sb157-05 0..8296

Thauniatologie, e, f.. řec. — náuka o zá-
zracích.

Thaumatrop, u, m. = přístroj, jímž dvě
věci najednou vidíme, ač je v něm jednu po
druhé spatřujeme. Vz KP. II. 159., Ck.

Thé, n., nesklonné (jen v instr. říkáme
tliem), der Thee, thea, rus. čaj. Jg. Činí se
rozdíl mezi čajem, nápojem z listí čajov-
níka čínského, pak mezi thém, odvarem
z listí rozličných bylin lékařských. Rk. T.
(čaj) císařské. Vz Čaj. — Thé jest odvárka
neb horký nálev z rozličných rostlin, který
lidé pijí buď pro účinek léčivý, aneb ná-
hradou jiného nápoje rozčilujícího, aneb
z pouhého zvyku. Slovo jest původu čín-
ského a vztahuje se původně k proslulému
nálevu čajovníku čili čaje, zobecnělo však
mezi lidem a to ve všech vrstvách jeho
mnohem dříve, nežli se pití čaje čínského
stalo v Evropě obyčejem. U nás je slovo
toto hlavně názvem odvaru léčivého, kdežto
pro nálev čajovníka stalo se obyčejné po-
jmenování čaj. Hlavnejší thé jsou: bezové,
lípové, ibisové, úbytové, Davidovo, heřmán-
kové, mátové a j. Vz více v 8. N. XI. 231.
Jiné druhy thé: t. aromatické, diviznové,
jezovitské, kakaové, nahořklé, obměkčující
(erweichend), počišťující (eröffnend), pra-
chové, prsní n. pro prsa, řecké, šalvějové,
Kh.; t. valašské na Mor.: kořalka vařená
se skořicí, hřebíčkem a cukrem n. medem.
Vek. T. vařiti, píti, na thé pozvati; šálek
thé, na thé, konvička na thé, samovar. Vz
S. N., Theovník.

Theater, tru, m., z řec, vz Divadlo, die
Schaubühne, der Schauplatz.

Theatrální, theatrální = divadelní, thea-
tralisch.

Theby, gt. Theb, pl., f., bylo hl. město
Boeotie. — T. stobranné, mě. v Aegyptě.
Vz KP. I. 110. Vz S. N. - Theban, a, m.,
pl. -ané. — Thebský.

Thed = zde, hier, inliegend. Tento list,
kterýž Vašim Milostem t. posíláme, k svě-
domí a ku právu položil; Jakož vám t. k žá-
dosti jich prvnie naučenie posýláme; Jakož
t. list jejich vyznanie posíláme. NB. Tč. 47.,
2G1., 151.

Thedá = tehda. Pakli toho prokázati ne-
mohu, thedá povinnovati jsů, židovce na
jejie žalobu dáti hlavně peníze 28 zl.; Jest-
liže ten tovariš Tlukuov v tej při a žalobě
jest s Tlukem jmenovitě obžalován, thedá
s týmž tovařišem nemůž tej předpřísaze
dosti učiniti. NB. Tč. 69., 82. (37. ).

Thedy = tehdy. Pakli by to učiniti ne-
chtěl, thedy chceme plným právem dobý-
vati; A když jest ta vína domuov vezl do
svého domu, t. sem já přijel za těmi víny;
A toho jest na ten čas neprovedl, thedy jest
vedle práva při své pohoRŠil. NB. Tč. 149.,
43., 39. (40., 72. ).

Theilfremd, něm., v mathem. = nesou-
dělný. Stč.

Theils-theils, německy. Toho dne bylo
jednak ticho, jednak pršelo, jednak zase
jasno. A pod tím stavením jest dvůr a místo
prázdné, něco klenuté a něco trámy pode-
přené. Proti tomu jsou práva a nařízení,
díl z Boha, díl z lidí pošlá. Nohy toho

obrazu byly z částky ze železa, z části
z hlíny. Mk.

Theilverwandt, něm., v math. -= sou-
dělný. Stč.

Thein, u, m., látka v listí čajovém. Vz
Šfk. 628.

Theis-mus, u, m., z řec. = víra v Boha,
der Glaube an einen Gott, der Th-mus.

Theista, y, m., dle Despota, kdo v Boha
věří, bohorěrec, der Gottgläubige, Theist.

Theka, y, f., z řec. = schránka, sešitek
na školní zápisky, das Behältniss, die Tasche,
Theke. Rk. — T., teka, y, f., tectonia, der
Thekbaum. T. holemá, t. grandis. Rstp. 1206.

Thema, gt. themata. n. = základ, základní
věta, das Thema; předmět, věc, der Gegen-
stand; úkol, die Aufgabe; obsah, der In-
halt; látka, der Stoff. Nz., Rk. Vz S. N.
V hudbě: hudební myšlénka. Mlt. — Vz
Kmen.

Themi-s, dy, f., řec. = bohyně práva a
zákonův, spravedlnosti, představuje se se
zavázanýma očima držíc v ruce vážky. Rk.
Vz S N.

Themistokl-es, ea n. a, m., státník a
vůdce athénský. Vz S. N.

Thenardit, u, m., nerost. Bř. 118. T. =
bezvodý siran sodnatý. Krč. 58.

Theobromin, u, m., látka v bobech kakao-
vých. C₁₄ H₈ N₄O₄, der Theobromin. Vz Šfk.
629.

Theodolit, u, m. = nástroj v astrono-
mii k určování výšky a azimutu hvězdy a
k určování poledníku. Vz S. N. T. hvěz-
dářský, geodetický. Der Theodolit, Höhen-
messer. Nz.

Theodora, y, f., Bohdana, Sš., Božena.
Sd.

Theodor-os, a, m., sofista řecký ku konci
IV. stol. př. Kr. Vz S. N. Theodor po násku
Bohdar či Bohdan. Sš. J. 35. (Hý. ).

Theofan-es, ea n. a, m., dějepisec řec.
Vz S. N.

Theofanie, e, f., řec, zjevení se Boha,
bohojev, die Theophanie, Gotteserscheinung.
Chtěli nějaké th-nie, bohojevu nějakého se
domoci. Sš. J. 141. (Hý. ).

Theofrast-es, a, m., řecký filosof, asi
380. —286. př. Kr.

Theogui-s, e n. da, m., básník řecký,
540. —500. př. Kr.

Theognosie, e, f., z řec. = bohoznalství,
Gotteskenntniss, f. Rk.

Theogonie, e, f., z řec. = náuka o pů-
vodu bohů v bajesloví, die Götterentstehung,
Theogonie. Rk.

Theokrat, a, m., řec., svatovládce. Sš. J.
285.

Theokratický, theokratisch. T. vláda.
Vz Theokratie.

Theokratie, e, f., z řec. = svato-, boho-
vláda, taková forma vlády, kde Bůh za pa-
novníka se má, avšak na zemi viditelně
kněžími zastoupen jest. Vz S. N. Die Theo-
kratie, Gottesherrschaft.

Theokrit-os, a, m., bukolický básník
řec, okolo 270. př. Kr. Vz S. N.

Theolog, a, m., z řec. = bohoslovec, boho-
vědec, Gottesgelehrter, Theolog.