sb157-05 0..8296

Tiopák, vz Ťopák.

Tip, u, m. = hlas slepic majících tipec,
das Pippen. — T. = tipec. — Tip, tip, tip.
Tak volá se na slepice a kuřata. Mor. Škd.

Tipalka, y, f. = kuřátko, das Hühnlein.
Ty malé tipalky. Us. Dch.

Típati, típávati = hlas vydávati jako sle-
pice mající tipec, schreien wie pippsige
Hühner. Slepice típají. Ros. Kuře bylo
černé a zmoklé, třáslo se zimou a típalo.
Er. Sl. čít. 24. T. = vískati, Läuse suchen.
Us. — se = jako típavá slepice choditi,
pippsen. — se s čím = zdlouha něco dě-
lati, etwas langsam thun. — se kde: v nose
(dloubati se). Ros. Típá se s tím v komoře
již na dvě hodiny. Ros. — T. = štípati,
spalten. Kto tiepá drva, bývá ot nich uražen
(scindit ligna). BO.

Tipátko, a, n. = kuřátko, das Hühnchen.
Us.

Típavosť, i, f., die Pippsigkeit. —T. =
váhavosť, die Langsamkeit. Ros.

Típavý = tipec mající, pippsig. T. sle-
pice. Ros. — T. člověk = váhavý, langsam.
Ros.

Tipcovitý = k tipci podobný, pippsartig.

Tipec, tipec, pce, típek, tipek, pku,
típet, tipet, ptu, třpít, u, m. = neduh
ptačí, na Slov. slepicí smrkačka (jeví se
v zacpáni nosových dírek a bílé mázdřici
n. kožce, rohovité na konci jazyku). Jg. T.
záleží v tom, že špička jazýčku se podebere
a celý povlak této části zbělí. T. dlužno
strhnouti, jinak pták přestane žráti a scípne.
S. N. Der Pipps, Zips. Slepice má tipec. T.
slepici vzíti, sejmouti, sníti. Us. Slepice do-
stala tipec. Us. — T. dětský = záškrt, prým,
die häutige Bräune, angina polyposa. Ja. —
Přenes. Má típek na jazyku (i. e. nemluví;
je opilý. Vz Mlčení). Č. M. 604. Někomu
típek (tipet, tipec, třpít) vzíti = k řeči ho
přivésti; 2. jej zkrotiti. D., Č. Sedřel mu
tipet (když s někoho veliká pokuta se vezme.
Vz Skrocení). Č. Nejde mu to pod tipek
(pod nos; nevoní mu to. Vz Mrzeti, Ne-
milý). Č. M. 554. Spadl mu tipec (rozvázal).
Us. Už mu smrť sáhla na tipet. U Poličky.

Tipečka, y, m., osob. jm. Šd.

Típek, vz Tipec. — T. = čípek v krku.
Krok.

Tipěti, cf. Tipiti, Třpíti.

Tipetný. T. žláza, podvěšek, hypodhysis.
Nz. lk. Vz Típek, Tipec.

Tipioka, y, f. = cipika, maussache, pře-
drobná a bělostná mouka ze šťávy z bulev
manihotových ku škrobení plátna. Rostp.
1341.

Tipiti (tipěti = ferre). A tehdáž sedie
s bohatými v tajnici mysli, aby zahubil ne-
vinného; oči jeho typyta (dual) na chudého
a škoden jsa jemu v tajnosti myslí, aby
zapochvatl jeho jako lev v ložci svém.
Smrt. Jeron. ms. 1410.

Tipka, y, f. = úzkosť, nesnáze, die Klemme
(žertem). V tipkách býti, im Pfeifer sitzen.
Us. Dch. — T. = slepičí veš, čmelík, die
Hühnerlaus. Us. u Písku a Jindř. Hradce
a j. Šg. Zajíc seče na louce, liška pohra-
buje, veverka jí nakládá, tipka našlapuje.
Slav. Nár. pís. 117.

Tiplání, n., das Künsteln.

Tiplati, tiplávati, künsteln. — na čem,

se s čím = uměle, zvolna něco strojiti, dě-
lati, künsteln. Šf., D., Ntk.

Tiple, ete, tiplátko, a, n. = kuře, das
Hühnchen. Us.

Tiplice, e, m., v Klatovsku: šmitec, ti-
pula, die Gelse, hmyz komárovitý zdržující
se na blízku vod, kde v podvečer u veli-
kých hejnech lidi i zvířata souží. S. N. T.
luční, t. pratensis; obrovská, t. gigantea.
Frč. 156., Schd. II. 518.

Tiplotiti se s čím = tiplati. V Kunv.
Msk.

Tiplový. T. půda u tesařů, der Dippel-
boden. Šm.

Tipnutí, n. = skvrnka, die Hautstippe.
Nz. lk.

Tipot, u, m., der Tips.

Típtovatosť, i, ť. = típet, die Pipps-
krankheit.

Típtovatý, třpitovatý = tipet mající,
pippsig. Reš.

Tipuška, y, f. = cipuška, slepička. Vz
Tip.

Tiráda, y, f., z fr. tirade = chvastavý,
zbytečný proud slov; nadutá průpověď,
leere Wort- und Gedankendehnung, hoch-
trabendes, leeres Geschwätz. Rk. — T-da
v hudbě = řada sestupujících a vystupu-
jících tonů, dobu jednoho intervallu vypl-
ňujících, jichž hráč nebo zpěvák ozdobou
užívá, die Tirade. S. N. T. = dlouhá řada
tonů bez významu. Mlt,

Tirailleur (fr., tiraljér), a, m. = harcov-
ník, der Plänkler; ostrostřelec, der Scharf-
schütze. Vz S. N.

Tiraillovati, Wechselreiterei treiben, Kh.;
plänkeln.

Tiran atd., vz Tyran.

Tírati, tírávati = tříti, reiben. — co:
květ vlčího máku. — T. = cválati rennen.
Cvalem t. Rybay. — na čem: na velblou-
dích. Res.

Tirh = trh.

Tiri. Tiri, mamko, tiri, mám frajerky
štyry. Sl. ps. 50.

Tirlica = trlice. Na Ostrav. Tč.

Tírnouti, ul, ut, utí = pérem pomáznouti,
mit der Feder bestreichen. Us.

Tir-o, ona, m. = nováček ve službě vo-
jenské; vůbec nováček, začátečník hl. ve vědě
a umění, der Anfänger, Tiro. S. N.

Tirol, vz Tyrol.

Tirolka, y, f., samota u Holešovic u Prahy.
PL.

Tiryn-s, ta, m., město v Argolidě. Vz
S. N. — Tirynťan, a, m.; Tiryntský.

1. Tis, a, tisek, ska, m., tiska, y, f. =
kůň hnědé barvy, Rothschimmel, m. Tis,
Ros.; tisek, Reš., tiska. D. — Jg.

2. Tis, u, m., rostlina, der Eiben-, Tax-
baum, taxus. Strsl. tisB, taxus, tisa, pinus,
maď. tisza. Cf. Gt. Lit. Stud. 68, Mkl. L.
130. V MV. nepravá glossa. T. obecný n.
červený, t. baccata, ořešný n. olejodarný,
t. nucifera, přeslenatý, t. verticillata, Rstp.
1422., Schd. II. 274., Čl. Kv. 80., Čl. 167.,
Kk. 99., 103., FB. 4., Slb. 286., KP. III.
308.; velkolistý, t. macrophylla. Us.



	87

	Tiopák, vz Ťopák. Tip, u, m. = hlas slepic majících tipec, das Pippen. — T. = tipec. — Tip, tip, tip. Tak volá se na slepice a kuřata. Mor. Škd. Tipalka, y, f. = kuřátko, das Hühnlein. Ty malé tipalky. Us. Dch. Típati, típávati = hlas vydávati jako sle- pice mající tipec, schreien wie pippsige Hühner. Slepice típají. Ros. Kuře bylo černé a zmoklé, třáslo se zimou a típalo. Er. Sl. čít. 24. T. = vískati, Läuse suchen. Us. — se = jako típavá slepice choditi, pippsen. — se s čím = zdlouha něco dě- lati, etwas langsam thun. — se kde: v nose (dloubati se). Ros. Típá se s tím v komoře již na dvě hodiny. Ros. — T. = štípati, spalten. Kto tiepá drva, bývá ot nich uražen (scindit ligna). BO. Tipátko, a, n. = kuřátko, das Hühnchen. Us. Típavosť, i, f., die Pippsigkeit. —T. = váhavosť, die Langsamkeit. Ros. Típavý = tipec mající, pippsig. T. sle- pice. Ros. — T. člověk = váhavý, langsam. Ros. Tipcovitý = k tipci podobný, pippsartig. Tipec, tipec, pce, típek, tipek, pku, típet, tipet, ptu, třpít, u, m. = neduh ptačí, na Slov. slepicí smrkačka (jeví se v zacpáni nosových dírek a bílé mázdřici n. kožce, rohovité na konci jazyku). Jg. T. záleží v tom, že špička jazýčku se podebere a celý povlak této části zbělí. T. dlužno strhnouti, jinak pták přestane žráti a scípne. S. N. Der Pipps, Zips. Slepice má tipec. T. slepici vzíti, sejmouti, sníti. Us. Slepice do- stala tipec. Us. — T. dětský = záškrt, prým, die häutige Bräune, angina polyposa. Ja. — Přenes. Má típek na jazyku (i. e. nemluví; je opilý. Vz Mlčení). Č. M. 604. Někomu típek (tipet, tipec, třpít) vzíti = k řeči ho přivésti; 2. jej zkrotiti. D., Č. Sedřel mu tipet (když s někoho veliká pokuta se vezme. Vz Skrocení). Č. Nejde mu to pod tipek (pod nos; nevoní mu to. Vz Mrzeti, Ne- milý). Č. M. 554. Spadl mu tipec (rozvázal). Us. Už mu smrť sáhla na tipet. U Poličky. Tipečka, y, m., osob. jm. Šd. Típek, vz Tipec. — T. = čípek v krku. Krok. Tipěti, cf. Tipiti, Třpíti. Tipetný. T. žláza, podvěšek, hypodhysis. Nz. lk. Vz Típek, Tipec. Tipioka, y, f. = cipika, maussache, pře- drobná a bělostná mouka ze šťávy z bulev manihotových ku škrobení plátna. Rostp. 1341. Tipiti (tipěti = ferre). A tehdáž sedie s bohatými v tajnici mysli, aby zahubil ne- vinného; oči jeho typyta (dual) na chudého a škoden jsa jemu v tajnosti myslí, aby zapochvatl jeho jako lev v ložci svém. Smrt. Jeron. ms. 1410. Tipka, y, f. = úzkosť, nesnáze, die Klemme (žertem). V tipkách býti, im Pfeifer sitzen. Us. Dch. — T. = slepičí veš, čmelík, die Hühnerlaus. Us. u Písku a Jindř. Hradce a j. Šg. Zajíc seče na louce, liška pohra- buje, veverka jí nakládá, tipka našlapuje. Slav. Nár. pís. 117.	Tiplání, n., das Künsteln. Tiplati, tiplávati, künsteln. — na čem, se s čím = uměle, zvolna něco strojiti, dě- lati, künsteln. Šf., D., Ntk. Tiple, ete, tiplátko, a, n. = kuře, das Hühnchen. Us. Tiplice, e, m., v Klatovsku: šmitec, ti- pula, die Gelse, hmyz komárovitý zdržující se na blízku vod, kde v podvečer u veli- kých hejnech lidi i zvířata souží. S. N. T. luční, t. pratensis; obrovská, t. gigantea. Frč. 156., Schd. II. 518. Tiplotiti se s čím = tiplati. V Kunv. Msk. Tiplový. T. půda u tesařů, der Dippel- boden. Šm. Tipnutí, n. = skvrnka, die Hautstippe. Nz. lk. Tipot, u, m., der Tips. Típtovatosť, i, ť. = típet, die Pipps- krankheit. Típtovatý, třpitovatý = tipet mající, pippsig. Reš. Tipuška, y, f. = cipuška, slepička. Vz Tip. Tiráda, y, f., z fr. tirade = chvastavý, zbytečný proud slov; nadutá průpověď, leere Wort- und Gedankendehnung, hoch- trabendes, leeres Geschwätz. Rk. — T-da v hudbě = řada sestupujících a vystupu- jících tonů, dobu jednoho intervallu vypl- ňujících, jichž hráč nebo zpěvák ozdobou užívá, die Tirade. S. N. T. = dlouhá řada tonů bez významu. Mlt, Tirailleur (fr., tiraljér), a, m. = harcov- ník, der Plänkler; ostrostřelec, der Scharf- schütze. Vz S. N. Tiraillovati, Wechselreiterei treiben, Kh.; plänkeln. Tiran atd., vz Tyran. Tírati, tírávati = tříti, reiben. — co: květ vlčího máku. — T. = cválati rennen. Cvalem t. Rybay. — na čem: na velblou- dích. Res. Tirh = trh. Tiri. Tiri, mamko, tiri, mám frajerky štyry. Sl. ps. 50. Tirlica = trlice. Na Ostrav. Tč. Tírnouti, ul, ut, utí = pérem pomáznouti, mit der Feder bestreichen. Us. Tir-o, ona, m. = nováček ve službě vo- jenské; vůbec nováček, začátečník hl. ve vědě a umění, der Anfänger, Tiro. S. N. Tirol, vz Tyrol. Tirolka, y, f., samota u Holešovic u Prahy. PL. Tiryn-s, ta, m., město v Argolidě. Vz S. N. — Tirynťan, a, m.; Tiryntský. 1. Tis, a, tisek, ska, m., tiska, y, f. = kůň hnědé barvy, Rothschimmel, m. Tis, Ros.; tisek, Reš., tiska. D. — Jg. 2. Tis, u, m., rostlina, der Eiben-, Tax- baum, taxus. Strsl. tisB, taxus, tisa, pinus, maď. tisza. Cf. Gt. Lit. Stud. 68, Mkl. L. 130. V MV. nepravá glossa. T. obecný n. červený, t. baccata, ořešný n. olejodarný, t. nucifera, přeslenatý, t. verticillata, Rstp. 1422., Schd. II. 274., Čl. Kv. 80., Čl. 167., Kk. 99., 103., FB. 4., Slb. 286., KP. III. 308.; velkolistý, t. macrophylla. Us.