sb157-05 0..8296

kých. V. T. způsob smrti. Jel. T. povětří,
práce, sny, odpověď, Us., závazek, poroba,
Kram., péče. Plk., léta (drahá), D., podda-
nost'. Sych. V t-kou poddanosť upadnouti.
Flav. Mám s ním svou těžkou nouzi, meine
liebe Noth; Býti v těžké nesnázi; Ćo mne
těžkého dnes zase potká?; Těžká pěsť
osudu. Us. Dch. Lámala matka své ruce,
když viděla syna v těžké muce; Cěži mi
je s tvým vinečkem nežli tobě s dzicjateč-
kem. Sš. P. 68., 379. (Tč. ). Pro milého
nic těžkého: pro milou, touž měrou. Pro v. D.
Za těžké něco si pokládati. Kom. — komu.
Těžek býti někomu (obtížný). Us. I sám
sobě i jiným těžek jest. Záv. Dobřeť roz-
šafnosti urburéřské příleží ve svém úřadu
takové úředníky míti, jichžto víra a opa-
trnosť před nimi byla dokázána a kteříž by
nebyli našim lidem těžci. CJB. 277. Aby
Ježíš světu nebyl těžek. Chč. 303. Jest mi
to velmi těžKé (proti mysli) Bart. 3. 3. Jsou
těžci nemocnémn. Ler. Nikomu t. nebyl.
Ben. V. — komu čím. Čtenářům dlouhým
vypravováním těžek býti. Pani. kut. Moc
těžká ukrutenstvím. Chč. 445. Vzduch t. kou-
řem. Us. Dch. — v co. Byl jim těžek v oči.
Št. O obec. věc. 218. — s infinit. Zdáše sě
jí nésti těžek. Výb. I. 228., 898. — komu
v čem. V čem jsem byl těžek tobě ? V. -
T. = důležitý, vážný, veliký, nebezpečný,
schwer, gross, wichtig, heftig. T. nemoc, věc,
V., boj. Troj., neduh, pád, Jel., rána, hřích.
Je to za těžký peníz, es kostet schweres
Geld. T. daně, drückende Abgaben. J. tr.
Bože, mné těžký hřích odpusť. Us. Brt.
Proto slove hriech těžký, neb jakož věc
vždy tíhne dolov, což móž najníže; Ale
ovšem ten hřiech jest těžší, v němž jest
veličejší nevděčnost'; Co má býti těžšie než
hřiech smrtelný a zvláště lichva, jenž tiehne
všichnu mysl a pilnosť k zemské věci?;
Kto za hřiechy lida se postaví, když kněz,
jenž by měl se modliti, těžších se hřiechóv
dopustí; Čím vzchod vyšší, tím pád těžší;
Jistě těžký pád, nemóž býti těžší, než do
věčného ohně v peklo, ani těžšie oblúpenie
jedné všie radosti zbavenie. Hus 1. 115., 204.,
216., 467.. III. 364., II. 432. (Tč. ). — čím:
mračna bouří těžká, gewitterschwanger. Dch.
— T. = smutný, tesklivý, ängstlich, schwer.
T. mysl, srdce. D. T. mysl míti. V. Ťažké
naše rozlúčení, keď sme spolu naučeni. SI.
ps. 91. — kde. Ťažko je mně ťažko na
srdečku mojem. Sš. P. 354. — T. = nemocný,
neduživý, krank. Je hrubé těžek. Ros. — T.
= nevlídný, přísný, strenge scharf. V. Měli
u nich těžké vězení. Bl. Živ. Aug. 80. T.
soud. BR. II. 22. a. T. trest. J. tr. Vězí
mně bratříčka v tom těžkém vězení, v tej
tureckej zemi. Sš. P. 793. Adam vymlůval
sě Evú a ona hadem, a protož pomsta těžšie
na ně dána; Ha, ha, těžšie tu odsůzenie než
nynie bývá na lotry a na zloděje. Hus I.
228., II. 222. — v čem. Ani lahkým ani taž-
kým v mravech býť nesvědčí. Slov. Tč. —
komu. Sluhám t. Troj. — na koho. Na
všecky milosrdný, na sebe těžký byl. L. —
Nad něčím těžek býti — těžce nésti, betrübt,
ängstlich, verdriesslich worüber sein. V.
247. Jistě sám nad tím těžek jsem, že své

sestry navštíviti nemohu. Břez. 206. — Br.,
Reš., Rváč. — T. = těhotný, schwanger. T.
život míti počíti); s t. životem. V. Chodí
těžká. T. žena, dančice, srna, divoká svině
atd. Us. Hoře těm, ježto sú těžký a těm,
ježto ještě sú dojky (kojí). M. — kým.
Těžká byla Janem. Št. Kn. š. 178. T. dí-
tětem. Leg. Ženy dětmi těžké. Bj. — s kým.
S ním těžká. Us.

Téžměř = téměř, beinahe. St. ski., Kr.
kr., Bž. 216. T. nah sě skryl. BO.

1. Těžník, a, m. = hospodář sedlský, der
Landwirth. Puchm. Cf. Těžař.

2. Těžník, u, m. = těžiště, der Schwer-
punkt. Smít., Sp.

Těžný = orný, urbar. T. krajina. D. T.
role. Sš. Snt. 94. — T. = těžký, schwer.
Udeři tiežným mlatem u prsi. Rkk. 26. —
T., Förder-. T. trať (mezi dvěma po sobě
následujícími patiy jednoho sloje vyslíděné
těžné pole); celík, das Abbaumittel, pole,
das Abbaufeld, stroj, die Fördermaschine.
Hř. T. klec, die Förderschale, nádoba, das
Fördergefäss, lano, das Förderseil, oddělení,
die Förderabtheilung, patro, die Förder-
sohle, plotny, die Förderplatten, vůz, der
Förder- o. Grubenhund, v hörn. Bc.

Těžoba, y, f. = těžkost. Koll. Zpěv. II.
288. U Místka. Škd.

Těžovec, vce, m.. der Baryt, nerost. Nz.
Vz Téživec.

Těžtiti, ěn, ění = něco těžkého nésti, etwas
Schweres tragen. Slov. Koll.

Th jest souhiáska zubná, temná, aspiro-
vaná. Článkuje se jako t spojené s h, totiž
vzepřetím konce jazyka o Hořejší dáseň
s přídechem h a jest v jazyku sanskrtském,
zendském, řeckém, keltském a gótském.
Th v nynější psané němčině není nic jiného
než t a tak se také správně vyslovuje: thun,
vysl. tůn, Rath, vysl. Rát. Druhý člen té
spřežky, h, náleží vlastně k následující nebo
ku předcházející samohlásce a znamená její
délku. Gb. v S. N.

Thaddae-us, a, m. Br. T. Jan, f 1652.
Vz Jir. H. 1. 287.

Tha-is, idy, f. = pověstná nevěstka athén-
ská. Vz S. N.

Thal, něm., vz Údolí.

Thale-s, ta, m. mudřec řecký, okolo
639. -550. př. Kr. Vz S. N.

Thali-a, e, f. = jméno jedné ze tří Grácií;
též jméno musy divadelní. Rk.

Thaliotky, pl., f. T. ze sukna, oblek.
Pam. Val. Meziříčí. 187.

Thalli-um, a, n., prvek chemický. Vz
KP. II. 144., S. N.

Tham, a, m., osob. jm. T. Karel Ig., spis.,
f 1806.; T. Václ., spis. na konci 18. století.
Vz Jg. H. 1. 640., Tf. H. 1. 95., 120., 173.;
98., 120. — Br. T. Michal. Vz Jir. H. 1.
288., S. N.

Thapsak-us, a, ni., bylo mě. nad Eufra-
tem. Va S. N.

Thapsus, psa, m., bylo mě. v Africe. Vz
S. N.

Thas, a, m. = Protasius.

Thas-os, a, m., ostrov moře aegaejského.
Vz S. N.

Thauma-s, nta, m. — otec Iridin.