Předchozí (88)  Strana:89  Další (90) |
|
|||
89
|
|||
|
|||
Tisícka, y, f. = bankovka 1000 zl, der
Tausender (eine Banknote). Nz. V z Tisícovka. — T. = doba 1000 let. Před t-kou vtrhly k nám neprjátelské (Arpadovcův) voje. Na Slov. Tč. Tisíckrát, -te, tausendmal. Na t. Děkuji
na t. D. Kdyby to člověk t. povídal, přece si to nezapamatuješ. Mor. Šd. Tisícletí, n. = tisíciletí.
Tisícletý. Z hrobov t-tých ku pomstě
volajú. Na Slov. Tč. Tisícnásobnosť, i, f.. Tausendfältigkeit, f.
Tisícnásobný, tausendfach, tausendfältig.
V. Tisícník, tisíčník, tisičník, a, m. = kdo
má pod sebou 1000 mužův, chiliarch (řec. ), tribun, Oberst. Jg., Sš. Sk. 250. Herodes učinil večeři t-kům BR. II. 154. b. Tisícnina, y, f. = tisíciletá slavnosť vý-
roční, millenarium. Šd. Tisícnitný, -tní, tausendfädig. Kartig.
Tisícnoh, a, m., der Tausendfuss. Šm. Vz
Tisícnožec. Tisícnosť, i, f. = tisícnásobnosť.
Tisícný, tisíčný = tisícnásobný, tausend-
fach, tausendfältig. Tisícnými způsoby se trápí. Lom. Tisícokvět, u, m., myrianthus. Rostl. I.
237. a. Tisícoletník, a, m. = stoupenec náuky
či raději snu o tisíciletém Páně na zemi vládnutí, chiliasta, der Chiliast. Dionysius alexandrijský maje činiti s chiliasty čili s ti- sícoletníky. Sš. Zj. 343. Tisícolístek, stku, m., myriophyllum, das
Federwassergarn, Federkraut. Šm. Tisíconožec, žce, m., der Tausendfüssler,
zool. Dch. Vz Tisícnoh. Tisícovati, na Slov. = láti, schelten. --
komu jak. Tisícoval mu do mateře. Leška. Tisícovka, y, f. = tisícka.
Tisícový. T. polívka = z krupice. Us.
Rgl. Tisícraz = tisíckrát. Er. Sl. čít 69.
Tisícroční, tausendjährig. T. strom. Plk.
T. rány hojte. Na Slov. Tč. Tisícroký = tisícroční.
Tisičník, vz Tisícník.
Tisifon-e, y, f., řec. = mstitelkyně vraždy,
jedna z Eumenid. S. N. 1. Tisina, y, f., hájovna u Kačova.
2. Tisina, y, f. = tisové dříví, das Eben-
holz. Tisk, u, m. = tisknutí, tlačení, der Druck,
die Bedrückung. J. tr. Nižší vrstvy nesly vyšších tisky. Koll. — T. knihy, der Druck. T. drobný, Us., lícný (Schöndruck), perio- dický (občasový). Nz, J. tr. Cf. Písmo. Dr- zosť, nevázanosť, svoboda, přestupek, útraty, tisku; zákon, nařízení o tisku; náklady na tisk; t. zastaviti. J. tr. Chyba, omyl tisku, der Druckfehler; tisku představený, der Presschef; t. vzorku, der Vordruck; tiskem běžný, pressläufig. Dch. Něco do tisku dáti, Nz. Tisk a náklad Josefa N., po německu místo: Tiskem a nákladem Josefa N. (i. e. kniha tištěna, tištěno, atd. ). Šb., Vst., Brs. 2. vyd. 246. Místo tisku, der Druckort. Nz. Ta kniha vyšla tiskem a nákladem Josefa N., vyšla u Josefa N. Vz více v S. N. T. |
plátna. — T. = pečeť, das Siegel. Kázal jsem
list tisku svého přídavem utvrditi. Erb. Reg. 145. — T. = lysina n jiné podobné zna- mení koňské, der Flecken. Ja. — T., na Slov. = tlačenice, das Gedränge. Také ve Slez. Klš., Baiz. Tiska, y, f., tisk, a, m. = kůň zrzavý
s lysinou bílou, der Rothschimmel. D. Cf. Tis, 1., Tisek. Tiskací, Druck-. T. papír, stroj, Us.,
písmo. Nz., Dch. Tiskač, e, m. = der Drucker. Bern.
Tiskadlo, a, n. = stroj na otiskování
(listů), die Kopirmaschine. Us. Šd. Klavesní t. americké. Tiskan, a, m., uleiota, hmyz. Krok. II. 256.
Tiskanec, nce, m. = něco vytlačeného
na př. na stěně, na kabátě atd. Má na zá- dech t. Mor. Šd. Tiskání, n., das Drücken. Bern.
Tiskaný; -án, a, o, gedrückt. Slov Bern.
Tiskař, e, m., der Drucker. T. knih, der
Buchdrucker, Ros., pokoutní, Schleichdruk- ker. D. T. tiskne knihy. Tiskařík, a, m., der Streichbube. Šm.
Tiskařiti, il, ení, Drucker sein. Jg.
Tiskařka, y, f., die Druckerin. Jg.
Tiskárna, y, f., die Druckerei. Vz Knih-
tisk v S. N. O starších t-nách v Čechách vz KP. I. 325. Tiskařský, Drucker-. T. papír, práce,
Us., mzda, závod. J. tr. Tiskařství, n., die Druckerei. Knih t.
Us. Vz Knihtisk v S. N. Tiskařstvo, a, n., die Drucker, das Druk-
kerpersonale. Šm. Tiskávati, vz Tisknouti.
Tiskeň (dle Č. lépe: tískeň), knč, f. =
tíseň, das Gedränge. Martim. Nemóžeš-li se dotřieti, jakož se přihází v tieskni. Nauč. ms. (Č. ). Tisklivý. T. řeč blázna. V.
Tisknouti, tiskni, kna (ouc), knul a kl,
ut, utí a štěn, štění (tisku, zastr. ); na Slov. tiskati, tiskávati; přech. minul, času: tisk, tiskši, še. T. = stlačovati, drücken; blížiti se na koho, dotírati, hnáti, naléhati naň, stí- hati jej, Jemanden drängen, auf einen drin- gen, treiben; knihy tlačiti, Bücher drucken; se = tlačiti se v co, nač, sich drängen. Jg. Strsl. tisnąti, z tbsk, comprimere. Mkl. B. 423. — abs. Lže, jako když tiskne. Us. Ml. Tiskl (= utíkal) každý, kam kdo věděl. Dh. Nechtie mieti dosti na dobré odpovědi, ale tisknú řkúc: Což tedy krstíš? Hus II. 20. Kázal milostivý kazatel podlé jezera na břehu a jsa tištěn od zástupóv vstúpil jest v lodičku. Hus II. 278. — co, koho. Všecky bídy mne tisknou. V. T. knihy, V., šátky, plátna. Us. Donidž bydlo zemské duši tiskne. Št. N. 282. Hluboce umřel jest ten, kohož obyčej hřiecha tiskne a tlačí; Vidíš zástup, jenž tě tiskne a dieš: Kto sě mne dotekl? Bojové tisknú nás nepřátelščí, protož daj posilnenie i po- moc svú svatú. Hus II. 356., 404., III. 177. Pakli by nás kdo tisknúti chtěl na pomoc vezma ruku světskú. Výb. II. 382. — čeho, špatně m. co, leč ve smyslu partitivném. Ten toho, těch knih tiskl i. e. mnoho. — co, koho čím: něco palcem, Kom., bře- |
||
|
|||
Předchozí (88)  Strana:89  Další (90) |