sb157-05 0..8296

pfindung. Jiní pak t. to nesli. V, BR. II.
169. T. někomu něco nésti. Sych. T. mu to
váženo bylo. Br. T. to musíš vypiti. Prov.
To slovo t. vzal Abraham. BO. Aby do-
mlouvání jeho Galatským t. nepadlo. BR.
II. 638. — T. = velmi, schwer, sehr. T. sto-
nati, ležeti, smrděti. V. T. nemocný. Us.
Hřešie lidé tieže než Adam shřešil. Hus I.
367. Neštěstím t. postižený. Dch. Zabodla
ho (smrť) v srdce převelice těžce; A pichla
ho v srdce převelice t. Sš. P. 11., 10. Vla-
dislav t. ohrožený s mnohých stran. Pal.
T. ječící moře, TTolvaloiößoq. Kuzmány. T.
boha hněvati, Har., někoho trestati. Br. —
T. = s tíží, s těží, sotva, schwerlich, kaum.
Stará liška t. se uštvati dá, V. T. on je to.
Ros. T. vránu věchtem zabiješ. Smil.

Težcic (též tiť, auch wol) bych já maší-
roval, dyby mi kdo koňa sedlal. Sš. P.
175. T. bych ja něplakala, dybych se ci
jen dostala. Ib. 599. (Tč. ).

Těžčiti, il, en, ení = nésti. — jak. Vlo-
žichu naň kříž, aby těžčil po Ježíšovi (por-
tale post J. ). ZN.

Těždě, ubique. Cato.

Téže = téz, dasselbe, vz Týž. St. skl. I.
136.

Těže, vz Táhnouti. Rkk. Jar. 39. — T.,
vz Tázati.

Těžebný, Erwerbs-. T. důložek (důložek
na těžbu, d. těžby n. živnosti), der Erwerbs-
fond. Nz. T. náčiní (řemeslnické), Gewerbs-
mobiliar, n. Nz.

1. Těžek, vz Těžký. — 2. T., žku, m.,
das Scheelerz, nerost Min. 552.

Těžení, n. = dobývání, das Erwerben,
Gewinnen. T-ení hřivnou. Jg. — T. = der
Landbau. T-ní dědin, rolí. Jel., Troj. K t.
někomu něco vydati. Troj. — T.,, der Berg-
bau. Hory jsou v t. Vys. T-ní hor ležaté,
ústupné; t. hor. Vz KP. III. 66., 73., 74.,
135., J. tr. Narovnání o hory a kovy a jich
pavování neb těžení v království českém.
Nar. o h. a k. — T. = místo, kde se těží.
Vys. Vykládali vonné koření na tvém t-ní
(in mercatu tuo). BO. — T. = průkopy,
der Streckenbau. Techn. II. 15.

1. Těžeň, žně, m. = těžiště, der Schwer-
punkt. Smet.

2. Těžeň, žně, f., baryxylum. T. ryšavý,
b. rufum, rostl. Rstp. 450.

Těžeti, el, ení = těžkým býti, schwer
sein. — kde. Těžela nade mnou ruka tvá.
Pís. — Jg. — T. = těžiti.

Těžice, e, f. =těžkosť, tesknosť, die Angst,
angustia, zastr. Ž. wit.

Těžičitý = z těžíku, Wolfram-. T. kyse-
lina. Presl. Chym. 228.

Těžičko, a, n. = těžko.

Těžík, u, m., scheelium, wolframium, kov.
Presl. Chym. 227.

Těžina, y, f. = každá hmota vůbec tíži
jevící, wägbarer Stoff, ponderabile. Č. —
T., Holzfloss von 40 Tafeln. T. dělá 40 vorů
dříví. Us.

Težíř, vz Těžař.

Těžířský = těžařský. Šm.

Těžířstvo = těžařstvo. J. tr.

Těžiště, ě, n., der Schwerpunkt = onen
bod pevného těla, při jehož podepření n.

zavěšení tělo zůstává v každé poloze ve
klidu. Vz S. N. Střed hmoty jest jejím tě-
žištěm. Zemní t. Krok. Kde má tato hmota
své t. V T. této kostky je v bodu a. Us. Vz
KP. II 32. T. všeho působení a všech dějů.
Sš. Sk. 294. — T. = těžně místo, der Förder-
punkt, v horn. Hř.

1. Těžiti, il, en, ení; těžeti, el, en, ení;
těžívati. Těžeti, přitěžeti = přispojiti, ziehen,
an sich ziehen. Aqu. — Těžeti, těžiti = pra-
covati, získati, ziehen, treiben, lordem, ar-
beiten, werben, zu erwerben suchen. Jg. —
co: řemeslo t. nebo prováděti, ein Hand-
werk treiben. Ms. 1684. T. hory (pavovati,
zdělávati, dobývati z nich rudy), Erz bauen,
schürfen, D., pole (vzdělávati, míti z něho
užitek), Felder anbauen, štolu (hnáti), den
Stollen treiben, rudu, vort (dělati), důl (dě-
lati). Vys. Skrze to mi mi muoj dvuor opustil,
že jsem jeho proto t. nemohl. Půh. II. 435.
Těží mnoho sena ročně. Us. Ta krámská
denně mnoho těží. Us. T. vodu (z dolu ji
táhnouti). Vys. Kto by jazyk svój těžal jako
dobrú roli. Hugo. Aby zboží naše osazovali
a dědiny tím lépe těžili. Tov. 148. — co
(komu) čím. T. penězi (zisku dobývati),
mit dem Gelde wuchern, spekuliren. V. T.
pánu svému hřivnami, Br., BR. II. 148. a.,
věnem své manželky, Ml., doly svým ná-
kladem, Vys., moudrostí t. Br. Těžte jimi.
ZN. T. služebnostmi. Chč. 304.. T. peníze
Bohem i svatými. Chč. 378. — Št. — čeho.
Ti, kdož kupecky těží peněz, povinni jsou
platiti mýto. Št. Š. kn. o v. ob. 155. Nechať
doma svých mužóv těží. ZN. — v čem
(kde). Lom. T. v lichvě, Klat., v dolech.
Vys. A v nich budou t-ti. Hus I. 398. —
kolik. Dnes jsme t-ili (stržili) přes 100 zl.
Ml. — z čeho. Us. Dch. — jak: po pra-
menu (po žíle) t. Vys. — co čím kam:
vodu v jedno místo nádobami t. (odstraňo-
vati), entfernen. Vys. — co jak dlouho:
důl od času tažení měr t. Vys. — s čím.
Jak kdo se jměním od Boha propůjčeným
těžil. Sš. L. 156. Apollo s tou hřivnou dobře
těžil. Sš. Sk. 219. (Hý. ). — kde jak. Těžie
na zemi s úsilím (colunt terram). BO. Bóh
chce, dada člověku své zbožie, aby člověk
těžel ku požitku. Hus I. 216. — proč. A na
tom dvoře jsem skrze to zmeškána, že mi
mój dvór ležal pust skrze ta tři léta, že
není těžen skrze toho rychtáře a toho po-
kládám za 100 hř. g. škod. Půh. I. 193.
Aby bohaté plody těžili pro svou a lidí
spásu. Sš. L. 188.

2. Těžiti, il, en, ení; těžívati = těžkým
činiti,, erschweren. — co čím. T-ti obec
rovným pořadem. Troj. — se komu. Ne-
těží se mi to. Klš.

3. Těžiti, il, ení = táhnouti, jíti, ziehen,
gehen. — kdy: při měsíčku. Hlas.

Těžítko, a, n., der Beschwerer (auf Briefe,
Papier). Šm.

Těživec, vce, m. = baryt, der Baryt. Ba-
ryty mají nekovový vid, rozličnou barvu,
vryp bílý, malou tvrdosť, velikou hutnosť:
ocelek, baryt, kalamín, běloba, zelenoba,
žlutoba, vz tato slova. Bř. 104., 147.

Těživo, a, n., die Fördermasse, das Hau-
werk, v horn. Hř.