sb157-05 0..8296

105

Tlukací, Schlag-. T. stroj. Techn.
Tlukač, e, m. = pěchař, der Stampfer.
Šp.

Tlukačka, y, f., das Butterfass. Šm.

Tlukadlo, a, n., tloukadlo, tlouk = ná-
stroj ku tlučení, der Stössel, Stämpel, Schlä-
ger, Klopfer, Stämpfer. T-dlo ku hmoždíři.
Us. T., palička, trdlo, trdlo, trdelko, trdelce,
tlučko, tlučka, tluček; u máselnice: moutev,
moutvice. Šp. T. na dveřích: burda, bur-
díček, klapák, klepadlo, klepátko, poplaš-
ník, der Thürklopfer. Šp. — T. = pích,
stoupník, der Stampfer. Stoupy n. tlukadla.
Techn.

Tlukárna, y, f., vz Huť.

Tlukati se = potloukati se, herumstrei-
chen, vagiren. Na Mor. Tč. Vz Tluk, 2.

Tluket = tlukot. Rkk. 28.

Tlukostroj, e, m. = hamr v huti. Pl.

Tlukot (zastr. tluket), u, m. = tlučení.
Tluket silnú pěsťú (na vrata). Rkk. 28. T.
některého řemeslníka. Gníd. T. žíly, sla-
víka. Šm. T. srdce. Pohyb srdce oznamuje
se t-tem. V průřezu udeří srdce 70krát za
minutu. Vz Schd. II. 363. Tlukot (cvakání)
hodin. Šm.

Tluksa, y, m., osob. jm. T. z Vrabí. Vz
S. N., Tk. IV. 743.

Tlum, u, m. = veliká hromada, četa,
tlupa, ein grosser Haufe. L., Šf. T. hejsků,
ein Tross von wüsten Gecken; t. nepřátel,
eine Schaar von Feinden. Dch. Veď, pasče
milý, t. svých oveček. Sš. Hc. 37. (Hý. ).
Tam čápů tlum na střechy padá. Pokorný.
Z hor. 6. Nová nebezpečenství zahrozila Slo-
vanům vyrojením se z téhož hrůzyplného
včelince četných tlum. Šf. II. 209. Vz Tluma.

Tluma, y, f. = tlupa, četa, kupa, tlum,
der Haufen, die Kohorte. T., četa či ko-
horta italská. Sš. Sk. 121. Vz Tlum.

Tlumač, e, m. = tlumočník, vykladač,
der Dolmetsch. J. tr. Skrze tlumače s nimi
mluvil. BO. T-mač lépe než: tulmač. Oboje
zhusta v. Har. Vz Tlumočník. T., ttBmačb,
interpres, slov. tolmač, srb. tolmač, z rus.
n. ze slov.; pol. tlumacz, hornoluž. tołmač,
lit. tlumaczus, rum. tBlmač, maď. tolmacs
ze slov., nněm. Dolmetsch, střněm. tolmet-
sche, dulmetseh, pers. tilmači, telmiz, tur.
dilmadž. Mz. 348 — T., strepsilas, pták
přímořský. Vz Schd. II. 469.

Tlumačení, n., die Verdolroetschung. T.
děl básnických. Lumír 1855. II. 1095.

1. Tlumačiti, il, en, ení, zastr. = shro-
mážditi, coacervare, sammeln. Bibl.

2. Tlumačiti, tlumočiti, il, en, ení; tlu-
mačívati, tlumočívati, tlumačovati = tlu-
mačem býti, dolmetschen. V. Vz Tlumoč-
ník. — abs. Jiní jinač tlumočili. V. — od-
kud kam. Od nich ke mně tlumočil. Kron.
trip. — co. Rk. Slovo lat. caro vezdy tělem
tlumočiti nezdálo se jim. Ev. Mat. 7. —
o čem. Nad to ještě slovo ono nejlépe
o vzkřesu Páně se tlumočí. Sš. Sk. 161. —
jak. Z jedné řeči do druhé, V., v druhou
t. Krab. Podlé toho nejlépe v našem jazyku
kóyoc slovem tlumočiti přijde; Což (Tabitha)
se tlumočí řecky Dorkas, po rusku gazela
nebo sajha. Sš. J. 13., Sk. 118. — kde.
Kterýž před ním od oratora tlumočil. V.

Tlumačka, y, f., die Dolmetscherin.

Tlumačov, a, m., Tlumatschau, městečko
u Napajedel na Mor. — T., Tilmitschau, ves
u Domažlic. PL.

Tlumačovská paní, vz Žer. Záp. I. 228.

Tlumačský fojt = tlumačovský, z Tlu-
mačova. NB. Tč. 148.

Tlumiti, il, en, ení = přitisknouti, aby
na vrch nevzešlo, dämpfen, niederhalten. —
co: živly výstupků chtivé tlumiti, excess-
lustige Elemente niederhalten; hlas, hoře.
Dch. Zahradníkem-li jest, který tlumí neše-
trně hřádky milosadé. Sš. Bs. 194. Tlumí
pán nadšenosť apoštolů. Sš. L. 93. — co
komu. Nám tma vnitřní tlumí vněšné záře.
Sš. Bs. 175. — co čím. Víra křesťanská
má jimi (plody) všelikou buřeň bludů a ne-
mravů tlumiti a ničiti. Sš. II. 218. — co
kde. Nevole v člověku mysl tlumí. L. Útlé
city ve vnitřnostech t. Mus.

Tlumočení, n. = tlumačení, die Verdol-
metschung. Jsou slova ta t-ním jména Jo-
chanam. Sš. J. 218.

Tlumočitel, e, m. = tlumač, der Ver-
dolmetscher, Dolmetsch. Dch., Ros.

Tlumočiti, vz Tlumačiti.

Tlumočnice, e, f., die Dolmetscherin. D.

Tlumočnický, Dolmetscher-. T. úřad.

Tlumočnictví, n., die Dolmetscherei. Ros.

Tlumočník, a, m. = tlumač. V. Snad
z orient., vz Tlumač, Mz. 348. Kázal Kapi-
strán skrze tlumočníka. V. — T. = doha-
zovač, der Zubringer. Ros. — T. = tlumoky
dělající, vačkář, tobolečník, der Taschner.
Vz Tk. II. 372., Troj.

Tlumočný, dolmetschend. T. posel. Dch.

Tlumoch, a, m. = tlumočník. Cyr.

Tlumok, u, tlumoček, čku, m. = měšec,
tobolka, torba, vak, vaček, uzlík, ranec, der
Reisesack, die Reisetasche. Kožený t., der
Lederkoffer. T. s rúchem. Pč. 8. T. zava-
zadelní, Packtornister. Čsk. T. na se vzíti,
odložiti, sundati, s sebou voziti; stlačiti,
aby mnoho věcí do něho vešlo. Us. Šp.,
Dch. Pakť neponesu tlumoka. Žk. 373. Dva
t-ky nacpavše. BN. — V., Kom. J. 486. Méně
věří Bohu, než svému tlumoku (lakomý).
Ros., D. Do t-u něco skládati; t. natlačiti.
Us. V t-ku prádlo míti. Sych. Pro pohodlí
tlumoky, kdyby jízda byla, vézti se jim
měly. Břez. 172.

Tlup, u, m. = tlum, der Haufen. Pl.

Tlupa, y, f. = tlum, hromada, několik
kusů jelení, dančí, srnčí a černé zvěři, die
Schaar, der Haufen, das Rudel, die Menge,
Rotte. T., strsl. tlbpa, turba. Mkl. B. 30.
Tlupy bystrých krahujcev. Rkk. Ona chytne
někoho z tlupy. Sš. P. 728.

Tlupovati se = v tlupu se scházeti
(o zvěři), rudeln. Šp.

Tlusťák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Tlustan, a, m., rhinomacer, hmyz. Krok.

Tlustanka, y, f., crassatella, mlž. Krok.

Tlustě, kompar. tlustěji, tlouštěji, tlouště,
tloušť; dick, fett, grob T. psáti. Tomu to
nejde tlustě (nedaří se mu to velmi); Ten
tuze tlustě nekadí (je pozorovat, že nemá
mnoho stravy). Us. u Žamb. Dbv.

Tlustec, stce, m., něm. Tölzeldorf, ves
u Jablonného. PL.

218



	105

	Tlukací, Schlag-. T. stroj. Techn. Tlukač, e, m. = pěchař, der Stampfer. Šp. Tlukačka, y, f., das Butterfass. Šm. Tlukadlo, a, n., tloukadlo, tlouk = ná- stroj ku tlučení, der Stössel, Stämpel, Schlä- ger, Klopfer, Stämpfer. T-dlo ku hmoždíři. Us. T., palička, trdlo, trdlo, trdelko, trdelce, tlučko, tlučka, tluček; u máselnice: moutev, moutvice. Šp. T. na dveřích: burda, bur- díček, klapák, klepadlo, klepátko, poplaš- ník, der Thürklopfer. Šp. — T. = pích, stoupník, der Stampfer. Stoupy n. tlukadla. Techn. Tlukárna, y, f., vz Huť. Tlukati se = potloukati se, herumstrei- chen, vagiren. Na Mor. Tč. Vz Tluk, 2. Tluket = tlukot. Rkk. 28. Tlukostroj, e, m. = hamr v huti. Pl. Tlukot (zastr. tluket), u, m. = tlučení. Tluket silnú pěsťú (na vrata). Rkk. 28. T. některého řemeslníka. Gníd. T. žíly, sla- víka. Šm. T. srdce. Pohyb srdce oznamuje se t-tem. V průřezu udeří srdce 70krát za minutu. Vz Schd. II. 363. Tlukot (cvakání) hodin. Šm. Tluksa, y, m., osob. jm. T. z Vrabí. Vz S. N., Tk. IV. 743. Tlum, u, m. = veliká hromada, četa, tlupa, ein grosser Haufe. L., Šf. T. hejsků, ein Tross von wüsten Gecken; t. nepřátel, eine Schaar von Feinden. Dch. Veď, pasče milý, t. svých oveček. Sš. Hc. 37. (Hý. ). Tam čápů tlum na střechy padá. Pokorný. Z hor. 6. Nová nebezpečenství zahrozila Slo- vanům vyrojením se z téhož hrůzyplného včelince četných tlum. Šf. II. 209. Vz Tluma. Tluma, y, f. = tlupa, četa, kupa, tlum, der Haufen, die Kohorte. T., četa či ko- horta italská. Sš. Sk. 121. Vz Tlum. Tlumač, e, m. = tlumočník, vykladač, der Dolmetsch. J. tr. Skrze tlumače s nimi mluvil. BO. T-mač lépe než: tulmač. Oboje zhusta v. Har. Vz Tlumočník. T., ttBmačb, interpres, slov. tolmač, srb. tolmač, z rus. n. ze slov.; pol. tlumacz, hornoluž. tołmač, lit. tlumaczus, rum. tBlmač, maď. tolmacs ze slov., nněm. Dolmetsch, střněm. tolmet- sche, dulmetseh, pers. tilmači, telmiz, tur. dilmadž. Mz. 348 — T., strepsilas, pták přímořský. Vz Schd. II. 469. Tlumačení, n., die Verdolroetschung. T. děl básnických. Lumír 1855. II. 1095. 1. Tlumačiti, il, en, ení, zastr. = shro- mážditi, coacervare, sammeln. Bibl. 2. Tlumačiti, tlumočiti, il, en, ení; tlu- mačívati, tlumočívati, tlumačovati = tlu- mačem býti, dolmetschen. V. Vz Tlumoč- ník. — abs. Jiní jinač tlumočili. V. — od- kud kam. Od nich ke mně tlumočil. Kron. trip. — co. Rk. Slovo lat. caro vezdy tělem tlumočiti nezdálo se jim. Ev. Mat. 7. — o čem. Nad to ještě slovo ono nejlépe o vzkřesu Páně se tlumočí. Sš. Sk. 161. — jak. Z jedné řeči do druhé, V., v druhou t. Krab. Podlé toho nejlépe v našem jazyku kóyoc slovem tlumočiti přijde; Což (Tabitha) se tlumočí řecky Dorkas, po rusku gazela nebo sajha. Sš. J. 13., Sk. 118. — kde. Kterýž před ním od oratora tlumočil. V.	Tlumačka, y, f., die Dolmetscherin. Tlumačov, a, m., Tlumatschau, městečko u Napajedel na Mor. — T., Tilmitschau, ves u Domažlic. PL. Tlumačovská paní, vz Žer. Záp. I. 228. Tlumačský fojt = tlumačovský, z Tlu- mačova. NB. Tč. 148. Tlumiti, il, en, ení = přitisknouti, aby na vrch nevzešlo, dämpfen, niederhalten. — co: živly výstupků chtivé tlumiti, excess- lustige Elemente niederhalten; hlas, hoře. Dch. Zahradníkem-li jest, který tlumí neše- trně hřádky milosadé. Sš. Bs. 194. Tlumí pán nadšenosť apoštolů. Sš. L. 93. — co komu. Nám tma vnitřní tlumí vněšné záře. Sš. Bs. 175. — co čím. Víra křesťanská má jimi (plody) všelikou buřeň bludů a ne- mravů tlumiti a ničiti. Sš. II. 218. — co kde. Nevole v člověku mysl tlumí. L. Útlé city ve vnitřnostech t. Mus. Tlumočení, n. = tlumačení, die Verdol- metschung. Jsou slova ta t-ním jména Jo- chanam. Sš. J. 218. Tlumočitel, e, m. = tlumač, der Ver- dolmetscher, Dolmetsch. Dch., Ros. Tlumočiti, vz Tlumačiti. Tlumočnice, e, f., die Dolmetscherin. D. Tlumočnický, Dolmetscher-. T. úřad. Tlumočnictví, n., die Dolmetscherei. Ros. Tlumočník, a, m. = tlumač. V. Snad z orient., vz Tlumač, Mz. 348. Kázal Kapi- strán skrze tlumočníka. V. — T. = doha- zovač, der Zubringer. Ros. — T. = tlumoky dělající, vačkář, tobolečník, der Taschner. Vz Tk. II. 372., Troj. Tlumočný, dolmetschend. T. posel. Dch. Tlumoch, a, m. = tlumočník. Cyr. Tlumok, u, tlumoček, čku, m. = měšec, tobolka, torba, vak, vaček, uzlík, ranec, der Reisesack, die Reisetasche. Kožený t., der Lederkoffer. T. s rúchem. Pč. 8. T. zava- zadelní, Packtornister. Čsk. T. na se vzíti, odložiti, sundati, s sebou voziti; stlačiti, aby mnoho věcí do něho vešlo. Us. Šp., Dch. Pakť neponesu tlumoka. Žk. 373. Dva t-ky nacpavše. BN. — V., Kom. J. 486. Méně věří Bohu, než svému tlumoku (lakomý). Ros., D. Do t-u něco skládati; t. natlačiti. Us. V t-ku prádlo míti. Sych. Pro pohodlí tlumoky, kdyby jízda byla, vézti se jim měly. Břez. 172. Tlup, u, m. = tlum, der Haufen. Pl. Tlupa, y, f. = tlum, hromada, několik kusů jelení, dančí, srnčí a černé zvěři, die Schaar, der Haufen, das Rudel, die Menge, Rotte. T., strsl. tlbpa, turba. Mkl. B. 30. Tlupy bystrých krahujcev. Rkk. Ona chytne někoho z tlupy. Sš. P. 728. Tlupovati se = v tlupu se scházeti (o zvěři), rudeln. Šp. Tlusťák, a, m., osob. jm. Mor. Šd. Tlustan, a, m., rhinomacer, hmyz. Krok. Tlustanka, y, f., crassatella, mlž. Krok. Tlustě, kompar. tlustěji, tlouštěji, tlouště, tloušť; dick, fett, grob T. psáti. Tomu to nejde tlustě (nedaří se mu to velmi); Ten tuze tlustě nekadí (je pozorovat, že nemá mnoho stravy). Us. u Žamb. Dbv. Tlustec, stce, m., něm. Tölzeldorf, ves u Jablonného. PL. 218