Předchozí (74)  Strana:75  Další (76) |
|
|||
75
|
|||
|
|||
Tetřevový = tetřeví.
Tetřevstvo, a, n. = tetřeví zvěř, tetřevi
a tetřevice, das Auergeflügel. Šp. Tetřice, e, f. = knotovka, koukol, lychnis
githago. Rstp. 124. Tetřívek, vka, m. = malý tetřev, březan,
březák, březan, březňák, tetrao tetrix, der Birkhahn. Frč. 350. Cf. Schd. II. 461., S. N. T. tokuje, kodrcá; tetřívka, die Birkhenne; tetřívče = mladý tetřívek; honba, lov na t-ky. Šp. Vz Tetřev. KP. III. 348. Tetřívkový, Birkhuhn-. Ros. T. zvěř.
Šp. Tetřívstvo, a, n. = množství tetřívků,
das Birkwild. Us. Dch Vz Tetřevstvo. Tetuška, y, f. = tetička. Slov.
Tetva, y, m., osob. jm. Tetva Popel. LS.
v. 15. Vz více v Mus. 1878. 141. (Jir. ). Teukr-os, a, m., syn Telamonův. Vz
S. N Teutoburský les ve Westfalsku. Vz
S. N. Teutonové = kmen německý při moři
baltickém. Vz S. N. -tev (-tvb), příp substantiv rodu žen.:
větev, plestev neben klestev, die Zaunrute. Mkl. B. 182., Bž. 230. — -tev (tvB), příp. adj.: mrtev, čerstev. Mkl. B. 177, Bž 230. Teverný = dvorný, zvláštní, neobyčejný,
divný, artig, höflich. Ms. 1464. (Mus. ) To je t. děvečka. Us, Pal. Rdh. I. 179. Žádný tak pěkné, t-né a přípravné cti nikda ne- viděl. Bart. 184. Us. u N. Kdyně. Rgl. Texas, a, m, jihozáp. stát ve Spojených
obcích severoamerických. Vz S. N. Text, u, m., z lat. textus, slova spisova-
telova na rozdíl od slov vykladatelových, der Text. T. biblický kázáním vykládati. Kom. T. latinský, řecký, český. Na nějaký t. kázati. Dcera kniežete; jiní tekstové mají: dcera Aminadabova. Hus III. 82. Někde slova změňována, někde výkladu přimie- šeno v tekst, někde přidáno, ješto nemá býti, někde umenšováno. Hus III. 260. (Tč. ). — T. někomu čísti (láti). V. Hluboko do textu přijíti (příliš mnoho o věci mluviti). Bern. Musí se ti všecko textem mluviti (vý- slovně, ano se nevtípíš, ausdrücklich. Vz Hloupý). Jg., Č. Textem mu oznámeno (vý- slovně). — T. v hudbě = slova nebo báseň protivou k hudbě instrumentalní. S. N. — T. ve knihtiskař. = druh písma. Vz Písmo. — T. = nápis, die Aufschrift. T. na hrobě. T. na groši. V. Textori-us, a, m. T. Václ. Dvorský, spi-
sovatel v 17. stol. Vz Jg. H. 1 646., Jir. H. 1. 287. Textovně = výslovně, ausdrücklich. To
t. v písních se nalézá. Br. Čeho písmo sv. j světle a t. neoznamuje. BR. II. 130. b. Textovní = ku textu se vztahující, Text-.
Též = (to samé), totéž, vz Týž. — T. =
také, k témuž, jakož i, tolikéž, též i, in-, des- gleichen, auch, ebenfalls, nebstdem, zugleich, gleichfalls. Klade se, když se k jednostej- nosti a rovnosti výroku a jeho vztahu hledí. Zk. Udělal též před domem sloupy dva. Br. On a jeho dcera, též i vnukové. D. Cokoli řecky může pověděno býti, to též i česky. Aqu. Jakž jsem dřieve pověděl, též i nyní |
řku. ZN. A druhé t. znal a třetí súsed znal
řka. NB. Tč. 105. Hdo (kdo) též na ni viset budě?; Co je mi tež zle! němam žadneho, co mne lutuje; Aj žali ženci, žali rež, můj nejmilejší s nimi tež. Sš. P. 158., 465., 554. (Tč. ). Jakož ctnosti svázány jsú, že, kto má jednu, má jich mnoho, též i hřiechové; Ano kněžie tak jsú živi, proč bychom ne též živi byli?; Netoliko jest lakomstvie na penězích, ale jako na kravách, neb koby- lách, též i na ženách; Adie též jako prvý: Měj mé vymluvena. Hus I. 119., 353., II. 73., 254. (Tč. ). 1. Těž (zastr ) = tíž.
2. Těž, i, f., zastr. = potah, das Gespann.
— S těží, stěží = pilně, na kvap, rychle, v jednom tahu, in einem fort, eilig, sogleich. Protož přitáhni s těží. Br. Stěží proto jsem přijel. Ros. Císař Zikmund táhl s těží do Prahy. Kuthen. — St. let., Plác. Vz Stěží. 3. Těž, i, f. = kus země, ein Strich Lan-
des Lex. vet. Těžadlo, a, n. = bidelce u pluhu, ve které
se voli přední zapřahají, die Ziehstange am Pfluge. D. Těžal = těžel, vz Těžiti.
Těžan, u, m., scheelas = sůl n. zpodina
chemičná povstalá z kyseliny těžičité s alka- liemi. Presl. Chym. I. 228. Těžár, u, m. = těrcha. Slez. Šd.
Těžař, těhař, těžíř, e, m. = kdo těží,
der Anbauer, Bauer. Slovút tiezarzi od tie- ženie, jako sedláci tieží diediny, též hory. Ms. pr. hor. Též cierkev svatá, jenž jest sbor z panstva, ze žákovstva a z těžařóv ustavený, má dva meče: Tak i oráči, tak těžaři a všichni řádové lidští od sebe je po- ženú. Hus I. 176, 237. (Tč. ). Těžieř (agri- cola). ZN. T. zvl. = horník lenem nadaný, nákladník, der Gewerke, Berggewerke, Berg- baubesitzer, Bergbauunternehmer, Hř., ZN.; více jich činí: těžířstvo, těžařstvo, náklad- nictvo, závodnictvo, die Gewerkschaft. Am. V obec. mluvě z něm.: kverk. Jsúť potom těžaři, jež obyč. kverkové slovú. CJB. 271. T. třetí, der Aftergewerke. Šp. Nepravý těžieř, publicanus. ZN. Těžařský, Bauer-, Gewerk-.
Těžařství, n. = orba, der Landbau. Rd.
zv. VI. Kteříž řemeslem n. t-stvím se obie- rají. Št. N. 90. — Vz Těžařstvo. — T., der Bergbau. Těžařstvo, vz Těžař.
Těžba, y, f. = těžení, die Förderung,
Schachtförderung, das Ziehen. T. jámová, die Schachtförderung; t. uhlí, Kohlenförde- rung. Hř. — T. = těžení, provozování živ- nosti, řemesla, průmyslu, der Erwerb, Be- trieb, das Gewerbe. Nz. T. řemeslná, das Handwerk. Nz. Cf. Mkl. B. 214. Těžce, komp. tížeji, tíže, tíž = s váhou,
s tíží, mit Gewicht, schwer. T. naložený vůz. T. choditi. Tím tížeji padá, čím kdo výš leze. — T. = nesnadně, pracně, obtížně, schwer, mit Mühe. T. a s nesnází; t. oddy- chati, se učiti, úmysl svůj měniti, V., mlu- viti, pracovati, se živiti, peněz dobývati, zažívati. Us. T. to půjde. Ros. Nemazaný vůz t. se táhne. Prov. — T. = s nepříjem- ným citem, schwer, mit unangenehmer Em- |
||
|
|||
Předchozí (74)  Strana:75  Další (76) |