sb157-05 0..8296

107

2. Tlustý, ého, m., osob. jm. Tk. V. 261.

Tlustě, ě, f. = tloušť. Šm.

Tma (ve Slez. ćma, ťma, Klš., Šd.; na
Ostrav. ťma, tima), y, f. = nedostatek světla,
mrákota, temnota, temnosť, die Finsterniss.
Strsl. tbma, tenebrae, pol. ćma, lit. temti,
timsras, bleifarbig, stind. tamas, tamisra ne-
ben timira, stbakt. temanh, stir. temel. Tbma,
numerus infinitivus stellt Fk. 2. 572. als
tbma zu tyti. Mkl. L. 27. Ve tmě očí rukou
nastavenou si chrániti. Dch. Hustá a hrozná
tma. BR. II. 813. b. Tmou obklíčený, při-
krytý (temný); tmu udělati (zatemniti); za
tmy, když tma bylo, V.; do noční tmy, až
do tmy. V. Hustá a jako makavá tma. Br.
V husté tmie. Rkk. Černá tma zastřela hory
a doly. Hlas. Nad ohradou byla čirá tma.
Kom. Tma oči zakryla. Hlas. Strach a třieska
přišly na mne a přikryly mě tmy (tenebrae);
Nebo upravili šípy v svém túle, aby střie-
leli ze tmy (ex abscuro); U pól tmě (in
umbra). Ž. wit. 54. 6., 10. 3., 22. 4. Pod
svícnem tma. Us. Dch. Je hladný, že by
ťmu sežral. Slez. Klš. Ve tmách, ve tmě.
Tvrdúcná ťma, tiefes Dunkel. Slez. Klš. Je
tu tma jako v limbu, v pytli. Č. Tma jako
v ranci (neproniknutelná), Us. Kf., jako
v rohu, slov., Mt. S., Němc., jako v sudě,
jako v pekle na dně, Mt. S., jako v kabeli,
jako v měchu (= v pytli). Mor. Brt., Šd.
Je tam egyptská tma. Us. Šd. Tma, že by
mohl pod nos píchnouti. U Olom. Sd. Je
tam tma, že ju može krájat, mor., Brt., že
by ji mohl krájet, Us. i v Čech., že može
pohlavkovať. Us. Brt. Mračí se až tma. V.
Mluviti po tmě (= tlachati). Ksm. My táhli
čirou tmou. Brt. S. J37. Vyšli jsme hned ráno
ještě za tmy. Us. Šd. Tma tmoucí. Us. Rgl.
Prodám to i po tmě (lidé to koupí, i kdyby
to neviděli jsouce přesvědčeni o dobré hod-
notě). Us. Dbv. Netřeba světla tmě, nebo
sama svítí. Té. ze Shakesp. A já večer ne-
přijedu, z večera bývá tma. Sš. P. 187. Se-
dala jsem po tmě. Sš. P. 202. Šel bych já
k ní, je zlá cesta, ve dně prší, v noci je
tma. Mor. ps. (Slav. 75. ). Kterak bych ji
choval po tmě? NB. Tě. 198. Ve tmách
podsvětových se kutáleli. Sš. L. předml.
Tmou rozumí se tuto tma duchovní, ulehlá
nad pohanským světem, t. hříchův a bludů;
Tma je symbolem nepravosti a nevědomosti
a tudy smrti; Pouhá, čirá tma. Sš. II. 141.,
197., J. 56. Člověk nevěda sobě rady dáti,
musí jako po tmě šámati. BR. II. 109. a.
Tma veliká okolo poledne byla. BR. II. 289.
Vlčí tmu v očích mají na večer; Zloděj do
cúdzé komory i po tme (tmě) uhádne. Slov.
Tč. Tma byla jako v soumrak večerní. V.
Má tmu v hlavě a světlo v kapse. Vz Opilý.
Tmy tak husté, že by je makati mohl; Ve
tmách nočních i v mraku; Ve tmách chodil;
Tmu lapá a vietr honí; Nebo aj tmy při-
kryjí země. BO. Učinichu sě tmy po všie
zemi. ZN. Po tmě choditi (= po paměti).
Us. Po tmě každá kráva černá. Č. Po tmě
jako v noci. Vz Stejnosť. Č. Za tmy, vz
Doma. — T. = tlum, houšť, zástup, mrak,
oblak, die Menge, Schaar, der Haufen. BR.
II. 150. a. V MV. nepravá glossa. Pa. Ne-
smírná t. myší. L. T. = 6830. Bl. Šestnácte

tem výborného lidu. Jel. T. = 10000, ^v^ás,
tivyiot; Kor., Krok. Vojska Tataru rozčlán-
kována na tmy, každá t. počítala 10000 mužů.
Pal. V jazyku tatarském tuman = 1000, tu-
men = mhla. Prk. Aby dal jemu viec než
12 tem angelóv; Tma činí 6666 a tak 12 tem
činí sedmdesát tisícóv a devět tisícóv, devět
set, devadesát a dvě. Hus I. 171. T. = 13000.
Háj. T., totéž co mrak, oblak; tak se tohoto
slova v přemnohých jazycích užívá. Pro-
rokův oblak veliký. Br. — T. neb tem, no-
vější význam = pluk (vojákův; lépe: pluk),
das Regiment. Jg. — Tma, adverbialně,
komp. tměji. Cf. Bž. 137., Mkl. B. 325. Také
na Mor. Brt. Tam jest tma, tměji. Bylo tma.
Tma bylo ve dne jako v noci; Když tma
bylo. V. (Jg. ). Ostatně vz Věta, Shoda (III.
328. b. ).

Tman, u, m., poterium sanguisorba, rostl.
1788.

Tmaň, ě, f., ves u Berouna, Vz S. N.,
Tk. I. 374., III. 56., 83., IV. 378., 253.

Tmáň, ě, f. = místo stinné, houšť, schat-
tiger Platz, locus opacus. Us. Č., Rgl., Šp.
Cf. Tměň.

Tmář, e, m. = temnotář. Rk.

Tmavaj, e, m., cripticus, hmyz. Krok. II.
254.

Tmavě, finster, dunkel. List tmavě zelený.
Um. les.

Tmavec, vce, m., der Finsterling. Dch.

Tmavobarevný, dunkelgefärbt. Šp.

Tmavobrvný, tmavobrvý, von dunklen
Augenbrauen. Šf.

Tmavočernohnědý kořen. Rostl. III. a.
22.

Tmavočervený, dunkelroth. Us.

Tmavofialový, dunkelviolet. Presl.

Tmavohnědák, a, m., Dunkelfuchs, m.,
kůň. Dch.

Tmavohnědý, dunkelbraun. Us.

Tmavokarmínový, dunkel karminroth.
Prsl.

Tmavokaštanový, kastanienbraun. Us.

Tmavomodrý, dunkelblau. Us.

Tmavonachový, dunkel purpurroth. Rostl.

Tmavořasný, dunkelfaltig.

Tmavosť, i, f., die Dunkelheit, das Dun-
kel, die Finsterniss. 1523.

Tmavosvětlý, lichtdunkel.

Tmavošedý, dunkelgrau.

Tmavošerý, dunkelgrau.

Tmavota, y, f. = tmavosť. Bern., Nej.

Tmavozelený, dunkelgrün. Us.

Tmavý, komp. tmavší a tmavější; příp.
-avý (-avb). Mkl. B. 221. T. = nesvětlý,
finster, dunkel, düster. T. noc. V. Až do t.
noci. Sych. T. světlo, Kom., barva, Us., dům.
Vz Tk. II. 146. T., sklepní, nezdravý byt,
vězení; ve tmavém hrobě ležeti. Dch. T.
jíly. Krč. 679. T. pán = čert. Bdl. Která
jest ta hvězdička má? Jeli tmavá n. světlá?
Píseň. Šd. T. les. Brt. Zaněstě mne na kr-
chovo do tej tmavej země; Aj do vězení do
ćmavého dali synečka nevinného; Co sem
se nachodil po tej tmavej noci, ešče sem
neviděl dubovej nemoci, dubovej nemoci,
hrabového sádla. Sš. P. 59., 374., 400. (Tč. ).
— T. = tmu milující, die Dunkelheit lie-
bend. T. sova, kalous, výr. Rad. zv. —

218*