sb157-05 0..8296

menem, V., Chč. 450., nohou. Us. — Arch.
I. 52. — se, koho jak. Ty věci nás se
všech stran tisknou. Jel. T. se proti vóli
božie. Št. N. 92. T. někoho bezprávně. Pal.

— kde. Aby jízdní před pěšími předse
tiskli. Us. Mus. Tiská mne v žaludku. Na
Slov. Koll. Divnou věc tiskli v Čechách.
Dač. I. 195. — co komu: ruku. Jg., Dch.

— co, koho kam (čím). Něco nohou k zemi
t. Us. T. něco pod sebe. Tkadl. Někoho
k srdci t. Us. Tiskne mne k zemi tíže. Jel.
I tiščechu jej v přesilná páži. Rkk. 9. Jaká
tě příčina k tomu tiskne? BN. Mocí nepo-
slušné k víře t. Hus I. 411. Nepřátelé valů
se zmocnili a mnohé povraždivše do hradu
se tiskli. Pal. Děj. III. 3. 256. Vroucím du-
chem se do něho tisknou. BR. II. 49. b.
Prosili pánóv a obce, aby se k tomu při-
činili a nedali jich t. v ten hřiech i v škodu
tělestnú. Hus. I. 461. Nemají k tomu tištěni
býti. VI. zř. 472. Ihned jimi lodí do hlubo-
kosti vod mořských tištěna byla. Biancf. 98.
T. peníze v sáček. T. se do království ne-
beského. Br. Tiskli se do kouta. — (se)
na koho, nač = naléhati atd., vz nahoře.
T. na odstoupeni víry. Kom. Na někoho t. =
se tlačiti. V. T. se na království (dotírati
se). Kom. I jiní tuto na Pána se tiskli, jeho
se dotýkali. BR. II. 151. b. Tiskl na ně přece
ač na nepříležitém místě. V. T. na Reky.
Troj. Mocí na někoho t. Troj. 183. — koho
odkud: od zboží přátel. Hus Kdo sa tiskne
jak klín z vreca, i dobrým se zhnusí. Na
Slov. Tč. Chválil, že nedavše se t. od pravdy
zasadili se byli o ni zbraní v ruce. Pal. Děj.
III. 3. 173. Potom na tom zuostali, aby se
zapsali, kdoby je od pravdy boží chtěl tisk-
núti. Let. 215. A tady mě od mého dvora
tiskne. Půh. II. 435. Jenž křesťany věrné
tiskneš bezprávně od přijímání velebné svá-
tosti. Pal. D. III. 1. 363. — (s čím) za
kým: s vozy. Ms. mus. Tři kopinníci mnějíc,
by houfové za nimi tiskli, i vzkočichu do
Uhorského Brodu. Let. 201. — koho zač.
Tiskl mne tak upřímně za ruku, až mi na
čele pot vyvstával. Us. Dv. — o čem.
O rybě jakési podivné se tisklo. Dač. I.
298. — koho proč. Chč. 624. A dóm na
dóm padá, když moc věččie tiskne nižší
z pyšné závisti. Hus II. 102. — něco po
kom: knihu. Pr. M.

Tisknutelnosť, i, f., die Druckfähigkeit.
Šm.

Tisknutelný, druckfähig.

Tisknutí, n., der Druck. Kniha 1., 2. tisk-
nutí = vydání. Štr. Při processí stalo se t.,
křik a rozbroj v lidu. Dač. I. 151.

Tisknutý, tištěný, gedrückt, gedruckt.
T. kniha, Us., písmo. Ros.

Tiskoměrný, typometrisch. Šm.

Tiskopis, u. m. = tištěný spis, die Druck-
schrift. J. tr. T. zrušiti, zerstören; zevnitřní
úprava t-sů; potlačiti t. J. tr. Drobné t-sy,
Drucksorten. Dch.

Tiskový, Druck-. T. svoboda, zákon, pře-
stupek, dílo, přečin, nařízení, arch, chyba
(chyba tisku), papír, průba, J. tr., soud.
Vz S. N. T. úprava, žaloba. Dch.

Tísmice, ves u Čes. Brodu. Vz S. N.,
Tk. IV. 5., V. 168., Tf. 287.

Tisnany, dle Dolany, revír u Rožnova.
PL.

Tísněti, ěl, ění, eng, gedrängt werden.
Ros.

Tisnitel, e, m., der Bedränger. Us. Dch.

Tísniti, il, ěn, ění, drängen. — koho =
v tíseň uvésti. V. Bota mě tísní. Dch.

Tisnouti, snul a sl, ut, utí, ve Slez. a na
Slov. = tisknouti.

Tisov, a, m., Tisow, dvůr u Jistebnice;
ves u Blatné; osada u Příbrami. Tf. 289.

Tisová, é, f., něm. Tissa, ves v Tachov-
sku. Vz S. N. — T., něm. Tissau, ves a)
u Bečova, b) u Vys. Mýta. PL., Tf. 287.

Tisovatý = hnědý jako tis, braunroth.
Aqu.

Tisovec, vce, m., Tissowetz, ves u Chrasti.
PL. — T., toxodium. Rostl. I. 262. a., S. N.,
Kk. 103. T. dvojřadý, t. distichum. Vz Rstp.
1430.

Tisoví = tisové stromy, der Eibenwald.
Jg.

Tisovík, u, m. = les tisový, der Eiben-
wald. Us.

Tisovitý = k tisu podobný. T. rostliny,
taxineae, taxeae: tis, nohoplod, slzník. Vz
Rstp. 1422., S. N., Slb. 286.

Tisovka, y, f. = skála u Zel. Brodu. Ptr.
— T., Neuberk, ves u Chvalšin; něm. Ti-
sowka, samoty u Turnova a Něm. Brodu;
Tistlowitz, ves u Krumlova.

Tisový = co k tisu náleží, Eiben-, eiben-
artig. T. rostliny, taxineae, eibenartige Pflan-
zen: tis obecný. Vz Kk. 103. Pojeděmy přes
lesek t-vý. Sš. P. 623. T. dřiví, BO., strom,
D., stůl, Ros., jakůdky; barva. Pudeme my
tam k t-mu lesu, podíváme se jak Andulku
vezú. Sš. P. 459.

Tissafern-es, ea n. a. m., perský satrap
v Lydii. Vz S. N.

Tista, tísta, tístka, y, f. = pes samice,
suka, hodka, fena, psice, die Hündin, Luppe,
Petze, Zeuche, Tiffe, Thöle, Jg.; zdá se býti
cizího původu. Mz. 347. T. se podběhla,
očupčila. D. T. se štěňaty. Kom. Dva chrty
od jedné čubky z jednoho hnízda. Lom.
A tu almužnu, kterúž mají chudí lazarové
jiesti, jedie jich psi tuční, chrtie, ohaři a
také tisty, kurvy n. ženimy. Hus II. 242.
Opět, potvoro, kleveceš a jako tistka Ště-
beceš. Dh. 141. Jak ti se oblízá co mlynář -
ská tista. Prov. — T., y, m., osob. jm. Pal.
T. Jan Vršovic. 1109. Vz Dal. 99., 102., Tk.
I. 117. T., purkr. na Bezdězi, vz Tk. II. 101.
T. Boreš. Tk. III. 619.

Tístko, a, n. = nátěstko, kvas, zbytek
těsta, který v díži se nechává, aby se při
novém pečení chleba z něho zamísili mohl
kvásek. Mor. Šd.

Tisúc = tisíc. Ž. wit. 118. 72. a j.

Tisý = červený, roth. V mor. Valašsku.
Brt. Krásných tré telátek, jedno bylo lysé,
druhé tisé. Brt.

Tišce, e, m. = tiskař. Bck. II. 1. 180.

Tiščenka, y, f. = tištěná sukně. U Přer.
Kd. Cf. Tištěnka.

Tiščený; -en, a, o = tištěný, tisknutý.
Hybaj děcko šeredné z mé kolíbke zelené
a z peřinke t-né. Sš. P. 786.