sb157-05 0..8296

Těšínov, a, m., Tieschin, ves u Nových
hradů. PL.

Těšínsko, a, n. = okolí města Těšína.
Us. Šd.

1. Těšínský měšťan, vz Těšín. — Těšín-
ský (od těšiti). T-ská jablka = prázdná
naděje, leere Hoffnungen, eitler Trost. T.
jablky někoho krmiti. Sych. T. jablky měšce
nacpávati. Pam. kut. Darmo t. jablka oče-
kávati (těšení). Č. Jsou to jen t. jablka. T.
jablíčka někomu malovati; T. jablka ně-
komu ukazovati. Us. Dch. Vz Sliboval. T-á
jablka jsou laciná (snadno jest koho těšiti,
ne však pomoci). Us. Hý.

2. Těšínský, ého, m., osob. jm. T. Jan,
kněz v 16. stol., spisov. Vz Jg. H. 1. 640.,
Jir. H. 1. 287.

Těšitel, e, m., pl. -lé; der Tröster. T.
v zármutcích. Vrat.

Těšitelka, y, těšitelkyně, ě, f., die
Trösterin. Jg. Byla t-kou milovaného otce.
Nitra VI. 318.

Těšitelník, a, m. = těšitel. Ros.

Těšitelnosť, i, f., die Tröstlichkeit, Er-
freulichkeit, die Trostbarkeit. Jg.

Těšitelný = co těší, těšiti může, tröst-
lich. T-ná naděje, D., žalm, Reš., odplata.
V. — T. = co těšiti lze, tröstbar, getrost.
Abychom v zámutcích t-ní setrvali. Reš.
T-ně na všemohoucnosť se pouštěti. V.

Těšiti, těš, těše (íc), il, těšen, ení; těší-
vati. Koř. tǐch (tBch v tichnouti). Gb. Hl.
144., Bž. 161. — T. = zármutek odníti,
krotiti, srdce dodati, posiliti, trösten; na-
ději kontu činiti, přípovědmi chlácholiti,
vertrösten, Hoffnung machen; rozveseliti,
erfreuen, freuen, vergnügen; baviti, unter-
halten; se = tišiti svůj zármutek, kojiti se,
sich trösten: nadějí se kojiti, naději míti,
sich Hoffnung machen, freudig erwarten;
veseliti se, sich erfreuen, sich vergnügen. Jg.
— abs. Kde plačí, tam těšiť, kde smutno,
tam baviť. L. — koho hlav. ve významu
trösten. Ve významu es freut Jemanden
was, lépe: t. se čemu, z čeho. Brs. 2. vyd.
245. — V., Br., Vrat. To mne těší. D.
Dnes mne nic netěší. Us. Co mne těšívalo,
již mne víc netěší. Pís. Co mě těšívalo,
vodou uplynulo. Us. Bohy těší. BO. Škoda
jest tě, děvče, že mé nebudeš, které pak
srdce těšívat budeš? Pís. Šd. Vy jste si to
brali, čvo sa vám lubilo a mně zbraňujete,
čvo by ma těšilo. Ps. sl. 339. Těšíval mja
ze všech najmilejší, včil mja těší obraz naj-
světější; To mé srdce těší, že sem tebe
dostal; Těšíval mě syneček, už mě netěší,
bude mě těšívat syneček inší. Sš. P. 293.,
473., 634. (Tč. ). Těší (baví) mne jeho dů-
vody. L. — koho (gt. ): chorých, šp. m.:
akkus. Brt. — koho kdy (v čem): v zá-
rmutku, Ros., v bídě, Us., v rozpači. Št.
Velmi sa v tomto svojom jedináčkovi těšil.
Pov. 165. V čom som sa těšila, to som utra-
tila. Sl. ps. 101. — co komu. Hej milenko,
děvečko, potěš moje srdečko. Já sem ti ho
těšila, dokud sem živa byla. Sš. P. 93. — se.
Těš se, až přijdu domů (budeš bit)! Us. —
koho, se čím: slovy, D., svou přímluvou.
Kom., se pláčem. Syn povolností srdce mé
těší. Jg. Ale oni že těší se v té při dobrým

svým svědomím. Skl. II. 458. Tím se těší.
Jel. Těšily se nadějí na pražský tah. Ml. Čím
som sa těšila, to som i ztratila. Ht. Sl. ml.
250. Blahou nadějí se t. Dch. Těší se vý-
rokem žalmu. Sš. Sk. 50. My ve svém ja-
zyku těšíme se tou výhodou. Sš. Mt. 10.
Nemohla ho slovem těšit, ani jeho sv. krev
zastavit; Oščepoval jednu (jabloň), dvě, pro
Františku, pro sebe, by se měla čém těšiti,
když on bude na vojně. Sš. P. 68., 766.
Ale těším se dvojím, jedním, že jich (těch
soudů) neslyším a druhým, že, když ustanou,
mluviti přestanou. Žer. 1591. — (se, koho)
na co. T. koho nač = Jemanden auf etwas
vertrösten. D. Těšiti se na něco. Ros. Co
na chvilku těší, to na věky mučí. Na Slov.
Nač se kdo příliš těší, to se mu zkazí. Us.
Těší se na to ako sedliak na žatvu. Mt. S. —
se čemu. Těším se tomu. Ros. Požehnání
božímu se těšiti. Již se těší zlému. Ž. wit.
34. 26. T. se svému štěstí, V., pravdě, Br.,
zlému, Lom., dobrému zdraví. Ml. Král se
koňovi těšil. Ht. Sl. ml. 229. Těš se samému
Bohu. Kom. Těšil jsem se mnohému bohat-
ství. BO. (Kristus) tak se těm svízelům těšil,
že... Sš. II. 240. Tobě se mé srdce těší
Dh. Těš se tomu. Smil v. 1203. Bohatý se
smrti děsí a chudobný se jí těší. Na Ostrav.
Tč. Těšila sem se, synečku, tobě a včil ležíš
na krchově v hrobě; Těšívali se chlapci
mému marijanku. Sš. P. 185., 782. (Tč. ).
Pokušením synové božie se těší. Hus I. 377.
Kotzebue po své smrti těšil se u překla-
datelů veliké přízni. Zde se těšiti (o mrtvém)
nehodí, tedy lépe: K. byl u našich překl.
velice oblíben. Vst. — se z čeho (znamená
důvod, pramen pocitu, tedy něco přítomného.
Novák v Km. ). T. se z dobrého zdraví, Ros.,
z něčího příchodu (už přišel). Sych. Z toho
sa těš, že si dožil dlúhého života. Slov. Tč.
Těšil se z dobrého stavu církve. Sš. Sk. 136.
Těšil se z daru toho Pavel. Sš. II. 150. (Hý. ).
Uslyševše o smrti jeho, těšili se z ní. Pal.
D. III. 3. 226. Z toho, co jim Bůh dobrého
učinil, náramně se těšili. BR. II. 10. — se
s kým. On se s ní těší. L Vyšila mu ša-
tečku na daleku cestečku, aby se s ni cěšil
a ji v srdci nosil; Tenť (věnec) jest sobě
nechala, aby se s ním těšila. Sš. P. 395.,
752. (Tč ). — se s kým jak dlouho. Pak
se budeme spolu t. až do dne. Er. P. 128.
— koho, se proč. Zahynul mně z růže
květ, pro který mne těšil celý svět. Er. P.
497. b. Kterak jest těšil své učedlníky pro
budúcie jich zamúcenie. Hus. II. 178. T. se
k povzbuzení mysli. Ml. — že. Těší mne,
že jste zdráv. Vz Chváliti. Us. Těšil jsem
se, že k nám přijdeš. Us. — se nad něčím,
nemá žádného dokladu, zdá se býti german.,
lépe: t. se čemu, z čeho atd.

Těšivě, tröstend. Havlasa.

Těšivoj, e, m., osob. jm. Pal.

Těšivoja, e, f., osob. jm. Pal. Rdh. 126.

1. Těšivý, ého, na., osob. jm. Pal.

2. Těšivý = potěšný, Trost-, tröstend. T.
spis, psaní. Šm.

Těška, y, f., osob. jm. Pal.
Těškov, a, m., Tieschkow, ves u Zbirova.
Těškovice, dle Budějovice, Tieschkowitz,
ves u Křelovic. PL.