sb157-05 0..8296

Tešlák, a, m., osob. jm. T. Pavel, slov.
kněz, spis. †1801. Vz S. N., Jg. H. I. 640.,
Jir. H. l. 287.

Tešle, tešlice, e, f., na Slov. = tešla,
die Zimmeraxt. Plk.

Tešnice, Tieschnitzl, ves u Klatov.

Těšnice, e, f. = těšinka, těšínská ručnice.
die Teschine.

Tešnov, a, m., Teschnow, ves u Mnichova
Hradiště. PL.

Těšňov, a, m., Teschen, ves u Čes. Lípy,

Těšnovice, Tieschnowitz, ves u Kromě-
říže. PL.

Tešnovský mlýn, Teschnay, u Král.
Hradce.

Těšný, consolatorius, tröstend, tröstlich.
Proroctví jeho jsou těšná. MP. Dj. bibl. 249.

Těšov, a, m., Tieschau, ves u Uher. Hra-
diště. PL. — Těšov dolní a hořejší, Unter-,
Ober-Tieschau, vsi u Sušice. PL. Vz S. N.

Těšovice, dle Budějovice, Tieschowitz, ves
a) u Prachatic, b) u Horšova Týna. Vz S. N.

Tešť, tesc, tští, čtí, zastr. = prázdný,
leer. D. Posud ve: čtitroba, tštitroba. Cf Tští.

Těštiti, těščiti, il, en, ení, zastr. = tá-
hnouti, ziehen. Jg.

Tet, a, o, strč. = ten, ta, to, dieser. Č.
Vz Gb. Hl. 122., Bž. 51., Prk. v Arch. f. sl.
Ph. II. 710. Zamešká-li sě tet povědieti ko-
morníkovi, jenž slyšie od komorníka póhon;
Když chce, by póhon prošel, tet póvod,
jenž pohoní... Kn. rožm. k. 25., 29.

Těť = tě + ť, vz Ty.

Teta, tetka, tetička, tetinka (slov.,
mor. a slez. také tětka), y, f. Teta, vok. sg.
v obecné mluvě: teta m.: teto! (Kts. ), vz
Anna T., amita, lit. teta. Sr. stind. tāta,
der Vater. Mkl. L. 11. T = otce mého sestra,
strýna (její muž: strýn, její syn: strýník,
její dcera: strýnina, společně: strýninci, vz
Ujka. Pt. ), die Vaterschwester, Base. V. —
T. = sestra matčina, die Mutterschwester,
Muhme, V., Kom., ujčina. J. tr. Pozdrav
tetku. Er. Sl. čt. 52. Paní Kedruta, tetka
má. Půh. II. 439. Teto dvě Maří byle sta
Kristové tetcě. Hus II. 134. Vz Tetčenec. —
T., tetka, vůbec příbuzná, die Muhme, Ver-
wandte. Paní t. Us. Budeš míti šibenici
jistou tetku. Pokolíbej mně ho, budeš tetka
jeho. Sš. P. 202. Bližší košile těla než ro-
zená tetka. L. — T. = každá provdaná
ženská. Vz Tetička. Tětko, kai iděte? Slez.
Šd. Svěř se tetě, roznese tě po všem světě.
Č. Vz Kdyby. T., jedna ze tří dcer Kro-
kových. Vz S. N.

Tetan-us, u, m. = strnutí, die Erstarrung,
der Starrkrampf. Vz S. N.

Tetčenec, nce, m. = tetčený bratr, der
Sohn meiner Base o. Muhme. Vz Teta. Ros.,
Št. N. 200.

Tetčenice, e, f., sestřenice, die Tochter
meiner Base o. Muhme. Bern. Vz Teta.

Tetčený = od tety. T. bratr = tetin syn,
sestřenec. Ros.

Tetčic, e, m. = tetčenec, tetěnec, der Ge-
schwisterbruder, consobrinus, filius mater
terae. St. skl. III. 72.

Tetčice, tetěnice, e, f. = tetěná sestra,
tetěná sestřenice, meiner Base Tochter zu
mir. Jg.

Tetčin, a, o = co tetky jest, der Base o.
Muhme gehörig. Jg.

Tête, fr. (tét) = hlava, předek, čelo; odpor,
der Kopf, die Spitze. T. à t. = čelo proti
čelu, soukromě, unter vier Augen. Prk.

Tetelení, n., das Zittern, Schwingen, Be-
ben.

Teteliti se, il, en; tetelívati se = velmi
se třásti, chvěti, stark zittern, beben. — se.
Zvon se třepetá a tetelí, když se naň udeří.
Ktk. — se v čem (kde). Země syrá tetelí
se v hrůze. Sš. Bs. 182. Slepice se v prachu
tetelí. Us. u Kostelce n. O. Ktk. — se od
čeho. Hlas od zlosti se tetelí. Kos. Ol. I.

110. — se čím: Zimou. Us. — T. se = třpy-
těti se, schimmern. D.

Tetelnosť, i, f., das Tremolo der Stimme.
Šm.

Tetelný = tetelící se, bebend, zitternd.
Dch.

Tetěn, a, m. = tetěnec. Gl. 324.

Tetěně, ěte, n. = tetěnec. Měst. bož. II.
48.

Tětenec, nce, m. = mé tety syn, amita-
rius, der Sohn von der Schwester der Mutter.
Lex. vet., D., Gl. 324.

Tetěnice, e, tetěna, y, f. = die Tochter
von der Schwester der Mutter, amitaria. Gl.
324.

Tětený, od tety po otci n. mateři, ami-
tinus, meiner Base o. Muhme. T. bratr, t.
sestřenec, t. sestra, t. sestřenice. D. T. bratr
nemóž pojieti ženy... po smrti jeho. Hus

III. 207. — Troj.. Martin., Rad. zv.
Tetera, y, m., osob. jm. Šd.
Tetetice, dle Budějovice, Tetetitz, ves

u Zdounek.

Tětětice, dle Budějovice, Tietietitz, ves
u Klatov. Vz S. N.

Tětěvnice, e, f., neurada. Rostl. I. 231. b.

Tétéž. To jemu t. (crebrius, častěji) pra-
viechu. BO.

Těthati se, těthovati se, těthávati se =
těžce jíti n. lézti, mühselig gehen o. krie-
chen. Ros.

Těthavec, vce, m. = těthavý. Ros.

Těthavosť, i, f. = jakosť, těthavého. Ros.

Těthavý = kdo se těthá, mühselig, lang-
sam gehend. Ros.

Tethy-s, e, f. (dle Růže) = bohyně, man-
želka Okeanova. Vz S. N.

Tětí, n., der Hieb, Streich. Jg.

Tetiččin, a, o, der Base, Muhme gehörig.
T. klobouk. Us.

Tetička, y, f. = teta, die Tante. — T. =
na venkově každá vdaná ženská všem dětem
a svobodným. Us. Brt., Vck.

Tetičkování, n., die Frauenbaserei. Šm.

Tetičkovati si, zu Einer Tante sagen. —
s kým. Us. Hý.

Tetin, a, o = tetiččin. T. dům. Us.

Tetín, a, m. = hrad, nyní ves u Berouna.
Vz S. N. — T., ves u Miletína. — Vz více
v S. N., Dal. 8., 44., 45. — Tetíňan, a, m.
— Tetínský. Václ. Vojáček Tetínský.

Tětíně, ěte, n., mein Sohn zu meiner Base
Enkel. D.

Tetinka, vz Teta.

Tetinný = tetin, der Base o. Muhme ge-
hörig. Plk.