sb157-05 0..8296

Tisícka, y, f. = bankovka 1000 zl, der
Tausender (eine Banknote). Nz. V z Tisícovka.
— T. = doba 1000 let. Před t-kou vtrhly
k nám neprjátelské (Arpadovcův) voje. Na
Slov. Tč.

Tisíckrát, -te, tausendmal. Na t. Děkuji
na t. D. Kdyby to člověk t. povídal, přece
si to nezapamatuješ. Mor. Šd.

Tisícletí, n. = tisíciletí.

Tisícletý. Z hrobov t-tých ku pomstě
volajú. Na Slov. Tč.

Tisícnásobnosť, i, f.. Tausendfältigkeit, f.

Tisícnásobný, tausendfach, tausendfältig.
V.

Tisícník, tisíčník, tisičník, a, m. = kdo
má pod sebou 1000 mužův, chiliarch (řec. ),
tribun, Oberst. Jg., Sš. Sk. 250. Herodes
učinil večeři t-kům BR. II. 154. b.

Tisícnina, y, f. = tisíciletá slavnosť vý-
roční, millenarium. Šd.

Tisícnitný, -tní, tausendfädig. Kartig.

Tisícnoh, a, m., der Tausendfuss. Šm. Vz
Tisícnožec.

Tisícnosť, i, f. = tisícnásobnosť.

Tisícný, tisíčný = tisícnásobný, tausend-
fach, tausendfältig. Tisícnými způsoby se
trápí. Lom.

Tisícokvět, u, m., myrianthus. Rostl. I.
237. a.

Tisícoletník, a, m. = stoupenec náuky
či raději snu o tisíciletém Páně na zemi
vládnutí, chiliasta, der Chiliast. Dionysius
alexandrijský maje činiti s chiliasty čili s ti-
sícoletníky. Sš. Zj. 343.

Tisícolístek, stku, m., myriophyllum, das
Federwassergarn, Federkraut. Šm.

Tisíconožec, žce, m., der Tausendfüssler,
zool. Dch. Vz Tisícnoh.

Tisícovati, na Slov. = láti, schelten. --
komu jak. Tisícoval mu do mateře. Leška.

Tisícovka, y, f. = tisícka.

Tisícový. T. polívka = z krupice. Us.
Rgl.

Tisícraz = tisíckrát. Er. Sl. čít 69.

Tisícroční, tausendjährig. T. strom. Plk.
T. rány hojte. Na Slov. Tč.

Tisícroký = tisícroční.

Tisičník, vz Tisícník.

Tisifon-e, y, f., řec. = mstitelkyně vraždy,
jedna z Eumenid. S. N.

1. Tisina, y, f., hájovna u Kačova.

2. Tisina, y, f. = tisové dříví, das Eben-
holz.

Tisk, u, m. = tisknutí, tlačení, der Druck,
die Bedrückung. J. tr. Nižší vrstvy nesly
vyšších tisky. Koll. — T. knihy, der Druck.
T. drobný, Us., lícný (Schöndruck), perio-
dický (občasový). Nz, J. tr. Cf. Písmo. Dr-
zosť, nevázanosť, svoboda, přestupek, útraty,
tisku; zákon, nařízení o tisku; náklady na
tisk; t. zastaviti. J. tr. Chyba, omyl tisku,
der Druckfehler; tisku představený, der
Presschef; t. vzorku, der Vordruck; tiskem
běžný, pressläufig. Dch. Něco do tisku dáti,
Nz. Tisk a náklad Josefa N., po německu
místo: Tiskem a nákladem Josefa N. (i. e.
kniha tištěna, tištěno, atd. ). Šb., Vst., Brs.
2. vyd. 246. Místo tisku, der Druckort. Nz.
Ta kniha vyšla tiskem a nákladem Josefa
N., vyšla u Josefa N. Vz více v S. N. T.

plátna. — T. = pečeť, das Siegel. Kázal jsem
list tisku svého přídavem utvrditi. Erb. Reg.
145. — T. = lysina n jiné podobné zna-
mení koňské, der Flecken. Ja. — T., na
Slov. = tlačenice, das Gedränge. Také ve
Slez. Klš., Baiz.

Tiska, y, f., tisk, a, m. = kůň zrzavý
s lysinou bílou, der Rothschimmel. D. Cf.
Tis, 1., Tisek.

Tiskací, Druck-. T. papír, stroj, Us.,
písmo. Nz., Dch.

Tiskač, e, m. = der Drucker. Bern.

Tiskadlo, a, n. = stroj na otiskování
(listů), die Kopirmaschine. Us. Šd. Klavesní
t. americké.

Tiskan, a, m., uleiota, hmyz. Krok. II. 256.

Tiskanec, nce, m. = něco vytlačeného
na př. na stěně, na kabátě atd. Má na zá-
dech t. Mor. Šd.

Tiskání, n., das Drücken. Bern.

Tiskaný; -án, a, o, gedrückt. Slov Bern.

Tiskař, e, m., der Drucker. T. knih, der
Buchdrucker, Ros., pokoutní, Schleichdruk-
ker. D. T. tiskne knihy.

Tiskařík, a, m., der Streichbube. Šm.

Tiskařiti, il, ení, Drucker sein. Jg.

Tiskařka, y, f., die Druckerin. Jg.

Tiskárna, y, f., die Druckerei. Vz Knih-
tisk v S. N. O starších t-nách v Čechách
vz KP. I. 325.

Tiskařský, Drucker-. T. papír, práce,
Us., mzda, závod. J. tr.

Tiskařství, n., die Druckerei. Knih t.
Us. Vz Knihtisk v S. N.

Tiskařstvo, a, n., die Drucker, das Druk-
kerpersonale. Šm.

Tiskávati, vz Tisknouti.

Tiskeň (dle Č. lépe: tískeň), knč, f. =
tíseň, das Gedränge. Martim. Nemóžeš-li se
dotřieti, jakož se přihází v tieskni. Nauč.
ms. (Č. ).

Tisklivý. T. řeč blázna. V.

Tisknouti, tiskni, kna (ouc), knul a kl,
ut, utí a štěn, štění (tisku, zastr. ); na Slov.
tiskati, tiskávati; přech. minul, času: tisk,
tiskši, še. T. = stlačovati, drücken; blížiti se
na koho, dotírati, hnáti, naléhati naň, stí-
hati jej, Jemanden drängen, auf einen drin-
gen, treiben; knihy tlačiti, Bücher drucken;
se = tlačiti se v co, nač, sich drängen. Jg.
Strsl. tisnąti, z tbsk, comprimere. Mkl. B.
423. — abs. Lže, jako když tiskne. Us.
Ml. Tiskl (= utíkal) každý, kam kdo věděl.
Dh. Nechtie mieti dosti na dobré odpovědi,
ale tisknú řkúc: Což tedy krstíš? Hus II. 20.
Kázal milostivý kazatel podlé jezera na břehu
a jsa tištěn od zástupóv vstúpil jest v lodičku.
Hus II. 278. — co, koho. Všecky bídy mne
tisknou. V. T. knihy, V., šátky, plátna. Us.
Donidž bydlo zemské duši tiskne. Št. N. 282.
Hluboce umřel jest ten, kohož obyčej hřiecha
tiskne a tlačí; Vidíš zástup, jenž tě tiskne
a dieš: Kto sě mne dotekl? Bojové tisknú
nás nepřátelščí, protož daj posilnenie i po-
moc svú svatú. Hus II. 356., 404., III. 177.
Pakli by nás kdo tisknúti chtěl na pomoc
vezma ruku světskú. Výb. II. 382. — čeho,
špatně m. co, leč ve smyslu partitivném.
Ten toho, těch knih tiskl i. e. mnoho. —
co, koho čím: něco palcem, Kom., bře-