Předchozí (100)  Strana:101  Další (102) |
|
|||
101
|
|||
|
|||
Tlamač, e, m = hubáč, das Grossmaul.
Dch. Vem si to pod nos, tlamači! Schmecke es, Kropfiger! Dch — T. = tlamatý pes, der Bärenbeisser. Tlamák, a, m., coelogenys, das Backen-
thier. Ssav. 295. Tlamání, n. = tlampání, tlachání, žvaní,
das Schwätzen, Plaudern. Sš. Mt. 90. Tlamatěti, ěl, ění, grossmäulig werden.
Ros. Tlamati = tlampati, tlachati. Vz Tlam-
pání. Tlámati = tlamou lapati, žvýkati, jísti,
kauen, essen. Ten jen pořád tláme, všecko by rád stlámal. Mor. Šd. Tlamatka, y, f, myopa, hmyz. Krok.
Tlamatosť, i, f, die Grossmäuligkeit.
Ros. Tlamatý = hubatý, grossmäulig. T. vlk.
V. — T., rachenförmig, rachig; koruna dvoj- pyská pysků více n. méně k sobě sklíme- ných na př. u šalvěje, sapě a jiných ožan- kovitých; též okvětí mnoholupenné mívá rozpostavení takové lupenů na př. u mečíků. Rst. 506., Čl. Kv. XXVIII., Čl. 82. T. lupeny, Ros., rostliny (personatae). Tlamazna, y, f. = tlama. D.
Tlamich, a, m., osob. jm.
Tlamka, y, f. = malá tlama. Tlamkou
dělati (vz Tlach). Reš. Tlamkati, tlamkávati = tlachati, plap-
pern, schwätzen. — co. Us. Ctib. Hd. 111. Tlamotiti, il, cení = hubou tlouci, tla-
chati. — co. Pořád něco tlamotí. V Kunv. Msk. Tlampa, y, f. = tlama, das Schwatzmaul,
die Piärre. Tlampy žvampy, zač bábo tva- roh? Vz Tlach, Tlama. — T. = tlachačka, die Plaudererin. — T., y, m. = tlachač, der Schwätzer, Plauderer. Us. Dch. Tlampač, e, m. = žváč, tlachač, darmo-
tlach, der Plauderer. V. Nechutný t. Kom. — — T. = námluvčí. Us. Tlampačka, y, f., die Plaudererin. Jg.
Tlampajzna, y, f. = tlama, das Maul,
Schwätzmaul. Us. Vrů. Zavři už přece jednou tu svou t-znu. Us. Vz Tlampazna, Plam- pajzna. Tlampal, a, m. = tlampač.
Tlampalka, y, f. = tlampačka. Us.
Tlampání, n., das Plappern, Plaudern,
Geschwätz. Oklepané a zopálené t. D. Na t. je ho dosti, ale na dílo nic. Ros. Tlampárna, y, f. = místo, kde se tlampá,
die Plauderstube. Vz Tlachárna. — T. = tlama, tlachavá huba, das Plaudermaul, die Plärre. On má hodnou t-nu. Ros. Tlampati, -pám a -pi; tlampávati = ne-
směle mluviti, ungeschickt reden; tlachati, žváti, weitläufig reden, plappern, plaudern. Jg. — abs. Tlampati, co slina k ústům při- nese, bláznům náleží. Kom. Inf. 9. — co. Us., Cyr. Co netřeba, to tlampáte. Dh. 24. Ten tlampač už zase cosi tlampá a natlampá toho, že se to ani sviňám do koryta nehodí. Mor. Šd. — komu o čem jak. T. o něčem až do ošklivosti. Kom. O lásce ať mi ne- tlampá. D. — s kým. Štelc. — co proč: ze zlosti. Sych. — kde: mezi holuby = mluviti, co slina na jazyk přináší. — že. |
Tlampá, že naň nočního času můra chodi.
Sych. — s adv.: hanebně t. Scip. Tlampavě = tlachavě, plauderhaft.
Tlampavosť, i, f. = tlachavosť, žvavosť,
die Plauderhaftigkeit. Jg. Tlampavý = tlachavý, žvavý, plauderhaft.
Ros. Tlampazna, y, f. = tlama, die Plärre. D.
Vz Tlampajzna. Tlamsa, y, m., osob. jm.
Tlamy, vz Tlama.
Tláp, u, m. (lépe: tlapa, Jg. ) die Pfote,
Tappe, der Fuss. Ušlápl mě svým tlápem. Sych. Tlápy koně potlučen. D. Tlapa (tlápa, Us. ), dlapa, tlapka, dlapka,
tlapička, dlapička, y. f., na Slov. laba, labka = konec ploský nohy medvědí, opičí atd., die Tappe, Tatze, Pfote. Zastr. lapa, lapka. Jg. Na tlapách choditi. Br. T-u lí- zati, ssáti (jako medvěd). L. Nehraj kočko uhlem, tlapku si spálíš. Č. M. 32. — T. = spodek nohy, die Fusssohle. Na celé tlápy našlapující. Krok. I. b. 79. — T., v obec. mluvě také = noha, die Pfote, der Fuss. Ros. — T. = šlápěje, der Fussstapfen. Jíti po tlápě. Ros. Tlapadlo, a, n. = podnožka u podstavce
soustružnického. Hk. Tlapák, a, m., osob. jm.
Tlapati = čabrati, wackeln, trampeln.
Us. Tč. — za čím: za pluhem. Er. P. 413. - co. Ledajakýs otropa ať k nám cestu ne- tlapa. Er. P. 114. Vz Tlapiti. Tlápati = mnoho jísti, viel essen. Ten
toho do sebe tlápe. Na Hané. Bkř. — T. = tlampati, schwätzen. Slov. Tlapič, e, m., osob. jm. Šd.
Tlapiti, il, en, ení; tlapati (tlapám a tlapu),
tlapávati; tlapnouti, pnul a pl, ut, utí. — T. = šlapati, treten, tappen; o pernaté zvěři = pojímati se. Od tlap, mitigare. Mkl. B. 437. — abs. Medvěd tlapá = jde. D. — komu kam (čím). Nevděčnému čiň co čiň, nic mu vděk není (a by mu i na krk tlapil). Prov. Botou samý cvoček tlapnul mu na nohu. Us. T. komu na nohu. — čím po čem. Po tělích nohama tlapali. Plk. Tlapka, y, f., das Pfötchen, Tätzchen, vz
Tlapa. — T. = ve skřínce na ptáky ono dřívko, na které pták, by pokrmu dosáhl, skočiti musí, das Fallhölzchen. Šp. — T. = podnožka stroje, na kterou se šlape. Us. Tlapkati, na Slov. = tleskati, klatschen.
Na Mor. ťapkati. Šd. Tlapkavý = jako tlapka ploský, flach.
T. tvář. Koll. Ct. 15. Tlapna, y, f. = podnožka u kolovratu,
der Tritt. Us. Jg. Tlapnouti, vz Tlapiti.
Tlapot, u, m. = tlapání, das Getappe.
Zlob. Tlask, u, m., der Schnalz. Us.
Tlaskač, e, m. = kdo tlaská, der Schnal-
zer. Jg. Tlaskal, a, m. = tlaskač. — T., osob. jm.
Tlaskání, n., das Schnalzen. Us., Ros.
Tlaskati (tláskati, D. ), tlaskávati; tlask-
nouti, sknul a skl, ut, utí = luskati, mlaskati, schnalzen, schnallen, schnellen mit der Zunge, mit den Fingern. — čím: prsty. D. — kam. |
||
|
|||
Předchozí (100)  Strana:101  Další (102) |