sb157-05 0..8296

neřesť, die Bedrängniss, Beschwerde, Be-
drückung, das Ungemach. Mnohé t-sti sná-
šeti, vystáti, trpěti, míti; v t-sti býti; v t.
upadnouti, přijíti; u veliké t-sti býti; bude
míti t.; do t-stí se zaplésti; na t. naběh-
nouti; na t. koho přivésti, v t. uvésti; děti
za rodiče t. nosívají. V. Též hriech tiehne
duši doluov, ale té t-sti nečije. Hus I. 115.
Vás k tomu nějaká obzvláštní a Nesnesitelná
t. přivésti musila. Žer. 319. Každý hřiech
má zvláštní t. nad jiný hřiech. Hus I. 204.
My na tom nejsme, abychom měli komu
jakou t. činiti. Čr. Bůh mnohé i t-stmi k své
milosti obrací. BR. II. 34. b. Ťažkosť jakú-
kolvěk láska ulevuje. Slov. Té. Všecka ne-
štěstí, bídy a těžkosti se na mne svalily.
Bž. 69. V čas obecné t-sti (nesnáze). J. tr.
Ať už o mne něplačú, těžkosti (= těžkého
srdce) nědělajú. Sš. P. 162. Zjevena jest
faleš v tolařích dělání, o éež mnozí t. jměli.
Dač. I. 139. T-stmi obklíčenu býti. Všudy
s t-. tí se potkati. Sych. To mi působí (činí,
Us. ) t. D. V t. někoho uvrci. Ráj. — T. =
starost, péče, das Anliegen, die Bekümmer-
niss, Sorge. Nad tím t. v srdci cítil. BR.
II. 86., V. T-sti své někomu oznámiti. Br.
Má dceruško nevolaj, těžkosti mi nedélaj.
Sš. P. 100., 493. — T. = stížnost, žaloba,
die Beschwerde. Své t-sti předložiti. Pr.
měst. Tehdy měl svobodu ten, na kohož se
t. valila, od purgmistrů na všecku obec se
odvolati. V. — T. = protimyslnost, nepří-
jemnost, der Verdruss, Kummer, die Krän-
kung. Zdaliž na spravedlivého soudce sluší
podhlídavým býti a bez příčiny někomu na
t. státi. BR. II. 375. b. T. komu činiti (trá-
piti ho), V., dělati. Kom. Jest jim to na t.
Reš. Těžkosti někomu přičiniti. Br. Míti,
nésti t. nad něčím. Us., Boč., Ferd. m. akt.,
Solf. T-osť k něčemu nésti. Akt. m. Ferd.
Nechtěl naň těžkosti dopustiti. Žer. Kristus
pán věda, že Pilát dobromyslně mluví, jemu
na t. státi neusiluje; Nikdo mi t-sti nečiň.
Sš. J. 280., II. 68. (Hý. ). Nésti t-sti od ně-
koho. Bart. II. 6. Velikou t. měli. Dač. I.
121. Abyste na mne t-ti dopouštěti neráčili,
prosím. Žer. 1591. — T. = obtížnost, die
Last, Lästigkeit. Jak dlouho nám budeš na
t-sti? Flav. Bojím se vám tou prosbou v t.
přijíti. Sych. S nemalou jt-stí a nákladem
na tuto cestu se vydal. Žer. 1591. — T.
mysli = tesknost, úzkost, die Schwerrnuth,
Gernüthskrankheit. V. T. na mysli, na srdci;
t-stí srdce shasnouti; t-stí srdce polehčiti,
umenšiti, odníti (těšiti). V. T. smrti. D. —
T. =. velikost, nebezpečnost, die Grösse,
Schwere. T. nemoci. L.

Těžkostný, beschwerlich, schwer. Kam.
Lépe: těžký. Jg.

Těžkotavný = těžkoroztopný, schwer-
schmelzend. Šm.

Těžkotělý = těžkého těla, schwerleibig.
Šm.

Těžkoucný, ungelehrig. L.

Těžkověrný, schwergläubig. Mark. L.
192.

Těžkovon, u, m., baryosma, rostl, tama-
ryndovitá. Rostl. L 230. b.

Těžkovonný, von schwerem Gerüche,
starkduftend. T. malanožka. Rostl. III. b. 259.

Těžkozev, u, m., barosma, rostl. Rostl.
I. 227. a.

Těžký; těžek, žka, o; kompar. těžší (těžcí,
Jel. ); superlt. nejtěžší; těžičký. Strsl. težbkb,
gravis, přípona -bkt; otegtčati, gravari,
tęgt-kt, lit. stengti, stengiu, schwer tragen.
Cf. jedoch tingus, träge, tingau, tinkti,
träge werden, stingti, gerinnen. Mkl. aL.
42., B. 257. (Hý. ). T. == kolmo ke středu
země se táhnoucí, schwer. T. moc. D. —
T. = vážný, co mnoho váží, opak lehký,
schwer, gewichtig. Vz Lehký. T. břemeno,
váha, V., meč, země (která se v hromadě
drží), Puch., obilí (pšenice, žito), Pk., vůz,
D., dělo, střelba, jezdec, jízda. Us. Zlato
těžší jest než olovo a olovo těžší než železo.
Us. T. jako železo. Pk. Těžká kůže, useň,
libernice (Pfundleder), kov. Šp. A vždycky
z hrubé vlny sukni míval těžkou. Mudr. Je
těžký jako zvon. Mor. Šd. Ten snop je za
štyry těžký. Us. Brt. Povozy těžkých věcí
a nákladů, Last- u. Frachtfuhrwerke; Člověk
t-ký jako hlína (nelze ho zvednouti). Us.
Dch. Soli ajova láska je velice těžká, na
srdečku na mém, jako mlýnský kameň;
Ťažší tráva než byla otava, nač si milá,
nač si tolé (tolik) brala?; Mám na srdci
ťažký kameň, neodvalí mi ho žáden; Já
sem chlapec těžký, netrófám si pěšky. Sš.
P. 249., 538., 795., 799. (Tč. ). Tobě jemu
v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. T-ký
jako olovo. Lb. Co je hezké, není těžké.
Lb. — Pozn. Na otázku: Jak těžký klademe
akkusat. Ten kus zlata jest těžký (váží)
2 libry. T. Vz Akkusativ. — T. = nerychlý,
neohebný, neobratný, schwerfällig, schwer.
T-ký kůň, člověk, jazyk, Us., pes. Šp. —
čím. Stařec lety těžký. Us. — k čemu.
Jazyk těžek k mluvení. Krab. — na co:
na chůzi. Hlas. Je těžký na nohy. Km. —
T. = trudný, nesnadný, pracný, schwer,
mit Schwierigkeiten, mit Mühe verknüpft.
Vz Trudný. Pozn. Často klademe raději
nesnadný, činíce rozdíl mezi těžký a ne-
snadný jako latiník mezi gravis a difficilis.
Vz Lehký. T. oddech, duch, věc. V. Ale
to těžké (nesnadné; snad bude? Kom. T.
práce (nesnadná; hrubá, namáhající); Jest
mi t. věc. D. T. pouštění vody (močení).
Byl. T. práci konati. D. Těžké s ním jed-
nání. Sych. Však je to dosť těžké; T. věci
činiti; S ním je těžká řeč, těžké jednání;
Nečiňte mi to tak těžké. Dch. Učiníme jemu
třetí otázánie, najtěžšie. Pass. 30. (Hý. ).
Naříká na těžké časy. Us. Cožkolivěk těžké
nynie sě zdá, bude lehké; Ty věci v pří-
slovích mluvil jsem vám — v podobenstvích
těžkých. Hus II. 13., 188. (Té. ). Po účinku
t. rada. Sych. — k čemu. To jídlo je t.
ku strávení. Us. K srozuměný těžký (ne-
snadný). V. Slova těžká k vyřknutí. Ler.
Těžký k zapálení, schwer entzündlich. Dch.
— nač. Letos je tuze těžký čas na prodej.
U Rychn. Msk. — s infinit. Kůň těžký
zdržeti. Db. — T. víno, schwer. Us. — T. =
obtížný, nesnadný ku snášení, nepříjemný,
beschwerlich, drückend, empfindlich, schwer,
lästig, unangenehm. V. Nebuď mi těžek.
RR. II. 167. b., 242. b. (Šd. ). T-ký smrad,
vůně; v časích těchto zarmoucených a těž-