-
forové, lekořicové, pro prsa, zubní, Kh.,
gummové. — T., těstoch, těstuch, a, m. =
člověk mazlavý, der Weichling, Zärtling. L.

Těstovitý, teigig, teigartig. T. hmota.
Mus., Nz. lk. T. chmat, pastartiger Griff. Šp.

Těstovka, y, f., die Pastete. Tpl.

Těstový = od těsta, Teig-. T. zboží,
Teigwaaren; továrna na t výrobky. Dch.
T. kvašení. Šm. — T. strup telat (neduh
na hlavě), das Teigmahl. Ja.

Téstranný = z té strany, diesseitig.
Ssav. 87.

Teš, e, m., osob. jm. Pal.

Těšánka, y, f. = krátká ručnice portášů
valašských na Moravě. Mtc. Ct. pouč. III. 51.

Těšanky, dle Dolany, Klein-Tieschan, ves
u Kroměříže. PL.

Těšany, dle Dolany, Tieschan, ves u Zdou-
nek. PL. — T. hrubé, Gross-Tieschan, ves
u Kroměříže. PL.

Těšek, ška, na., osob. jm. Pal.

Těšení, n., das Trösten. Veliké t. v hoře
se promění. Us. T-ním někoho odbyti. Dch.
Když mě jest t-ním svého vzkřiešenie ob-
radoval jako vínem, ješto obveseluje srdce
člověka. Hus III. 21.

Těšenov, a, m., Tieschenau, ves u Pel-
hřimova. PL.

Těšený; -en, a, o, getröstet. Tkadl. I. 60.

Těšetice, dle Budějovice, Teschetitz, ves
u Buchova; Tieschetitz, ves u Olom.; Töstitz,
ves u Znojma. PL.

Těšetín, a, m., Tieschetin, ves u Kla-
tov. PL.

Těšice, dle Budějovice, Tieschitz, ves a)
u Hodonína; b) u Víškova. PL. — T. dolní
a horní, Unter-, Ober-Tieschitz, vsi u Hra-
nic na Mor.

Těšík, a, m., Tieschick, mlýn u Velkého
Meziříčí. — T., osob. jm.

1. Těšíkov, a, m., Tscheschdorf, ves u
Šternberka na Mor.

2. Těšíkov, a, m., potok vsacký i pole
podlé něho. Mor. Vck.

Těšil, a, těšílek, lka, m. = těšitel, der
Tröster. Ros.

Těšín, a, m., mě. vrak. Slezsku, Teschen.
Vz více v S. N. — T., něm. Tieschin, ves
u Vodňan. — Těsíňan, a, m. — Těšínský.
T. knížectví. Vz Žer. Záp. II. 191.

Těšina, y, f., samota u Středokluk. -
T., y, m., osob. jm. Šd.

1. Těšinka, y, f., Tieschinka, ves u Ko-
lína.

2. Těšinka, y, f. = světlík, ambrožka, der
Zahntrost, euphrasia odontides, bylina. Jg.

3. Těšinka, y, f. = červený brambor,
rothe Kartoffel. U Místka. Škd.

4. Těšinka, y, f., ručnice v Těšíně dělaná,
die Teschine (ein Gewehr). Šm., Dch.

5. Těšinka, y, f. = potěšitelná zvěsť, er-
freuliche Nachricht, der Trost. Šm., Šd.