Předchozí (105)  Strana:106  Další (107) |
|
|||
106
|
|||
|
|||
Tlustěti, ěl, ění = tloustnouti, dick
werden. Lex. vet. Tlustice, e, f., crassula, das Dickblatt,
rostl. T. stromovitá, c. arborescens; mléčná, c. lactea; čtyrbočná, c. tetragona; pro- tknutá, c. perfossa; srdčitá, c. cordata. Vz Rstp. 656. — T., ves u Hořovic. Vz Tk. I. 372. Tlusticovitý. T-vité rostliny, crassuleae
legitimae: nadsobička, tlustice, řapucha, kolopojka, naduť, pupovice, cymbálek, roz- chodník. Vz Rstp. 656. Tlustičký, vz Tlustý.
Tlustiti, il, stěn, ění = tlustým, hustým
činiti, dick, dicht machen. Lex. vet. Tlustňák, a, m., aptenodytes, pták ča-
patý. Krok. Tlustnice, e, f., crassula, das Dickblatt.
Sm. Tlustnoucí, dicker werdend: na jednom
místě tlustší n. p. na horu tlustnou stopky kozíbrady větší; jinde zase tlustnou dolů. Rst. 506. Tlustnouti, vz Tloustnouti.
Tlusto, dick, fett. Dnes t. a zejtra pusto.
Vz Huš, Nic. Č. Tlustobýl, u, m., sesuvium, das Sesuvium,
rostl. T. plazivý, s. repens. Vz Rstp. 671. Tlustohlavec, vce, m., der Dickkopf, m.
Tlustohlavý, dickköpfig. T-hlavá želva,
testudo caretta, der Dickkopf. Šm. Tlustochobotka, y, f., pachystoma, hmyz.
Krok. Tlustojazyčník, a, m. T-ci, plazi, crassi-
linguia, die Dickzüngler. Nz. Tlustokelec, lce, m., greggia, druh myrty.
Tlustokorý, dickrindig. Rostl.
Tlustokožci, vz Mnohokopytníci. T. ště-
tinatí, chobotnatí a t. praví. Cf. Frč. 375. Tlustokožec, žce, m., der Dickhäutler,
Dickhäuter. Tlustokožnosť, i, f., die Dickhäutigkeit.
Šm. Tlustokožný, dickhäutig. T-žní ssavci,
pachydermata. Nz. Vz Tlustokožci. Tlustokrký, dickhalsig.
Tlustomasty, dle Dolany, osada.
Tlustomazek, zka, m., osada u Víškova.
Tlustomostí, n., Stolzmütz, ves ve prus.
Slez. Šd. Tlustonitka, y, f., pyenanthemum. Rostl.
I. 245. a. Tlustonohý, dickfüssig. D.
Tlustonožka, y, f., corophium, hmyz.
Tlustoocasý, dickschweifig.
Tlustoprd, a, m., ein sehr fetter Mensch.
Us. Tlustoprsý, grobbrüstig. Rk.
Tlustopysk, a, m. = pyskáč, eine Person
mit dicken Lippen. Šm. Tlustopyskosť, i, f., die Dicklippigkeit. Sm. Tlustopyský, dicklippig. Us.
Tlustoret, rtu, m., sarcochilos, die Fleisch-
blume. T. ukousnutý, s. praemorsum. Vz Rstp. 1517. Tlustoroh, a, m., lethrus, hmyz. Krok.
Tlustorub, u, m., couepia, die Couepie,
rostl. T. hořký, c. guianensis. Rstp. 471. |
Tlustoslupka, murraya, die Murraye. T.
latnatá, m. paniculata. Vz Rstp. 187. Tlustosť, i, f., die Dicke. V. T. stromu,
D., těla, Jel. T. zemská. Ž. wit. 140. 7. — T. = tučnosť, die Fette. Ros. Tlustostehan, a, m., nomia, hmyz. Krok.
Tlustostěnný, dickwandig. Us. Šp.
Tlustoš, e, m., hyrax, ssavec vepřovitý.
Krok. Tlustota, y, f. = tlustosť. Aqu.
Tlusťounký, hübsch dick.
Tlustoušek, ška, m. = pějen, vodní pták.
Hlas. Tlustovousy, dle Dolany, něm. Tlusto-
faus, ves u Úval. PL. Vz Tk. I. 626., III. 115., IV. 445. 1. Tlustý; tlust, a, o; komp. tlustší, tlu-
stější; tlusťoučký, tlusťounký, tlustičký. T. = velikého objemu, von grossem Umfange, dick. V. Strsl. tlbstb, pinguis, příp. -tB. T. =prů- měru na příč znamenitého n. p. listy per- luchy obecné, čnělka citroníků. Rst. 506. T. strom, kniha, Us., řetěz. Dal. Jehla t-tá jako poleno. Us. Dch. Udeřil ho dřevem jako prst tlustým dvakrát v hlavu. NB. Tč. 96. Ten to chytil za tlustý konec (uchopil se nepravého prostředku). U Žamberka. Kf. Tlustý jako ruka. D. Já za tenčí konec, ty za tlustší tu kládu poneseme. Us. Neohý- báš-li tenkou hůlku, tlustou neohneš Prov. — Pozn. Tlustý čeho, vz Dlouhý, Široký, Vysoký; v novější době klade se akkusativ, jehož i staří užívali. Brt Vz Akkusativ, Brt. S. 3. vyd. 50. 3. b. — T. = při těle, ne hubený, dickleibig, dick. T. jako cvalík. Us. Tlustý jako krmený šindel, jako ženatý vrabec (hubený). Sml., Sk. Chudý kůň je tlustý jako plachta. Mor. Bkř. Je tlustý, že by se člověk oň uřízl (suchý). U Litomš. Bda. T. jak jikavec (jmenovitě děti), jak válec. Us. Tlustý jako švec, jako sedlák pod kolenem (hubený). V Policku. Kšá., Č. Je tlustý jako švec na koleně (hubený). Vz Suchý. Lb. Tlusté hovádko hezké a moudré. Pk. T-tý kus (kousek) vždy hezký a bohatý moudrý. Pk. Je tak tlustý, že by myší děrou prolezl. Sk. Jak pomáhají od tlustého krku? Vz Mus. 1856. 62. — Háj. — T. = tučný, fett, feist, speckig. V. Tlusté maso (opak: libové), vůl, tělo. Us. Člověk tlustý jako vepř; Tlustý, sotva břicho nosí. Us. Dch. Tlustý jako vůl. Us. Sn. Tlustá večeře. U Litovle. Kčr. Ta ženská jest ne- přirozeně tlustá. Us. Dbv. Je tlustý jako praesidentův pilíř. Us. u Litomš. Dř. Do konca záhonku, do konca, peče nám ho- spodyň baranca, baranca pěkného tlustého, našla ho za plotem zdechlého. Sš. P. 555. Navařila kapusty, abych já byl tak tlustý, jak je ona; Není možná, abych já byl t-tý z ledajaké kapusty, jak je ona, Sš. P. 678. Tlusté tělo, tlustá mysl. Ros. Vz ještě: Basa, Dar, Opéci, Tělo, Tučný. — jak. V pěti dnech budou slepice v divy tlusté. Jv. — T. = hrubý, grob, dick. T. plátno, niť, kůže, Us., papír. D., mázdra, střevo (slepé, veliké nebo denní), Dickdarm, m. Č., Krok. — T. = hluboký, tief. T. hlas, D., řeč. Skl. — T. mužík, svalníček, sedum acre, rostl. Slb. 567. |
||
|
|||
Předchozí (105)  Strana:106  Další (107) |