Předchozí (99)  Strana:100  Další (101)
100
Tlachačka, y, f. = repetilka, die Plau-
dererin. Ros.
Tlachal, a, m. = tlachač, müssiger Schwät-
zer, Phrasendrescher. T. zmele každého na
otruby a zmyje bez vody. Mor. Tč. Marný
t. Dch. Dělá píšťaly, jak se mu líbí (o tla-
chalu). Č. Strany přísloví vz: Huba, Jazyk,
Klevetář, Kobza, Mlátiti, Mlčeti, Mluviti,
Nabiti, Nota, Odpověď, Pomlouvač, Řeč,
Sliboval, Svoboda, Tentočky,
Tlachač, Tva-
roh, Zazpívati.
T., osob. jm.
Tlachání, n. = daremné mluvení, žvání,
das Plaudern, Geplauder, Geplapper, Ge-
wäsch, die Plauderei, Wäscherei. Nesmyslné
t. D. Oplzlé t. Lom.
Tlachanice, e, f. = žvanice, daremné
řeči,
das Geplauder, Geschwätz. Ros. Vz
Tlachání.
Tlachanina, y, f. = tlachanice. Us. Šd.
Tlachař, e, m. = tlachač. Boč. exc.
Tlachárna, y, f. = místo, kde lidé tla-
chají,
der Waschmarkt. D.
Tlachati, tlachotati (-tám a -ci), tlachá-
vati
= něco neužitečného mluviti, zváti, žva-
tlati, plískati, plampati, brebencovati,
plap-
pern, schwätzen, waschen. Jg. — abs. Co
slina na jazyk přinese, tlachati. D. Tlachati
není cepem mlátiti. Č. co. Oplzlé řeči.
Lom. komu: vorplaudern. D. — co
o čem
, o kom. Rk, Sá. Ať o lásce mi ne-
tlachá. Sš. P. 114. Kdo příliš svobodně a
snad úštipavě o mně t. bude. Žer. 1591. —
na koho jak. Protož, když přijdu, připo-
menu jeho skutky, jež činí, slovy zlostnými
tlachaje na nás. Sš. Ob. 317. (Hý. ).
Tlachavě, schwätzend, plaudernd. Reš.
Tlachavec, vce, m. = tlachač. Us. Dch.
Tlachavosť, i, f. = štěbetavosť, plískavosť,
klábosivosť,
die Plauderhaftigkeit, Wasch-
haftigkeit. Jg.
Tlachavý = žvavý, štěbetavý, plauderhaft,
geschwätzig, waschhaft. V., Lom. T. dry-
ačník. Smrž. Vz Tlachavosť.
Tlachna, y, f. = tlachací, žvavá, tlam-
pavá huba,
das Plappermaul. T-nu zastaviti.
Rad. zv. T-u přivírati. Peš. — T. = tlachavá
žena.
Bf.
Tlachnovati = tlachati, plappern. Lom.
Tlachot, u, m. = tlachání, das Geplapper.
Div. z och.
Tlachotati = tlachati.
Tlachotina, y, f. = tlachání, das Ge-
schwätz. Stach.
Tlachy, vz Tlach.
Tlak, u, m. = tlačení, tisk, hnětení, mač-
kání,
das Drücken, Gedrücke, Gepresse, Ge-
dränge. T. = ono působení na sebe dvou
ve vzájemném klidu jsoucích těles, jímž
jedno při druhém snaží se způsobiti změnu
tvaru n. místa a zmenšení objemu. Vz S. N.
T. sněhu, D. T. vody; tíhota těla působí tlak.
Sedl. T. páry. Vys. T. vzduchový; výška
tlaku hydraulického, hydrostatického; pumpa
na t. (tlakostroj). Nz. T. kapalin na dno ná-
doby; t. vzduchu, ubývání jeho do výšky.
Vz KP. II. 96., 52., 89., 104., 53. T. boční,
na stěny, der Seitendruck, krovní, der Fir-
stendruck. Bc. Tlak kolmý, der Normaldruck;
parostroj s nízkým tlakem (o nízkém tlaku).
Nz. Trubina na tlak, der Druckschlauch,
pumpa na tlak, die Druckpumpe; síla tlaku,
die Druckkraft; t. zpruhový, der Federdruck;
t. válcový, der Walzendruck; t. tekutiny,
der Flüssigkeitsdruck; t. vody; vysoký t.,
der Hochdruck; parní kotel na vysoký tlak.
Us. Šp. T. u kliky, der Schlossdrücker
(Handhabe o. Griff, womit die Schnalle der
Klinge aufgedrückt wird). Sm.
Tlaka, y, f., zastr = chlup, das Haar.
MV. Tlaky, pubes. Lex. vet.
Tlakočerpák, u, m., das Blasdruckwerk,
ve stavit.
Tlakojev, u, m. = manometr.
Tlakoměr, u, m. = barometr, der Schwer-
messer (der Luft), das Barometer. T. = -
stroj k měření tlaku, jejž vykonává vzduch
na povrchu zemském.
Vz S. N. Výška t-ru
(tlakoměrná); t-rem měřiti. Nz. T. dvou-
ramenný, Fortinův, Gay-Lussacův, hruškový,
kovový (aneroidový), Bourdonův, Vidiúv,
nádržkový, s kruhem. Vz KP. II. 53., 54.,
55., 56. T. padá, vystupuje. Šp. Vz více
v S. N. T. okrouhlý s ručičkami, der Ane-
roid. Dch. T. obecný, s kovovou stupnicí,
se schránkou, Bunsenův, nádobkový, Gue-
rickeův, skrácený. Ck.
Tlakoměřický, tlakoměrský, barome-
trisch. T. měření, krok, výška. Sedl.
Tlakoměrka, y, f., die Barometerprobe.
Nz.
Tlakoměrník, a, m., der Barometerma-
cher. Techn. I. 374.
Tlakoměrný, Barometer-. T. zkouška
u vývěvy; t. měření výšek. Vz KP. II. 85.,
60.
Tlakostroj, e, m. = stroj k vedení vody
do výšky,
das Druckwerk, die Druckpumpe.
Sedl. T. lisu hydraulického. Vz KP. II. 113.
T. na pivo, pivní, die Bierdruckpumpe, Dch.,
vodní, das Wasserdruckwerk. Nz.
Tlakostrojný. T. pumpa = pumpa na
tlak, tlakostroj, die Druckpumpe. Nz., S. N.
XI. 3.
Tlakovod, u, m., der Wasseidruckappa-
rat. Us. Dch.
Tlakový, Druck-. T. příčky či rozpěry,
die Druckspreitzen. Bc. T. úbyt, die Druck-
atrophie, sněť, der Druckbrand, smysl, der
Drucksinn. Nz. lk. T. záklopka, das Druck-
ventil. Hrk.                              
Tlalek, lka, m., osob. jm. Šd.          
Tlalka, y, m., osob. jm. Šd.
Tlam, a, m., osob. jm. Tk. III. 10., V.
46.
Tlama, tlamka, tlamička, y, f. = ústa,
zvl. huba větších čtvernohých zvířat, der Ra-
chen, das Maul. V. Rozdírari t-u. D. Do t-y
někomu něco cpáti. Štelc. Má nectnou, sviň-
skou t-u. Kypí mu pěna z t-y. Sych. Drž
t-u. D. Má hovadskou t-u (o vadivém). Us.
Šd. Ta bude míť naň t-u (vynadá mu). Us.
Msk. Loví vlk na t-u, než když ho (vlka)
chytí (lidé), běda mu. Pol. (Č. M. 146. ). T.
ohnivá, der Feuerrachen. Us. Dch. — T. =
kep. Jg. Tlamy žvamy = klevety, tlacha-
nice, žvanice,
das Gewäsch. V., Kom. J. 838.
T. vlčí = ryba, das Wolfsmaul apua en-
crasicholis. V. — T. psi, jeskyně na Mor.
Dch.
Předchozí (99)  Strana:100  Další (101)