Předchozí (77)  Strana:78  Další (79) |
|
|||
78
|
|||
|
|||
neřesť, die Bedrängniss, Beschwerde, Be-
drückung, das Ungemach. Mnohé t-sti sná- šeti, vystáti, trpěti, míti; v t-sti býti; v t. upadnouti, přijíti; u veliké t-sti býti; bude míti t.; do t-stí se zaplésti; na t. naběh- nouti; na t. koho přivésti, v t. uvésti; děti za rodiče t. nosívají. V. Též hriech tiehne duši doluov, ale té t-sti nečije. Hus I. 115. Vás k tomu nějaká obzvláštní a Nesnesitelná t. přivésti musila. Žer. 319. Každý hřiech má zvláštní t. nad jiný hřiech. Hus I. 204. My na tom nejsme, abychom měli komu jakou t. činiti. Čr. Bůh mnohé i t-stmi k své milosti obrací. BR. II. 34. b. Ťažkosť jakú- kolvěk láska ulevuje. Slov. Té. Všecka ne- štěstí, bídy a těžkosti se na mne svalily. Bž. 69. V čas obecné t-sti (nesnáze). J. tr. Ať už o mne něplačú, těžkosti (= těžkého srdce) nědělajú. Sš. P. 162. Zjevena jest faleš v tolařích dělání, o éež mnozí t. jměli. Dač. I. 139. T-stmi obklíčenu býti. Všudy s t-. tí se potkati. Sych. To mi působí (činí, Us. ) t. D. V t. někoho uvrci. Ráj. — T. = starost, péče, das Anliegen, die Bekümmer- niss, Sorge. Nad tím t. v srdci cítil. BR. II. 86., V. T-sti své někomu oznámiti. Br. Má dceruško nevolaj, těžkosti mi nedélaj. Sš. P. 100., 493. — T. = stížnost, žaloba, die Beschwerde. Své t-sti předložiti. Pr. měst. Tehdy měl svobodu ten, na kohož se t. valila, od purgmistrů na všecku obec se odvolati. V. — T. = protimyslnost, nepří- jemnost, der Verdruss, Kummer, die Krän- kung. Zdaliž na spravedlivého soudce sluší podhlídavým býti a bez příčiny někomu na t. státi. BR. II. 375. b. T. komu činiti (trá- piti ho), V., dělati. Kom. Jest jim to na t. Reš. Těžkosti někomu přičiniti. Br. Míti, nésti t. nad něčím. Us., Boč., Ferd. m. akt., Solf. T-osť k něčemu nésti. Akt. m. Ferd. Nechtěl naň těžkosti dopustiti. Žer. Kristus pán věda, že Pilát dobromyslně mluví, jemu na t. státi neusiluje; Nikdo mi t-sti nečiň. Sš. J. 280., II. 68. (Hý. ). Nésti t-sti od ně- koho. Bart. II. 6. Velikou t. měli. Dač. I. 121. Abyste na mne t-ti dopouštěti neráčili, prosím. Žer. 1591. — T. = obtížnost, die Last, Lästigkeit. Jak dlouho nám budeš na t-sti? Flav. Bojím se vám tou prosbou v t. přijíti. Sych. S nemalou jt-stí a nákladem na tuto cestu se vydal. Žer. 1591. — T. mysli = tesknost, úzkost, die Schwerrnuth, Gernüthskrankheit. V. T. na mysli, na srdci; t-stí srdce shasnouti; t-stí srdce polehčiti, umenšiti, odníti (těšiti). V. T. smrti. D. — T. =. velikost, nebezpečnost, die Grösse, Schwere. T. nemoci. L. Těžkostný, beschwerlich, schwer. Kam.
Lépe: těžký. Jg. Těžkotavný = těžkoroztopný, schwer-
schmelzend. Šm. Těžkotělý = těžkého těla, schwerleibig.
Šm. Těžkoucný, ungelehrig. L.
Těžkověrný, schwergläubig. Mark. L.
192. Těžkovon, u, m., baryosma, rostl, tama-
ryndovitá. Rostl. L 230. b. Těžkovonný, von schwerem Gerüche,
starkduftend. T. malanožka. Rostl. III. b. 259. |
Těžkozev, u, m., barosma, rostl. Rostl.
I. 227. a. Těžký; těžek, žka, o; kompar. těžší (těžcí,
Jel. ); superlt. nejtěžší; těžičký. Strsl. težbkb, gravis, přípona -bkt; otegtčati, gravari, tęgt-kt, lit. stengti, stengiu, schwer tragen. Cf. jedoch tingus, träge, tingau, tinkti, träge werden, stingti, gerinnen. Mkl. aL. 42., B. 257. (Hý. ). T. == kolmo ke středu země se táhnoucí, schwer. T. moc. D. — T. = vážný, co mnoho váží, opak lehký, schwer, gewichtig. Vz Lehký. T. břemeno, váha, V., meč, země (která se v hromadě drží), Puch., obilí (pšenice, žito), Pk., vůz, D., dělo, střelba, jezdec, jízda. Us. Zlato těžší jest než olovo a olovo těžší než železo. Us. T. jako železo. Pk. Těžká kůže, useň, libernice (Pfundleder), kov. Šp. A vždycky z hrubé vlny sukni míval těžkou. Mudr. Je těžký jako zvon. Mor. Šd. Ten snop je za štyry těžký. Us. Brt. Povozy těžkých věcí a nákladů, Last- u. Frachtfuhrwerke; Člověk t-ký jako hlína (nelze ho zvednouti). Us. Dch. Soli ajova láska je velice těžká, na srdečku na mém, jako mlýnský kameň; Ťažší tráva než byla otava, nač si milá, nač si tolé (tolik) brala?; Mám na srdci ťažký kameň, neodvalí mi ho žáden; Já sem chlapec těžký, netrófám si pěšky. Sš. P. 249., 538., 795., 799. (Tč. ). Tobě jemu v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. T-ký jako olovo. Lb. Co je hezké, není těžké. Lb. — Pozn. Na otázku: Jak těžký klademe akkusat. Ten kus zlata jest těžký (váží) 2 libry. T. Vz Akkusativ. — T. = nerychlý, neohebný, neobratný, schwerfällig, schwer. T-ký kůň, člověk, jazyk, Us., pes. Šp. — čím. Stařec lety těžký. Us. — k čemu. Jazyk těžek k mluvení. Krab. — na co: na chůzi. Hlas. Je těžký na nohy. Km. — T. = trudný, nesnadný, pracný, schwer, mit Schwierigkeiten, mit Mühe verknüpft. Vz Trudný. Pozn. Často klademe raději nesnadný, činíce rozdíl mezi těžký a ne- snadný jako latiník mezi gravis a difficilis. Vz Lehký. T. oddech, duch, věc. V. Ale to těžké (nesnadné; snad bude? Kom. T. práce (nesnadná; hrubá, namáhající); Jest mi t. věc. D. T. pouštění vody (močení). Byl. T. práci konati. D. Těžké s ním jed- nání. Sych. Však je to dosť těžké; T. věci činiti; S ním je těžká řeč, těžké jednání; Nečiňte mi to tak těžké. Dch. Učiníme jemu třetí otázánie, najtěžšie. Pass. 30. (Hý. ). Naříká na těžké časy. Us. Cožkolivěk těžké nynie sě zdá, bude lehké; Ty věci v pří- slovích mluvil jsem vám — v podobenstvích těžkých. Hus II. 13., 188. (Té. ). Po účinku t. rada. Sych. — k čemu. To jídlo je t. ku strávení. Us. K srozuměný těžký (ne- snadný). V. Slova těžká k vyřknutí. Ler. Těžký k zapálení, schwer entzündlich. Dch. — nač. Letos je tuze těžký čas na prodej. U Rychn. Msk. — s infinit. Kůň těžký zdržeti. Db. — T. víno, schwer. Us. — T. = obtížný, nesnadný ku snášení, nepříjemný, beschwerlich, drückend, empfindlich, schwer, lästig, unangenehm. V. Nebuď mi těžek. RR. II. 167. b., 242. b. (Šd. ). T-ký smrad, vůně; v časích těchto zarmoucených a těž- |
||
|
|||
Předchozí (77)  Strana:78  Další (79) |