sb157-05 0..8296

Tetřevový = tetřeví.

Tetřevstvo, a, n. = tetřeví zvěř, tetřevi
a tetřevice, das Auergeflügel. Šp.

Tetřice, e, f. = knotovka, koukol, lychnis
githago. Rstp. 124.

Tetřívek, vka, m. = malý tetřev, březan,
březák, březan, březňák, tetrao tetrix, der
Birkhahn. Frč. 350. Cf. Schd. II. 461., S. N.
T. tokuje, kodrcá; tetřívka, die Birkhenne;
tetřívče = mladý tetřívek; honba, lov na
t-ky. Šp. Vz Tetřev. KP. III. 348.

Tetřívkový, Birkhuhn-. Ros. T. zvěř.
Šp.

Tetřívstvo, a, n. = množství tetřívků,
das Birkwild. Us. Dch Vz Tetřevstvo.

Tetuška, y, f. = tetička. Slov.

Tetva, y, m., osob. jm. Tetva Popel. LS.
v. 15. Vz více v Mus. 1878. 141. (Jir. ).

Teukr-os, a, m., syn Telamonův. Vz
S. N

Teutoburský les ve Westfalsku. Vz
S. N.

Teutonové = kmen německý při moři
baltickém. Vz S. N.

-tev (-tvb), příp substantiv rodu žen.:
větev, plestev neben klestev, die Zaunrute.
Mkl. B. 182., Bž. 230. — -tev (tvB), příp.
adj.: mrtev, čerstev. Mkl. B. 177, Bž 230.

Teverný = dvorný, zvláštní, neobyčejný,
divný, artig, höflich. Ms. 1464. (Mus. ) To
je t. děvečka. Us, Pal. Rdh. I. 179. Žádný
tak pěkné, t-né a přípravné cti nikda ne-
viděl. Bart. 184. Us. u N. Kdyně. Rgl.

Texas, a, m, jihozáp. stát ve Spojených
obcích severoamerických. Vz S. N.

Text, u, m., z lat. textus, slova spisova-
telova na rozdíl od slov vykladatelových,
der Text. T. biblický kázáním vykládati.
Kom. T. latinský, řecký, český. Na nějaký
t. kázati. Dcera kniežete; jiní tekstové
mají: dcera Aminadabova. Hus III. 82. Někde
slova změňována, někde výkladu přimie-
šeno v tekst, někde přidáno, ješto nemá
býti, někde umenšováno. Hus III. 260. (Tč. ).
— T. někomu čísti (láti). V. Hluboko do
textu přijíti (příliš mnoho o věci mluviti).
Bern. Musí se ti všecko textem mluviti (vý-
slovně, ano se nevtípíš, ausdrücklich. Vz
Hloupý). Jg., Č. Textem mu oznámeno (vý-
slovně). — T. v hudbě = slova nebo báseň
protivou k hudbě instrumentalní. S. N. —
T. ve knihtiskař. = druh písma. Vz Písmo. —
T. = nápis, die Aufschrift. T. na hrobě. T.
na groši. V.

Textori-us, a, m. T. Václ. Dvorský, spi-
sovatel v 17. stol. Vz Jg. H. 1 646., Jir. H.
1. 287.

Textovně = výslovně, ausdrücklich. To
t. v písních se nalézá. Br. Čeho písmo sv. j
světle a t. neoznamuje. BR. II. 130. b.

Textovní = ku textu se vztahující, Text-.

Též = (to samé), totéž, vz Týž. — T. =
také, k témuž, jakož i, tolikéž, též i, in-, des-
gleichen, auch, ebenfalls, nebstdem, zugleich,
gleichfalls. Klade se, když se k jednostej-
nosti a rovnosti výroku a jeho vztahu hledí.
Zk. Udělal též před domem sloupy dva. Br.
On a jeho dcera, též i vnukové. D. Cokoli
řecky může pověděno býti, to též i česky.
Aqu. Jakž jsem dřieve pověděl, též i nyní

řku. ZN. A druhé t. znal a třetí súsed znal
řka. NB. Tč. 105. Hdo (kdo) též na ni viset
budě?; Co je mi tež zle! němam žadneho,
co mne lutuje; Aj žali ženci, žali rež, můj
nejmilejší s nimi tež. Sš. P. 158., 465., 554.
(Tč. ). Jakož ctnosti svázány jsú, že, kto
má jednu, má jich mnoho, též i hřiechové;
Ano kněžie tak jsú živi, proč bychom ne
též živi byli?; Netoliko jest lakomstvie na
penězích, ale jako na kravách, neb koby-
lách, též i na ženách; Adie též jako prvý:
Měj mé vymluvena. Hus I. 119., 353., II. 73.,
254. (Tč. ).

1. Těž (zastr ) = tíž.

2. Těž, i, f., zastr. = potah, das Gespann.
— S těží, stěží = pilně, na kvap, rychle,
v jednom tahu, in einem fort, eilig, sogleich.
Protož přitáhni s těží. Br. Stěží proto jsem
přijel. Ros. Císař Zikmund táhl s těží do
Prahy. Kuthen. — St. let., Plác. Vz Stěží.

3. Těž, i, f. = kus země, ein Strich Lan-
des Lex. vet.

Těžadlo, a, n. = bidelce u pluhu, ve které
se voli přední zapřahají, die Ziehstange am
Pfluge. D.

Těžal = těžel, vz Těžiti.

Těžan, u, m., scheelas = sůl n. zpodina
chemičná povstalá z kyseliny těžičité s alka-
liemi. Presl. Chym. I. 228.

Těžár, u, m. = těrcha. Slez. Šd.

Těžař, těhař, těžíř, e, m. = kdo těží,
der Anbauer, Bauer. Slovút tiezarzi od tie-
ženie, jako sedláci tieží diediny, též hory.
Ms. pr. hor. Též cierkev svatá, jenž jest
sbor z panstva, ze žákovstva a z těžařóv
ustavený, má dva meče: Tak i oráči, tak
těžaři a všichni řádové lidští od sebe je po-
ženú. Hus I. 176, 237. (Tč. ). Těžieř (agri-
cola). ZN. T. zvl. = horník lenem nadaný,
nákladník, der Gewerke, Berggewerke, Berg-
baubesitzer, Bergbauunternehmer, Hř., ZN.;
více jich činí: těžířstvo, těžařstvo, náklad-
nictvo, závodnictvo, die Gewerkschaft. Am.
V obec. mluvě z něm.: kverk. Jsúť potom
těžaři, jež obyč. kverkové slovú. CJB. 271.
T. třetí, der Aftergewerke. Šp. Nepravý
těžieř, publicanus. ZN.

Těžařský, Bauer-, Gewerk-.

Těžařství, n. = orba, der Landbau. Rd.
zv. VI. Kteříž řemeslem n. t-stvím se obie-
rají. Št. N. 90. — Vz Těžařstvo. — T., der
Bergbau.

Těžařstvo, vz Těžař.

Těžba, y, f. = těžení, die Förderung,
Schachtförderung, das Ziehen. T. jámová,
die Schachtförderung; t. uhlí, Kohlenförde-
rung. Hř. — T. = těžení, provozování živ-
nosti, řemesla, průmyslu, der Erwerb, Be-
trieb, das Gewerbe. Nz. T. řemeslná, das
Handwerk. Nz. Cf. Mkl. B. 214.

Těžce, komp. tížeji, tíže, tíž = s váhou,
s tíží, mit Gewicht, schwer. T. naložený
vůz. T. choditi. Tím tížeji padá, čím kdo
výš leze. — T. = nesnadně, pracně, obtížně,
schwer, mit Mühe. T. a s nesnází; t. oddy-
chati, se učiti, úmysl svůj měniti, V., mlu-
viti, pracovati, se živiti, peněz dobývati,
zažívati. Us. T. to půjde. Ros. Nemazaný
vůz t. se táhne. Prov. — T. = s nepříjem-
ným citem, schwer, mit unangenehmer Em-



	75

	Tetřevový = tetřeví. Tetřevstvo, a, n. = tetřeví zvěř, tetřevi a tetřevice, das Auergeflügel. Šp. Tetřice, e, f. = knotovka, koukol, lychnis githago. Rstp. 124. Tetřívek, vka, m. = malý tetřev, březan, březák, březan, březňák, tetrao tetrix, der Birkhahn. Frč. 350. Cf. Schd. II. 461., S. N. T. tokuje, kodrcá; tetřívka, die Birkhenne; tetřívče = mladý tetřívek; honba, lov na t-ky. Šp. Vz Tetřev. KP. III. 348. Tetřívkový, Birkhuhn-. Ros. T. zvěř. Šp. Tetřívstvo, a, n. = množství tetřívků, das Birkwild. Us. Dch Vz Tetřevstvo. Tetuška, y, f. = tetička. Slov. Tetva, y, m., osob. jm. Tetva Popel. LS. v. 15. Vz více v Mus. 1878. 141. (Jir. ). Teukr-os, a, m., syn Telamonův. Vz S. N Teutoburský les ve Westfalsku. Vz S. N. Teutonové = kmen německý při moři baltickém. Vz S. N. -tev (-tvb), příp substantiv rodu žen.: větev, plestev neben klestev, die Zaunrute. Mkl. B. 182., Bž. 230. — -tev (tvB), příp. adj.: mrtev, čerstev. Mkl. B. 177, Bž 230. Teverný = dvorný, zvláštní, neobyčejný, divný, artig, höflich. Ms. 1464. (Mus. ) To je t. děvečka. Us, Pal. Rdh. I. 179. Žádný tak pěkné, t-né a přípravné cti nikda ne- viděl. Bart. 184. Us. u N. Kdyně. Rgl. Texas, a, m, jihozáp. stát ve Spojených obcích severoamerických. Vz S. N. Text, u, m., z lat. textus, slova spisova- telova na rozdíl od slov vykladatelových, der Text. T. biblický kázáním vykládati. Kom. T. latinský, řecký, český. Na nějaký t. kázati. Dcera kniežete; jiní tekstové mají: dcera Aminadabova. Hus III. 82. Někde slova změňována, někde výkladu přimie- šeno v tekst, někde přidáno, ješto nemá býti, někde umenšováno. Hus III. 260. (Tč. ). — T. někomu čísti (láti). V. Hluboko do textu přijíti (příliš mnoho o věci mluviti). Bern. Musí se ti všecko textem mluviti (vý- slovně, ano se nevtípíš, ausdrücklich. Vz Hloupý). Jg., Č. Textem mu oznámeno (vý- slovně). — T. v hudbě = slova nebo báseň protivou k hudbě instrumentalní. S. N. — T. ve knihtiskař. = druh písma. Vz Písmo. — T. = nápis, die Aufschrift. T. na hrobě. T. na groši. V. Textori-us, a, m. T. Václ. Dvorský, spi- sovatel v 17. stol. Vz Jg. H. 1 646., Jir. H. 1. 287. Textovně = výslovně, ausdrücklich. To t. v písních se nalézá. Br. Čeho písmo sv. j světle a t. neoznamuje. BR. II. 130. b. Textovní = ku textu se vztahující, Text-. Též = (to samé), totéž, vz Týž. — T. = také, k témuž, jakož i, tolikéž, též i, in-, des- gleichen, auch, ebenfalls, nebstdem, zugleich, gleichfalls. Klade se, když se k jednostej- nosti a rovnosti výroku a jeho vztahu hledí. Zk. Udělal též před domem sloupy dva. Br. On a jeho dcera, též i vnukové. D. Cokoli řecky může pověděno býti, to též i česky. Aqu. Jakž jsem dřieve pověděl, též i nyní	řku. ZN. A druhé t. znal a třetí súsed znal řka. NB. Tč. 105. Hdo (kdo) též na ni viset budě?; Co je mi tež zle! němam žadneho, co mne lutuje; Aj žali ženci, žali rež, můj nejmilejší s nimi tež. Sš. P. 158., 465., 554. (Tč. ). Jakož ctnosti svázány jsú, že, kto má jednu, má jich mnoho, též i hřiechové; Ano kněžie tak jsú živi, proč bychom ne též živi byli?; Netoliko jest lakomstvie na penězích, ale jako na kravách, neb koby- lách, též i na ženách; Adie též jako prvý: Měj mé vymluvena. Hus I. 119., 353., II. 73., 254. (Tč. ). 1. Těž (zastr ) = tíž. 2. Těž, i, f., zastr. = potah, das Gespann. — S těží, stěží = pilně, na kvap, rychle, v jednom tahu, in einem fort, eilig, sogleich. Protož přitáhni s těží. Br. Stěží proto jsem přijel. Ros. Císař Zikmund táhl s těží do Prahy. Kuthen. — St. let., Plác. Vz Stěží. 3. Těž, i, f. = kus země, ein Strich Lan- des Lex. vet. Těžadlo, a, n. = bidelce u pluhu, ve které se voli přední zapřahají, die Ziehstange am Pfluge. D. Těžal = těžel, vz Těžiti. Těžan, u, m., scheelas = sůl n. zpodina chemičná povstalá z kyseliny těžičité s alka- liemi. Presl. Chym. I. 228. Těžár, u, m. = těrcha. Slez. Šd. Těžař, těhař, těžíř, e, m. = kdo těží, der Anbauer, Bauer. Slovút tiezarzi od tie- ženie, jako sedláci tieží diediny, též hory. Ms. pr. hor. Též cierkev svatá, jenž jest sbor z panstva, ze žákovstva a z těžařóv ustavený, má dva meče: Tak i oráči, tak těžaři a všichni řádové lidští od sebe je po- ženú. Hus I. 176, 237. (Tč. ). Těžieř (agri- cola). ZN. T. zvl. = horník lenem nadaný, nákladník, der Gewerke, Berggewerke, Berg- baubesitzer, Bergbauunternehmer, Hř., ZN.; více jich činí: těžířstvo, těžařstvo, náklad- nictvo, závodnictvo, die Gewerkschaft. Am. V obec. mluvě z něm.: kverk. Jsúť potom těžaři, jež obyč. kverkové slovú. CJB. 271. T. třetí, der Aftergewerke. Šp. Nepravý těžieř, publicanus. ZN. Těžařský, Bauer-, Gewerk-. Těžařství, n. = orba, der Landbau. Rd. zv. VI. Kteříž řemeslem n. t-stvím se obie- rají. Št. N. 90. — Vz Těžařstvo. — T., der Bergbau. Těžařstvo, vz Těžař. Těžba, y, f. = těžení, die Förderung, Schachtförderung, das Ziehen. T. jámová, die Schachtförderung; t. uhlí, Kohlenförde- rung. Hř. — T. = těžení, provozování živ- nosti, řemesla, průmyslu, der Erwerb, Be- trieb, das Gewerbe. Nz. T. řemeslná, das Handwerk. Nz. Cf. Mkl. B. 214. Těžce, komp. tížeji, tíže, tíž = s váhou, s tíží, mit Gewicht, schwer. T. naložený vůz. T. choditi. Tím tížeji padá, čím kdo výš leze. — T. = nesnadně, pracně, obtížně, schwer, mit Mühe. T. a s nesnází; t. oddy- chati, se učiti, úmysl svůj měniti, V., mlu- viti, pracovati, se živiti, peněz dobývati, zažívati. Us. T. to půjde. Ros. Nemazaný vůz t. se táhne. Prov. — T. = s nepříjem- ným citem, schwer, mit unangenehmer Em-