Předchozí (99)  Strana:100  Další (101) |
|
|||
100
|
|||
|
|||
Tlachačka, y, f. = repetilka, die Plau-
dererin. Ros. Tlachal, a, m. = tlachač, müssiger Schwät-
zer, Phrasendrescher. T. zmele každého na otruby a zmyje bez vody. Mor. Tč. Marný t. Dch. Dělá píšťaly, jak se mu líbí (o tla- chalu). Č. Strany přísloví vz: Huba, Jazyk, Klevetář, Kobza, Mlátiti, Mlčeti, Mluviti, Nabiti, Nota, Odpověď, Pomlouvač, Řeč, Sliboval, Svoboda, Tentočky, Tlachač, Tva- roh, Zazpívati. — T., osob. jm. Tlachání, n. = daremné mluvení, žvání,
das Plaudern, Geplauder, Geplapper, Ge- wäsch, die Plauderei, Wäscherei. Nesmyslné t. D. Oplzlé t. Lom. Tlachanice, e, f. = žvanice, daremné
řeči, das Geplauder, Geschwätz. Ros. Vz Tlachání. Tlachanina, y, f. = tlachanice. Us. Šd.
Tlachař, e, m. = tlachač. Boč. exc.
Tlachárna, y, f. = místo, kde lidé tla-
chají, der Waschmarkt. D. Tlachati, tlachotati (-tám a -ci), tlachá-
vati = něco neužitečného mluviti, zváti, žva- tlati, plískati, plampati, brebencovati, plap- pern, schwätzen, waschen. Jg. — abs. Co slina na jazyk přinese, tlachati. D. Tlachati není cepem mlátiti. Č. — co. Oplzlé řeči. Lom. — komu: vorplaudern. D. — co o čem, o kom. Rk, Sá. Ať o lásce mi ne- tlachá. Sš. P. 114. Kdo příliš svobodně a snad úštipavě o mně t. bude. Žer. 1591. — na koho jak. Protož, když přijdu, připo- menu jeho skutky, jež činí, slovy zlostnými tlachaje na nás. Sš. Ob. 317. (Hý. ). Tlachavě, schwätzend, plaudernd. Reš.
Tlachavec, vce, m. = tlachač. Us. Dch.
Tlachavosť, i, f. = štěbetavosť, plískavosť,
klábosivosť, die Plauderhaftigkeit, Wasch- haftigkeit. Jg. Tlachavý = žvavý, štěbetavý, plauderhaft,
geschwätzig, waschhaft. V., Lom. T. dry- ačník. Smrž. Vz Tlachavosť. Tlachna, y, f. = tlachací, žvavá, tlam-
pavá huba, das Plappermaul. T-nu zastaviti. Rad. zv. T-u přivírati. Peš. — T. = tlachavá žena. Bf. Tlachnovati = tlachati, plappern. Lom.
Tlachot, u, m. = tlachání, das Geplapper.
Div. z och. Tlachotati = tlachati.
Tlachotina, y, f. = tlachání, das Ge-
schwätz. Stach. Tlachy, vz Tlach.
Tlak, u, m. = tlačení, tisk, hnětení, mač-
kání, das Drücken, Gedrücke, Gepresse, Ge- dränge. T. = ono působení na sebe dvou ve vzájemném klidu jsoucích těles, jímž jedno při druhém snaží se způsobiti změnu tvaru n. místa a zmenšení objemu. Vz S. N. T. sněhu, D. T. vody; tíhota těla působí tlak. Sedl. T. páry. Vys. T. vzduchový; výška tlaku hydraulického, hydrostatického; pumpa na t. (tlakostroj). Nz. T. kapalin na dno ná- doby; t. vzduchu, ubývání jeho do výšky. Vz KP. II. 96., 52., 89., 104., 53. T. boční, na stěny, der Seitendruck, krovní, der Fir- stendruck. Bc. Tlak kolmý, der Normaldruck; parostroj s nízkým tlakem (o nízkém tlaku). Nz. Trubina na tlak, der Druckschlauch, |
pumpa na tlak, die Druckpumpe; síla tlaku,
die Druckkraft; t. zpruhový, der Federdruck; t. válcový, der Walzendruck; t. tekutiny, der Flüssigkeitsdruck; t. vody; vysoký t., der Hochdruck; parní kotel na vysoký tlak. Us. Šp. T. u kliky, der Schlossdrücker (Handhabe o. Griff, womit die Schnalle der Klinge aufgedrückt wird). Sm. Tlaka, y, f., zastr = chlup, das Haar.
MV. Tlaky, pubes. Lex. vet. Tlakočerpák, u, m., das Blasdruckwerk,
ve stavit. Tlakojev, u, m. = manometr.
Tlakoměr, u, m. = barometr, der Schwer-
messer (der Luft), das Barometer. T. = ná- stroj k měření tlaku, jejž vykonává vzduch na povrchu zemském. Vz S. N. Výška t-ru (tlakoměrná); t-rem měřiti. Nz. T. dvou- ramenný, Fortinův, Gay-Lussacův, hruškový, kovový (aneroidový), Bourdonův, Vidiúv, nádržkový, s kruhem. Vz KP. II. 53., 54., 55., 56. T. padá, vystupuje. Šp. Vz více v S. N. T. okrouhlý s ručičkami, der Ane- roid. Dch. T. obecný, s kovovou stupnicí, se schránkou, Bunsenův, nádobkový, Gue- rickeův, skrácený. Ck. Tlakoměřický, tlakoměrský, barome-
trisch. T. měření, krok, výška. Sedl. Tlakoměrka, y, f., die Barometerprobe.
Nz. Tlakoměrník, a, m., der Barometerma-
cher. Techn. I. 374. Tlakoměrný, Barometer-. T. zkouška
u vývěvy; t. měření výšek. Vz KP. II. 85., 60. Tlakostroj, e, m. = stroj k vedení vody
do výšky, das Druckwerk, die Druckpumpe. Sedl. T. lisu hydraulického. Vz KP. II. 113. T. na pivo, pivní, die Bierdruckpumpe, Dch., vodní, das Wasserdruckwerk. Nz. Tlakostrojný. T. pumpa = pumpa na
tlak, tlakostroj, die Druckpumpe. Nz., S. N. XI. 3. Tlakovod, u, m., der Wasseidruckappa-
rat. Us. Dch. Tlakový, Druck-. T. příčky či rozpěry,
die Druckspreitzen. Bc. T. úbyt, die Druck- atrophie, sněť, der Druckbrand, smysl, der Drucksinn. Nz. lk. T. záklopka, das Druck- ventil. Hrk. Tlalek, lka, m., osob. jm. Šd.
Tlalka, y, m., osob. jm. Šd.
Tlam, a, m., osob. jm. Tk. III. 10., V. 46. Tlama, tlamka, tlamička, y, f. = ústa,
zvl. huba větších čtvernohých zvířat, der Ra- chen, das Maul. V. Rozdírari t-u. D. Do t-y někomu něco cpáti. Štelc. Má nectnou, sviň- skou t-u. Kypí mu pěna z t-y. Sych. Drž t-u. D. Má hovadskou t-u (o vadivém). Us. Šd. Ta bude míť naň t-u (vynadá mu). Us. Msk. Loví vlk na t-u, než když ho (vlka) chytí (lidé), běda mu. Pol. (Č. M. 146. ). T. ohnivá, der Feuerrachen. Us. Dch. — T. = kep. Jg. — Tlamy žvamy = klevety, tlacha- nice, žvanice, das Gewäsch. V., Kom. J. 838. — T. vlčí = ryba, das Wolfsmaul apua en- crasicholis. V. — T. psi, jeskyně na Mor. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (99)  Strana:100  Další (101) |