sb157-05 0..8296

3. Tis, a, m., Tiess, ves ve Žluticku. Vz
S. N. — T., ves u Haber, něm. Tiss. —
T., něm. Tys, ves u Nov. města n. M. —
T., něm. Tyss, ves u Lubence. PL. — Cf.
Tk. I. 436.

Tisa, y, f. = tis, 1. — T. = řeka v Uhřích,
die Theiss, maď. Tisza, lat. Tibiscus. V.
Vz S. N. — Tisan, Tišan, a, m. = obyvatel
po Tise, der Theisser.

Tisá, é, f., něm. Tyssa, ves u Petrovic.
Vz S. N.

Tisana, tysana, tyzana, y, f., zastr. =
tluč, opíchaný ječmen, kroupa, Graupe; od
vářka z krup, Gerstenabsud, m. Sal., Jád.
Střlat. ptisana. Gl. 345.

Tisař, e, m. = císař, der Kaiser. Na
Ostrav. Tč. U Opavy. Klš. Mám šablenku
ocelovu, od tisařa darovanu. Sš. P. 261.

Tisarka, y, f. = 1. císařská silnice, die
Kaiserstrasse; 2. druh hrušek, die Kaiser-
birne. Slez. Tč.

Tisařův = císařův. T. dcera. Sš. P. 39.

Tisavý, na Slov. = ryzí, hnědý, braun.
Jg. T. = kaštanový, badius, spadiceus, ca-
staneus, kastanienbraun, světleji aneb tma-
věji hnědý do červenava padající. Rst. 506.

Tisek, ska, m. = tiska, tis, kůň zahnědlý,
hřívy a ocasu bělavých. Us. Dch. — T., ves
u Pravonína. — T., něm. Zeiske, ves u Bi-
lovce ve Slez. PL. — T., osob. jm.

Tisem, sma, m., ves u Bystřice v Budě-
jovsku.

Tíseň, sně (tísně, ě, Ros. ), f. = těsnosť,
die Enge, Klemme. T. od těs (těsný), vz eň.
V úzkostech a tísni; v t. uvésti. V. V týsni
býti. D., Ros. T. královny, nenadále obklí-
čení matky od včel. Lš. V tísni práce. Dch.
T. hrůzy, bázně a strachu před smrtí. Sš.
L. 130. — T. prsů, asthma, die Engbrüstig-
keit. V.; die Angst, Beklemmung. T. v kra-
jině srdečné, die Präkordialangst. T-eň na
prsou, úzkosť, die Brustbeklemmung. — T.
— tlačenice, Gedränge, n. V čas veliké t-né
a tlačení lidu. Kom. Veliká v ulicích t-eň
byla. Háj. — T. = bída, útisk, Bedrängniss.
Č., Bel. Do tísně se dostati.

Tisenka, y, f. =jahoda tisová, die Eichen-
beere. D. exc.

Tisíc, e, m., Tausend. Gt. pl. = tisícův n.
starý gt. tisíc: pět tisíců nebo tisíc. Pozn.
Připomenouti sluší, že právě ve starých pa-
mátkách genitivu archaistického (tisíc) méně
užíváno než toho, který se nám novějším
býti vidí (tisícóv). Čtyři sta tisícóv. Alex.
Jir. — Strany skloňování v strčes. vz Kt.
45. — T. místo tysíc, strsl. tysašta, tysešta,
mille, das sich von einem Partc., von tys
(sr. tu, crescere) nur durch den Auslaut a
unterscheidet. Příp. -nt. Mkl. B. 203., 204.,
L. 88. Lit. tukstantis, f., prus. tüsimtons,
acc., got. thüsundi. Mkl. L. 162. Odkud Sf.
slovo tisíc odvozuje, vz Mus. 1848. I. 3.
str. 247. — T. pokládá se za substant. a
má tedy ve všech pádech za sebou genitiv
kolikosti; ale může se také jako adjektivum
se svým jménem v pádě srovnávati. Zk. Vz
Genitiv kolikosti; Číslo, Sto. Tisíc hromů
(klení)! Tisíc hrmených do tebe páralo!
Dbš. Lubosc medzi nami, medzi nami dvoma

nenajdze še taka medzi tišicoma. Sl. ps. 57.
Tam si ty dostaneš statky a tisíce: u mňa
nedostaneš iba verné srdce. Ib. 337. Zka-
zuju mu na tisíce (sc. krát), aby ušel šibe-
nice; Co bych naříkala o synka mrtvého,
dy si možu vybrat z tisíca jednoho; Byla
láska, byla mezi nama dvúma. jaká už ne-
bude mezi tisícama. Sš. P. 114, 117., 282.
(Tč. ). Tisíce hladem jich umírá a sta jedě-
ním. Trnka. To je jako tisíc a jedna (když
se něco srovnává). Us. Sd. Čině milosrden-
stvie v tisíce těm, kteříž milují mě a za-
chovávají přikázánie má. Hus I. 65. Ani
také chce Bóh, aby kto tisíc kročejí šel
kam v neděli; Osmdesát tisícóv; Bojovníci
a zvláště kniežata pro lehké slovo, jenž
vzní proti jejich cti světské, tak bývají po-
puzeni, že mnoho tisícóv svého lidu i sami
sě na těle i na duši zahubují; Muže jed-
noho z tisíce sem nalezl; Po tisíc tisíciech
letech jedno zrncě (by) odloženo bylo;
A byť jich tisíc tisícóv s oniem drželo;
Neb nižádný nebyl jest živ zde ve světě
tisíc let, ač někteří blízko sú táhli k tisíc
letóm; Jenž dlužen bieše desět tisícóv
hřiven; Znamenaj, kterak mnoho tisícóv
tobě sú cestu utlačili; Ten jest desět tisíc
Kristovi hřiven dlužen. Hus I. 131., 162.,
163., 278., 285., 472., II. 178., 388., III. 123.,
II. 390. (Tč. ). Milý můj jest bílý a červený,
znamenitější než deset tisícóv jiných. Pís.
Šal. 5. 10. (Hus. ). Kromě devádesáti a sedmi
tisíců zajatých jedenáctkrát sto tisíců jich
zahynalo. BR. II. 108. a. Se dvěma dcat a
dvěma tisícoma (22000). BO. Pět a osm-
desát ke stu tisícóv lidu. Bj. Pět tisícóv
muží. ZN. Satan, mistr tisíc řemesel. BR.
II. 611. b. S tisícem mužův. Br. V desíti
tisících hříven město zastavil. Plk. Před
tisícem let. V. Najali 20 tisíců pěších, Br.,
dvaceti tisíc pěších. V. Dvě stě tisíc nebo
dvakrát sto tisíc. Tisíce let bude živ. Rad.
zv. Umřelo jich na tisíce. Zemřeli až do ti-
síce lidí. V. Po tisíci. V. S t-ci statečnými
rytýřóv. Troj. V tisících jede. Vz Blahobyt.
Č. Před třemi tisíci lety. Ke sto vozům a
tisíci mužům. T-ci pánům službu činí. Mudr.
S tisíci muži. Ben. V. — Pozn. Jak z pří-
kladů uvedených viděti lze, užíváme slova
tisíc raději jako substantiva než jako ad-
jektiva. — T., rostl. nějaká, keř vysoký
s modrými květy. Us. u Litovle. Kčr.

Tisícaterý = tisícerý, tausendfach. Us.

Tisícátý = tisící.

Tisícerně, auf tausenderlei Art. Pl.

Tisíceronásobný = tisícerý.

Tisícerotvárný, tausendförmig. T. šalby.
Měst. bož. V. 68.

Tisícerý, tisícero, tausendfach. Tisícerá
práce. Jídla na t-ro se připravují. Us.

Tisící, dle Dnešní; v obec. ml.: tisíctej,
der tausendste. V. T. lépe než: tisícátý. T.
ve složení, vz -stý.

Tisíciletí, n., tisícletí, eine Zeit von 1000
Jahren. Kká. Š. 79. Měst. bož.

Tisíciletý, tausendjährig.

Tisícina, y, f., ne: tisíctina, das Tausend-
tel. Pět tisícin. Nz.

Tisícinka, y, f., der Millimeter. Nz.

Tisíciroční = tisícroční. Na Ostrav. Tč.