sb157-05 0..8296

Tkanečka, y, f. = tkanice. Stříbrná t.
k čelu mi přirůstá. Sš. P. 422.

Tkanesloví, n. T. jedná o nejmenších
ústrojích rostliny, o bunkách a spolu i o tka-
ninách, které se z buněk skládají; dříve
sloula tato čásť pitvou aneb anatomií rost-
lin. Vz Schd. II. 153., Kk. 1., 3. Die Histo-
logie. Rst. 2., 4., 506.

Tkání, n., das Weben. T. na stavu. D.
Anna, žena sv. Tobiáše, živila ho svým
tkáním, když jest byl oslnul. Hus I. 140. —
T. = tkanina, das Gewebe. Reš., Dch.

Tkanice, e, tkanička, y, f., v ob. ml.:
kanice, kanička, vz, Tk. T. = tkaná stužka.
V. T. = úzká, dlouhá tkanina, rozeznáva-
jící se od stužky toliko tím, že jest prostá,
obyč. bezbarvá, sloužíc ku svazování částí
oděvu; stužka má vedlé toho okrasu za
účel. Vz S. N. Das Band, die Borte. T.
hedvábná, k hodinkám. Us. T-cemi vlasy a
jiné věci obtáčeti a ozdobovati. Kom. Opá-
sal ho t-cí spravedlnosti (zona). BO. — T.
k obložení kraje; t. zlatá, stříbrná; t-cemi
lemovati; t-ce přišiti. Us. — T. = krajka,
die Spitze. U Opavy. Klš.

Tkaničiti, il, ení, in ein Band verwan-
deln. Jg.

Tkanička, y, m., osob. j m. Vz Tk. IV.
743., V. 84. — T. = tkanice.

Tkaničkář, e, m., der Bandmacher.

Tkaničkářiti, il, ení, Bandmacherei trei-
ben.

Tkaničkářský, Bandmacher-. T. řemeslo.

Jg.

Tkaničkářství, n., das Bandmacherhand-
werk. Jg.

Tkaničnice, e, f. T-ce, taenioidei, ryby,
mají tělo páskovité, obyčejně stříbrolesklé,
ploutev hřbetní táhne se po celém těle:
páskoun, gospica; t. vláknorepá, trichiurus
lepturus. Vz Frč. 297.

Tkaničník, a, m., der Bandmacher. Troj.
Vz Tk. II. 372., 380.

Tkanina, y, f. = něco tkaného. Přípona
-ina. Mkl. B. 139. Gewebtes Zeug, das Ge-
webe. T. = látka povstalá spletením příze
dle určitého pravidla na stavu tkadlcov-
ském. S. N. T-na lněná, bavlněná, vlněná,
hedvábná, polohedvábná; hladká, kepro-
vaná, vzorkovaná, aksamitová. — Hladké
tkaniny a) lněné: plátno, batist, linon,
organtýn, tyl; b) bavlněné: kartoun, šir-
tink, kambryk, dykyta, ryps, mušelín, stra-
mín, gáz; c) hedvábné: dykyta, gros de
Naples, flor, gáz; d) vlněné: sukno, me-
rino, kašmír, tibet, flanel. — Tkaniny ke-
prované: a) lněné: cvilík; b) bavlněné:
satin, barchan, multon, croisé, bavlněné me-
rino, dril; c) vlněné a hedvábné: atlas. —
Tkaniny vzorkované: a) lněné: damašek;
b) bavlněné: podobný damašek, pik; c)
vlněné: shawly (šály), čalouny, koberce, d)
hedvábné: dykyta, damašek, atlas, zlato-
hlav. — Axamit z hedvábí, z bavlny (man-
šestr), z vlny (plis afelba). Vz více v S. N.
— T., v rostl., tkaň, tela, das Gewebe, jako
jest sklípkatina čili celnina tkaň cevnatá,
jednoduchá, složená. Rst. 50., 506. Spojením
buněk jednoho druhu vzniká t. buněčná,
textus cellulosus, das Zellgewebe, která dle

tvaru a podoby buněk má též rozmanitou
podobu a následovně i rozmanitá pojmeno-
vání. T. z buněk dotýkavých složená slove
t. výživná (Parenchym). Z malých, kulatých
a tenkostěnných buněk skládající se tka-
nivo slove t-nou prvotní (Urparenchym).
Mají-li buňky její více podobu vejčitou n.
ellipsovitou, slove t. ta bělní čili běl (cam-
bium). Z buněk vřetenovitých, tlustostěn-
ných a zdřevnatělých povstává t-na dřevní
čili prosenchyma, das Fasergewebe, a z buněk
lykových t. lýková, Bastgewebe, n. Vz více
v Schd. II. 165. T-na nesoumezná (meren-
chyma) z buněk zakulatělých, nesoumezných
složená; soumezná (parenchyma) z buněk
mnohoplochých, soumezných složená, která
slove též výživná; t. plsťnatá, das Filzge-
webe, kterou nalézáme pouze u hub a lišej-
níků, jest složena z buněk plsťnatých. Vz
Kk. 5., 6. — T. v zool. T. rohová, Horn-,
sádelná, Fett-. Nz., Šp.

Tkaninosloví, n. = náuka o tkaninách,
histologia. Nz. Ik. Cf. Tkanesloví.

Tkaninovka, y, f., cajkovka, der Weiber-
rock von Zeug. Šm.

Tkaninový, Gewebe-. T. hmota, padrť
(-trümmer), změna, Gewebeveränderung, Nz.
lk., vlákno, Gewebefaser, f. Šp. T. lučba, die
Histochemie. Nz. lk.

Tkaninozpytný, histologisch. Šm.

Tkanivo, a, n., v bot. = pletivo. S. N.
Buňky pevně spojené činí t. čili tkaninu
buněčnou. Vz Schd. II. 157., Tkanina. —
T. v zool. T. základné, pučnice, das Stroma;
rosolovité, das Gallertgewebe. Nz. lk.

Tkánka, y, f. = pásek plátěný perličkami
zrcadlovými ve způsobě květu vysázený. Na
mor. Zlínsku. Brt.

Tkanovice, dle Budějovice, Tkanowitz,
ves u Mohelnice.

Tkanútka, y, f. = šňůrka tkaná. Mor.
Šd.

Tkaný; tkán, a, o, gewebt. T-ná šňůra,
Ros., věc, D., zboží, dílo. Us. — jak: na
jedno brdo. Th. Vz Tkáti. — T., ého, m.,
osob. jm.

Tkárna, y, f. = dílna, kde se tká, die
Spinnerei, Weberei. T. na vlnu, na hedvábí.
S. N. XI. 127.

Tkáti, strsl. tbkati, tbką, texere, stind.
takš, takšati, behauen, machen. Curtius 219.
vergleicht pr. tuckoris, Weber. Mkl. L. 79.
T., tkám (zastr. tku, tceš atd. ), tkej, tkaje
(íc; tka, tkouc), tkal, tkán, tkání; tkávati,
tkávávati. T-ti = cpáti, strkati, stopfen,
pfropfen, hinein stecken; utek skrze osnovu
províjeti a v hromadu srážeti (plátno atd.
tkáti), weben, wirken; se = toulati se,
keinen festen Wohnsitz haben; herumgehen,
schwärmen. Jg. — co: plátno. Jel. T. mi-
strná díla. BO. Křivda tká strasť dvojná-
sobnou. Sš. Bs. 201. — co komu: roucho.
Hugo. — (co) kam. Něco na někoho t. =
uvalovati, sváděti. V. Jakž to na ženy ne-
motorně tká. V. Česť a n. 320. Něco v pytel,
v bečku tkáti = cpáti, strkati. L., Ros. —
jak. V jedno brdo tkáni jsou. Sych. Na
jedno brdo všecku (každou) přízi t., alles
nach einem Leisten machen. Prov. T-ti se
od města k městu. Žer. — co čím. Ne-

217