sb157-05 0..8296

110

piva (stáhnutí), das Zapfen. O točení a vy-
nášení vína. NB. Tč. 124. — T., na Slov. =
osévání, die Besäung.

Točenice, e, f. = točení, das Drehen, Ge-
drehe. To je už t., pořád se tu točí. Mor.
Šd. — T. = něco točeného, die Windung, das
Gewinde. To střevo má pod jatrami několik
točenic. Volk. Sloupy dva a dvě t-ce, které
otočovaly dvě makovice sloupové. Točenička
30 loket obkličovala je vůkol. Mel. bibl. —-
T., = obruč, der Reif. Us. — T. = šroub
(kroutěnice, svěradlo, vrutidlo), die Schraube.
Sedl. T. vodní, bez konce. — T. okolo hlavy,
turban, das Baret. Kum. J. 514. V MV.
nepravá glossa. Pa. — T-ce = náramek,
Armband, n. Reš. — T. = šňůra, Schnur,
f. Br., Klat., Ctib. Točenice perlová, Per-
lenschnur. Br. Dal jsem náramky na ruce
tvé a t-ci na hrdlo tvoje. Br. Jako t. čer-
vencová rtové tvoji: T. vlasy spojuje; T-cí
šarlatnú vlasy spojujem. Hus III. 44., 45. —
T. = die Manschette. D. — T. = točna, kla
pačka u vrat, das Thorgrengel. D. — T.,
der Pausch in der Heraldik, ozdoba heral-
dická na helmu o štítu. Gl. 342. — T., he-
lixanthera, rostl. Rostl. III. b. 19.

Točenina, y, f. = něco točeného, das Ge-
winde, Gedrehe. Když námi t-ny a mota-
niny světa zmítají, snáze jest nám na zou-
fání přijíti nežli k Bohu. Kom. Cent. 54.

Točenka, y, f. = točená houska, eine Art
Semmel. — T. = točenice, stužka na hlavu,
vitta, das Baret. Točenku jmieše na hlavě
(birét). Žk, 39. Výb. I. 944. 1. — T., die
Rundmütze, welche faltig und reich ge-
schmückt war. Gl. 342. — T. perleťová, spi-
rala Peronii, měkkýš zavilka. Frč. 264. T.
kulovitá, valvata piscinalis, břichonožec. Frč.
245. T. růžová, blepharisma lateritia, prvok.
Vz Frč. 18.

Točený; točen, a, o, gedreht T-né ka-
deřavé vlasy. V. T-né schody. Šm. T. pivo
(natočené), Us., gezapft. Na ten ubrus, ta-
tuličku, taliř točeny, na ten taliř, tatuličku,
kaplun (kapoun) pečeny. Sš. P. 410.

Točice, dle Budějovice, Totschitz, samota
u Velimova.

Točicí, drehend, Dreh-. T. čerpadlo (ro-
tační). Prm.

Točič, e, m. = kdo točí, der Dreher. —
T. = náčiní k točení pečeně, točidlo, der
Bratwender. D. — T. piva. D.

Točidlo, a, n. = nástroj k točení (rum-
pál), die Haspel. Strsl. točilo torcular, od
toči (ti), příp. -lo. Mkl. B. 97. T. na pečeni,
der Bratwender. Šp. Vz Točič. O t-dle v tělo-
cviku vz KP. I. 499.

Točikleště, pl., die Drehzange (in der
Glashütte). Sm.

Točikolo, a, n., die Drehscheibe (bei
Knopfmachern). Sm.

Točilivý. Oslík t. = neposlušný. M.

Točina, y, f. = strouha, rýha, die Rinne.
1548.

Točínek, nka, m. = z chlebové mouky
koláč točený jako had. Us. Jg. Vz Točanka.

Točírka, y, f., die Docke bei Drechslern.

Točiskok, u, m., der Drehsprung, ein
Sprung in die Höhe, bei dem man sich in
der Luft umdreht. Šm.

Točistřeble, e, n., der Drehstift (beim
Uhrmacher eine eiserne Spindel, auf welcher
die Räder angebracht sind). Šm.

Točiště, ě, n., der Drehungspunkt. Šm. —
T. = provaziště, die Drehbahn (der Seiler).

Točitel, e, m., der Dreher. T. stroje.
Dch.

Točiti, toč, toče (íc), il, en, ení; točívati.
Teku — točím (na př. točiti víno; potočiti
posla, strč. = učiniti, aby posel tekl či bě-
žel). Gb. Hl. 141. — T. = působiti, aby teklo,
rinnen o. fliessen lassen, zapfen; na mázy
prodávati, zapfen; vůkol vinouti, obraceti,
drehen, herumdrehen, herumtreiben, wenden,
haspeln, schwenken; točením činiti, drehend
formen, runden; se n. sebou = obraceti se,
sich drehen, sich wenden, sich krümmen,
sich schlängeln, kreiseln. Jg. — abs. Toč!
kehrt um! Us. Dch. — co. Červ dřevo točí
(vrtá, hryze; cf. Červotoč). D. T. kámen,
kládu = váleti. Korouhev sem tam t. D.
T. rožeň, provaz, válku (vésti). Dali mu t.
provázek (dali mu výhost, vystrčili ho). Us.
Tabák t. (víti). D. T. pivo, zapfen, Us., kože,
eintreiben. Šp. Tu jsú víno točili a pili a
potom vodú Henríkovi čep mazali, aby ple-
snivěl. NB. Tč. 124. — co odkud kam:
víno ze sudu do džbánu t. Us., Ml. Řeka
se točí od východu na jih. Ml. A z sebe
střeva točieše. Dal. 69. Vína z velikých sudů
si točili. Pal. D. III. 2. 383. — čím kde co.
I chorúhvú výš nad hlavú toči. Rkk. 50.
Něco těžkého na válcích t., Us., hrnce na
kruhu. L. Točí se jako holub na báni, na
obrtlíku (o nestálém). T. se jako holub na
střeše. Pk. Na koni (s koněm) se t. Ros. —
(se) čím, kým. T. koněm, Us., kolem, V.,
Svěd., praporem. Ros. Plato točil frejem a
nevážně zamiloval ji. Smrž. Od kamene
domy stavěti a klenutím vrchní půdu točiti
věc u Turků neobyčejná. Lesl. leg. 61.
Stará žena bičem točí. Sš. P. 7. Nedajte
sebou t. vlnami světa zabylého. Št. Š. kn.
130. Toče sebú. BO. Fortuna světem točí.
Dač. I. 300. Tento svět rozličným točením
vždy se točí. Výb. I. 548. Lehké peří váním
větrů vždy se točí. Har. I. 3. Štěstí námi
okolo točí a hrá. Jel. Točili se každým
větrem (nestálí). BR. II. 671. Kolo vodou
se točí. V. T. kloboukem, očima. Ml. T-ti
nebozezem, Vys., čápem (o chytrácích).
Prov. T-čiti kamenem. Tkad. — se. Cesta,
řeka, lodí, štěstí, brus, kolo, vítr se točí;
pivo, víno se točí. Svět se točí jako kolo.
V. Píti, ažby se hlava točila (až se nebe
točí. D. ). V. Točí se jak motovidlo třírohé.
Pk. Svět se točí jako kolo. Us. Do vody
skočila, kde se kolo točí. Slav. Čes. morav.
ps. 88. Tam se voda točí. Ib. 130. A země
se přece točí! Dch. V tom pokoji je zima,
až se vítr točí. Dch. Kačenka se točí! Sš.
P. 779. — co, se s kým. Ermanrik s Ve-
nedy krvavé války točil. Šf. Hlava se se
mnou točí. D. Vše se s nim točí. Br. Dívají
se oči jak se můj syneček s jinou pannou
točí. Ps. mor. Šd. Hlava mi jde kolem a
všecko se se mnou točí. Us. Šd. (Celý) svět
se se mnou točí. Er. Ps. 109. a., 205. Po
zahradě chodila, šátek v ruce držela, točila
s ním (m.: jím), točila, až do vody skočila.