sb157-05 0..8296

101

Tlamač, e, m = hubáč, das Grossmaul.
Dch. Vem si to pod nos, tlamači! Schmecke
es, Kropfiger! Dch — T. = tlamatý pes,
der Bärenbeisser.

Tlamák, a, m., coelogenys, das Backen-
thier. Ssav. 295.

Tlamání, n. = tlampání, tlachání, žvaní,
das Schwätzen, Plaudern. Sš. Mt. 90.

Tlamatěti, ěl, ění, grossmäulig werden.
Ros.

Tlamati = tlampati, tlachati. Vz Tlam-
pání.

Tlámati = tlamou lapati, žvýkati, jísti,
kauen, essen. Ten jen pořád tláme, všecko
by rád stlámal. Mor. Šd.

Tlamatka, y, f, myopa, hmyz. Krok.

Tlamatosť, i, f, die Grossmäuligkeit.
Ros.

Tlamatý = hubatý, grossmäulig. T. vlk.
V. — T., rachenförmig, rachig; koruna dvoj-
pyská pysků více n. méně k sobě sklíme-
ných na př. u šalvěje, sapě a jiných ožan-
kovitých; též okvětí mnoholupenné mívá
rozpostavení takové lupenů na př. u mečíků.
Rst. 506., Čl. Kv. XXVIII., Čl. 82. T. lupeny,
Ros., rostliny (personatae).

Tlamazna, y, f. = tlama. D.

Tlamich, a, m., osob. jm.

Tlamka, y, f. = malá tlama. Tlamkou
dělati (vz Tlach). Reš.

Tlamkati, tlamkávati = tlachati, plap-
pern, schwätzen. — co. Us. Ctib. Hd. 111.

Tlamotiti, il, cení = hubou tlouci, tla-
chati. — co. Pořád něco tlamotí. V Kunv.
Msk.

Tlampa, y, f. = tlama, das Schwatzmaul,
die Piärre. Tlampy žvampy, zač bábo tva-
roh? Vz Tlach, Tlama. — T. = tlachačka,
die Plaudererin. — T., y, m. = tlachač, der
Schwätzer, Plauderer. Us. Dch.

Tlampač, e, m. = žváč, tlachač, darmo-
tlach, der Plauderer. V. Nechutný t. Kom. —
— T. = námluvčí. Us.

Tlampačka, y, f., die Plaudererin. Jg.

Tlampajzna, y, f. = tlama, das Maul,
Schwätzmaul. Us. Vrů. Zavři už přece jednou
tu svou t-znu. Us. Vz Tlampazna, Plam-
pajzna.

Tlampal, a, m. = tlampač.

Tlampalka, y, f. = tlampačka. Us.

Tlampání, n., das Plappern, Plaudern,
Geschwätz. Oklepané a zopálené t. D. Na t.
je ho dosti, ale na dílo nic. Ros.

Tlampárna, y, f. = místo, kde se tlampá,
die Plauderstube. Vz Tlachárna. — T. =
tlama, tlachavá huba, das Plaudermaul, die
Plärre. On má hodnou t-nu. Ros.

Tlampati, -pám a -pi; tlampávati = ne-
směle mluviti, ungeschickt reden; tlachati,
žváti, weitläufig reden, plappern, plaudern.
Jg. — abs. Tlampati, co slina k ústům při-
nese, bláznům náleží. Kom. Inf. 9. — co.
Us., Cyr. Co netřeba, to tlampáte. Dh. 24.
Ten tlampač už zase cosi tlampá a natlampá
toho, že se to ani sviňám do koryta nehodí.
Mor. Šd. — komu o čem jak. T. o něčem
až do ošklivosti. Kom. O lásce ať mi ne-
tlampá. D. — s kým. Štelc. — co proč:
ze zlosti. Sych. — kde: mezi holuby =
mluviti, co slina na jazyk přináší. — že.

Tlampá, že naň nočního času můra chodi.
Sych. — s adv.: hanebně t. Scip.

Tlampavě = tlachavě, plauderhaft.

Tlampavosť, i, f. = tlachavosť, žvavosť,
die Plauderhaftigkeit. Jg.

Tlampavý = tlachavý, žvavý, plauderhaft.
Ros.

Tlampazna, y, f. = tlama, die Plärre. D.
Vz Tlampajzna.

Tlamsa, y, m., osob. jm.

Tlamy, vz Tlama.

Tláp, u, m. (lépe: tlapa, Jg. ) die Pfote,
Tappe, der Fuss. Ušlápl mě svým tlápem.
Sych. Tlápy koně potlučen. D.

Tlapa (tlápa, Us. ), dlapa, tlapka, dlapka,
tlapička, dlapička, y. f., na Slov. laba,
labka = konec ploský nohy medvědí, opičí
atd., die Tappe, Tatze, Pfote. Zastr. lapa,
lapka. Jg. Na tlapách choditi. Br. T-u lí-
zati, ssáti (jako medvěd). L. Nehraj kočko
uhlem, tlapku si spálíš. Č. M. 32. — T. =
spodek nohy, die Fusssohle. Na celé tlápy
našlapující. Krok. I. b. 79. — T., v obec.
mluvě také = noha, die Pfote, der Fuss.
Ros. — T. = šlápěje, der Fussstapfen. Jíti
po tlápě. Ros.

Tlapadlo, a, n. = podnožka u podstavce
soustružnického. Hk.

Tlapák, a, m., osob. jm.

Tlapati = čabrati, wackeln, trampeln.
Us. Tč. — za čím: za pluhem. Er. P. 413.
- co. Ledajakýs otropa ať k nám cestu ne-
tlapa. Er. P. 114. Vz Tlapiti.

Tlápati = mnoho jísti, viel essen. Ten
toho do sebe tlápe. Na Hané. Bkř. — T. =
tlampati, schwätzen. Slov.

Tlapič, e, m., osob. jm. Šd.

Tlapiti, il, en, ení; tlapati (tlapám a tlapu),
tlapávati; tlapnouti, pnul a pl, ut, utí. —
T. = šlapati, treten, tappen; o pernaté zvěři
= pojímati se. Od tlap, mitigare. Mkl. B.
437. — abs. Medvěd tlapá = jde. D. —
komu kam (čím). Nevděčnému čiň co čiň,
nic mu vděk není (a by mu i na krk tlapil).
Prov. Botou samý cvoček tlapnul mu na
nohu. Us. T. komu na nohu. — čím po
čem. Po tělích nohama tlapali. Plk.

Tlapka, y, f., das Pfötchen, Tätzchen, vz
Tlapa. — T. = ve skřínce na ptáky ono
dřívko, na které pták, by pokrmu dosáhl,
skočiti musí, das Fallhölzchen. Šp. — T. =
podnožka stroje, na kterou se šlape. Us.

Tlapkati, na Slov. = tleskati, klatschen.
Na Mor. ťapkati. Šd.

Tlapkavý = jako tlapka ploský, flach.
T. tvář. Koll. Ct. 15.

Tlapna, y, f. = podnožka u kolovratu,
der Tritt. Us. Jg.

Tlapnouti, vz Tlapiti.

Tlapot, u, m. = tlapání, das Getappe.
Zlob.

Tlask, u, m., der Schnalz. Us.

Tlaskač, e, m. = kdo tlaská, der Schnal-
zer. Jg.

Tlaskal, a, m. = tlaskač. — T., osob. jm.

Tlaskání, n., das Schnalzen. Us., Ros.

Tlaskati (tláskati, D. ), tlaskávati; tlask-
nouti, sknul a skl, ut, utí = luskati, mlaskati,
schnalzen, schnallen, schnellen mit der Zunge,
mit den Fingern. — čím: prsty. D. — kam.