sb157-05 0..8296

Tlačidlo, a, n. = čím se tlačí, stlačo-
vadlo, das Kompressorium, die Druckvor-
richtung. T. na zlatou žílu Amussatovo, vz
Nástroje k operaci na konečníku. Cn. —
T. = spodek nohy, šlapadlo, die Fusssohle.
Krok.

Tlačíř, e, m. = tiskař.

Tlačírna, y, ť. = tiskárna. Ros.

Tlačisvět, a, m., osob. jm. T. Jan. Tov.
5. 83. — T. = člověk ničemný, líný, pobuda,
der Taugenichts. Us. Č.

Tlačitel, e, m., der Drücker, Presser,
Treter. T. vína, Štelc., kněh. V. — T. =
potlačovatel, der Unterdrücker. T. pravdy.
Kanc. sv. Štěp. Dal v rúhánie tlačitele mé.
Ž. wit. 56. 4.

Tlačitelka, y, tlačitelkyně, ě, f., die
Drückerin, Presserin. Jg.

Tlačitelský = tiskařský, Drucker-.

Tlačitelství, n. = tiskařství. Jg.

Tlačiti, tlač, če (íc), il, en, ení; tlačívati.
Koř. tlk (tluku). Gb. Hl. 146. Kořen tlk,
l dlouženo v la: tlak: tlačiti, calcare. Mkl.
B. 29. T. = tisknouti, drücken; hněsti, bolesť
činiti, škoditi, drücken, drängen, pressen;
tížiti, drücken; strkati, puditi, drücken,
stossen, fortschieben, treiben; hnáti, nalé-
hati, přidržeti, betreiben, auf etwas dringen;
se = tisknouti se, sich drücken, sich drän-
gen, dringen. Jg. — abs. Réva tlačí (vy-
ráží), Čk.; strom tlačí, už brzo opukne.
Mor. Šd. — co, koho. Buď nebe, jenž nad
tebú jest, měděné a země, již tlačíš, železná;
Ty maličké věci tlačí tvú pýchu; Lži na
něho skládali, skutky jeho dobré tlačili a
jich tajili, umenšovali a ve zlé proměňovali;
Kterak ukrutnú lisici t. j. kříž tlačil pán
všeho světa; Tak aby tlačil netoliko žá-
dosti ale i neužitečná myšlenie, jenž vklu-
zují v duši; Nyní mnozí údové toho těla
trpí od zlých, ani je tlačí. Hus I. 55., 84.,
229., 336., 348., III. 168. (Tč. ). T. kartoun (bar-
viti. Vz Tlačenička). Us. Mtl. Tlačí lis vína
(calcat). ZN. Vzchody (gradus) v jeho dve-
řích tlač noha tvá. BO. Tlačí ho můra; T-čí
ji mléko. Us. Šd. T. cestu, vůz, Us., víno,
Br., olej, D., knihy. V. Tlačili mě nepřietelé
moji celý den. Ž. wit. 55. 3. Střevíc mne
tlačí. D. Každý nejlépe ví, kde ho (střevíc)
tlačí. Prov. — co, koho čím: nohama (šla-
pati), V., Št., břemenem (tížiti). V. A k tomu
ještě i jiných zemí horúhve s jich erby také
zsápal a nohami tlačil. Let. 169. T. koho
koňmi. Alx. 1124. Také prosím, aby sě mi-
lovali, dobrých lidí násilím tlačiti nedali a
pravdy každému přáli. Hus III. 283. Mého
pastýříka bil a koněm tlačil; Mú čeleď bil
kyji a nohami tlačil. Půh. I. 284. Tlačí po-
větří nohama. Vz Marný. Lb. — (čím)
nač: rukou na stůl. Us. T. nač, worauf
dringen, šp. m.: naléhati, nastupovati nač.
Brt. S. 3. vyd. 170. — na koho. Výpověď
t. bude na odsouzené. Plk. — co, se kam:
vůz do vrchu, Us., se do něčeho (do ko-
stela) t. D. To jej k tomu tlačí (nutí, žene).
V. Voda se k nám tlačila. Kom. T. se ku
předu. Šm., Dch. T. se v něco. V. Voda
tlačila se k nám a nás v sebe. Kom. T-čiti
se do popředí, k někomu, na někoho, ku
vchodu. Dch. Jest těsná brána do nebe,

protož snažně do ní se t. náleží. BR. II.
254. On se k ní tlačí. Er. P. 350. Ten tlačí
k hornímu konci (je za jedno s horním).

V Kunv. Msk. Druh druha pod sebe tlačí.
Žk. 468. T. koho pod co. Št. — co kdy.

V noci můra mě tlačí. Us. Šd. Viděl jsem
mezi židy, ani tlačie lisice v neděli a nosie
břemena. Hus I. 132. — jak. Lid se tlačil
hromadami. Brt. I. 17. Voda tlačila se ná-
silím k nám. Kom. L. 33. Se hřmotem ke
dveřům se t. Let. 430. — po čem. Země,
po niež tlačíš (terra, quam calcas). BO. —
co odkud. Z toho sobě víno tlačí ku pití.
Půh. II. 412. — co, se kde. T. se kolem
někoho. Us. Dch. T-čili víno v lisici. BO.
Aby ho ani kamínek v hrobě netlačil. Us.
Dch. — se oč, sich um etwas ins Gedränge
machen. Us. Dch. — se. Kam se tlačíš?
Samo se tlačí; Již se ta kniha tlačí. Ros.
Kde se tlačí, tam se odtlačuje. Č.

Tlačítko, a, n. = péro (u nožířů), der
Druck d. i. das schmale Stückchen Eisen am
Ende der Klinge eines Einlegmessers. Šm.

Tlačivosť, i, f. = tlačnosť, die Druck-
kraft. Rk.

Tlačivý obvazek, der Kompressionsver-
band. Nz. lk.

Tlačka, y, f., der Drucker. T. = sochor,
kterým se tlačí na nařezaný strom, aby se
skácel; 2. sochor, kterým narovnávají na-
hnutý sochor, jenž jsa do země zaražen,
hranici dříví drží. Na Želivsku. Sř.

Tlačkati = tlačiti. — co. A ta kačka
blato tlačká. Slov. Dbš. 169.

Tlačnosť, i, f. = tlačivosť. Rk.

Tlačný, Druck-. T. pumpa. Hř. Tlačná
zpruha, die Druckfeder. Šp. T. záklopka,
násos. Hrk.

Tlafati =haniti, pleskati, plauschen.
U Vsetína. Vck. Cf. Blafati.

Tlach, u, m., obyč. pl. tlachy = tlachání,
tlampy, machy, das Geschwätz, Geplauder.
Tlachem dělati = tlachati, klevetiti. Umí
dobře tlachem dělati. Vz Tlachal, Výmluvný.
Ros., Č. Celé ty tlachy jsou jen strachy na
lachy; T. kmotřin, kmotřinek, babský. Dch.
To jsou leda tlachy. Us. Šd. V tom pro-
hlídá Pavel ku t-chům a machům nečistým.
Sš. Tlachy machy, zač bábo tvaroh (když
kdo něčeho protlachati neumí, když tla-
chavý dále nemůže). Č. Vz Tlachal. Ne-
moudré, ženské tlachy. D. T-chy vaše odpo-
vědi nepotřebují. Str. — T., a, m., osob. jm.

Tlachací = tlachavý, Plapper-. T. huba
(tlachna). Ros.

Tlachač, e, m. = plískač, plampač, dar-
motlach, brepta, žváč, der Wäscher, Plau-
derer, Maulmacher, das Plappermaul. D. T.
stalé i nestalé věci tlampe. Kom. J. 838.
Nelze t-ače jinak léčiti leč mlčením. Pk.
Vyzvědače ubíjej a tlachače odbývej. Lb.
Strany přísloví vz: Baba, Barva, Borky,
Darmotlach, Dluh, Dub, Dudy, Hrdlo, Huba,
Hus, Jablko, Jazyk, Kašel, Klep, Košťál,
Koza, Kruchta, Mlátiti, Muka, Nabiti,
Nos, Okno, Pata, Pazdeří, Pečený, Píšťala,
Přijeti, Ráj, Řeč, Rohož, Rozum, Slina,
Spustiti, Stříleti, Svět, Tlach, Třesk, Viděti,
Vítr, Vrzati, Zazpívati a hlavně: Tajem-
ství, Tlachal.

217*