Předchozí (79)  Strana:80  Další (81) |
|
|||
80
|
|||
|
|||
Thauniatologie, e, f.. řec. — náuka o zá-
zracích. Thaumatrop, u, m. = přístroj, jímž dvě
věci najednou vidíme, ač je v něm jednu po druhé spatřujeme. Vz KP. II. 159., Ck. Thé, n., nesklonné (jen v instr. říkáme
tliem), der Thee, thea, rus. čaj. Jg. Činí se rozdíl mezi čajem, nápojem z listí čajov- níka čínského, pak mezi thém, odvarem z listí rozličných bylin lékařských. Rk. T. (čaj) císařské. Vz Čaj. — Thé jest odvárka neb horký nálev z rozličných rostlin, který lidé pijí buď pro účinek léčivý, aneb ná- hradou jiného nápoje rozčilujícího, aneb z pouhého zvyku. Slovo jest původu čín- ského a vztahuje se původně k proslulému nálevu čajovníku čili čaje, zobecnělo však mezi lidem a to ve všech vrstvách jeho mnohem dříve, nežli se pití čaje čínského stalo v Evropě obyčejem. U nás je slovo toto hlavně názvem odvaru léčivého, kdežto pro nálev čajovníka stalo se obyčejné po- jmenování čaj. Hlavnejší thé jsou: bezové, lípové, ibisové, úbytové, Davidovo, heřmán- kové, mátové a j. Vz více v 8. N. XI. 231. Jiné druhy thé: t. aromatické, diviznové, jezovitské, kakaové, nahořklé, obměkčující (erweichend), počišťující (eröffnend), pra- chové, prsní n. pro prsa, řecké, šalvějové, Kh.; t. valašské na Mor.: kořalka vařená se skořicí, hřebíčkem a cukrem n. medem. Vek. T. vařiti, píti, na thé pozvati; šálek thé, na thé, konvička na thé, samovar. Vz S. N., Theovník. Theater, tru, m., z řec, vz Divadlo, die
Schaubühne, der Schauplatz. Theatrální, theatrální = divadelní, thea-
tralisch. Theby, gt. Theb, pl., f., bylo hl. město
Boeotie. — T. stobranné, mě. v Aegyptě. Vz KP. I. 110. Vz S. N. - Theban, a, m., pl. -ané. — Thebský. Thed = zde, hier, inliegend. Tento list,
kterýž Vašim Milostem t. posíláme, k svě- domí a ku právu položil; Jakož vám t. k žá- dosti jich prvnie naučenie posýláme; Jakož t. list jejich vyznanie posíláme. NB. Tč. 47., 2G1., 151. Thedá = tehda. Pakli toho prokázati ne-
mohu, thedá povinnovati jsů, židovce na jejie žalobu dáti hlavně peníze 28 zl.; Jest- liže ten tovariš Tlukuov v tej při a žalobě jest s Tlukem jmenovitě obžalován, thedá s týmž tovařišem nemůž tej předpřísaze dosti učiniti. NB. Tč. 69., 82. (37. ). Thedy = tehdy. Pakli by to učiniti ne-
chtěl, thedy chceme plným právem dobý- vati; A když jest ta vína domuov vezl do svého domu, t. sem já přijel za těmi víny; A toho jest na ten čas neprovedl, thedy jest vedle práva při své pohoRŠil. NB. Tč. 149., 43., 39. (40., 72. ). Theilfremd, něm., v mathem. = nesou-
dělný. Stč. Theils-theils, německy. Toho dne bylo
jednak ticho, jednak pršelo, jednak zase jasno. A pod tím stavením jest dvůr a místo prázdné, něco klenuté a něco trámy pode- přené. Proti tomu jsou práva a nařízení, díl z Boha, díl z lidí pošlá. Nohy toho |
obrazu byly z částky ze železa, z části
z hlíny. Mk. Theilverwandt, něm., v math. -= sou-
dělný. Stč. Thein, u, m., látka v listí čajovém. Vz
Šfk. 628. Theis-mus, u, m., z řec. = víra v Boha,
der Glaube an einen Gott, der Th-mus. Theista, y, m., dle Despota, kdo v Boha
věří, bohorěrec, der Gottgläubige, Theist. Theka, y, f., z řec. = schránka, sešitek
na školní zápisky, das Behältniss, die Tasche, Theke. Rk. — T., teka, y, f., tectonia, der Thekbaum. T. holemá, t. grandis. Rstp. 1206. Thema, gt. themata. n. = základ, základní
věta, das Thema; předmět, věc, der Gegen- stand; úkol, die Aufgabe; obsah, der In- halt; látka, der Stoff. Nz., Rk. Vz S. N. V hudbě: hudební myšlénka. Mlt. — Vz Kmen. Themi-s, dy, f., řec. = bohyně práva a
zákonův, spravedlnosti, představuje se se zavázanýma očima držíc v ruce vážky. Rk. Vz S N. Themistokl-es, ea n. a, m., státník a
vůdce athénský. Vz S. N. Thenardit, u, m., nerost. Bř. 118. T. =
bezvodý siran sodnatý. Krč. 58. Theobromin, u, m., látka v bobech kakao-
vých. C14 H8 N4O4, der Theobromin. Vz Šfk. 629. Theodolit, u, m. = nástroj v astrono-
mii k určování výšky a azimutu hvězdy a k určování poledníku. Vz S. N. T. hvěz- dářský, geodetický. Der Theodolit, Höhen- messer. Nz. Theodora, y, f., Bohdana, Sš., Božena.
Sd. Theodor-os, a, m., sofista řecký ku konci
IV. stol. př. Kr. Vz S. N. Theodor po násku Bohdar či Bohdan. Sš. J. 35. (Hý. ). Theofan-es, ea n. a, m., dějepisec řec.
Vz S. N. Theofanie, e, f., řec, zjevení se Boha,
bohojev, die Theophanie, Gotteserscheinung. Chtěli nějaké th-nie, bohojevu nějakého se domoci. Sš. J. 141. (Hý. ). Theofrast-es, a, m., řecký filosof, asi
380. —286. př. Kr. Theogui-s, e n. da, m., básník řecký,
540. —500. př. Kr. Theognosie, e, f., z řec. = bohoznalství,
Gotteskenntniss, f. Rk. Theogonie, e, f., z řec. = náuka o pů-
vodu bohů v bajesloví, die Götterentstehung, Theogonie. Rk. Theokrat, a, m., řec., svatovládce. Sš. J.
285. Theokratický, theokratisch. T. vláda.
Vz Theokratie. Theokratie, e, f., z řec. = svato-, boho-
vláda, taková forma vlády, kde Bůh za pa- novníka se má, avšak na zemi viditelně kněžími zastoupen jest. Vz S. N. Die Theo- kratie, Gottesherrschaft. Theokrit-os, a, m., bukolický básník
řec, okolo 270. př. Kr. Vz S. N. Theolog, a, m., z řec. = bohoslovec, boho-
vědec, Gottesgelehrter, Theolog. |
||
|
|||
Předchozí (79)  Strana:80  Další (81) |