sb157-05 0..8296

113

2. Tok, u, m. = tokání tetřevů, jeřábků,
bažantů, dropů, jeřábů, die Balz, Falz, das
Falzen, Balzen; čas páření se jich, die Balz-
zeit. Šp.

3. Tok, u, m., samota u Dobříše. — 4. T.,
a, m., antacaeus, die Tinke, ryba. Slov.

Ťok, u, m. = hlas ptáků volavých, pěn-
kav atd. Má ťok (jest chytrý). Us. (Turn. ) —
Ť. = chuť, kohoutek, die Lust, der Appetit.
Sraziti někomu ťok. U Jilemn. — T., a, m.,
osob. jm. Šd.

1. Toka, y, f. = strouha, die Rinne. Us.

2. Toka, y, f. = krátký, tlustý sloup, die
Pfoste, Docke. Sr. střněm. tocke, truncus,
pařez, nněm. Docke, parva columna. Mz.
348.

Tokaj, e, m., mě. v Uhřích, něm. Tokay.
— Tokajan, a, m. — Tokajský. T-ké víno.
Vz S. N.

Tokajčina, y, f. = tokajské víno. Ht. Sl.
ml. 222.

Tokanisko, a, tokaniště, ě, n. = místo,
kde ptáci tokají, der Balzplatz.

Tokář, e, m., na Slov. = soustružník,
der Drechsler. Plk., Šd.

Tokáreň, rně, f. = soustružnická stolice.
Na Slov. Kde t. majú, hotujú i drevené
taniere. Dbš. 62.

Tokářka, y, f., die Drechslerin. Slov.

Tokářský, Drechsler-.

Tokářství, n., die Drechslerei. Slov.

Tokati, tokovati, tokávati, tokovávati =
křičeti jako tetřev, hlas v toku (v páření-se
tetřevů) vydávati, balzen, falzen, krolzen,
krollen. Jg., Šp. Tetřev hluchý toká. D.
Když tetřev tokuje, tehdáž naň stříleti.
Ros. Cf. Chámiti.

Toke, e, ovi, (I. 342. b. ), m., osob. jm.
Vz Tk. IV. 743.

Tokma, y, f. = cena (ovcí, jehňat atd. ),
der Preis. Slov. Jir.

Tokmiti, il, en, ení = ceniti, schlätzen.
Slov. Jir. Vz Tokma.

Tokologie, e, f., řec., porodnictví, náuka
o porodech, die T. S. N.

Tokoměr, u, m. = nástroj k měření rych-
losti a síly vody tekoucí, der Hydrometer.
Techn.

Tokoměrný. T-ný čtverník, der Strora-
quadrant, kývadlo. Nz.

Tokoměrský, hydraulisch. T. stroj. Sedl.

Tokoměrství, hydraulika, n. = die Hy-
draulik. Sedl.

Tokooký, lipus, triefäugig. Jg.

Tokoškrab, u, m. = škrábání pryskyřice
se stromů. Um. les.

Tokoun, u, m. = ssavec, das Taschen-
thier. T-ni, phalangistae = malí ssavci vač-
natí s chrupem jako klokani, avšak všecky
nohy jsou stejné dlouhé; ocas je točivý. T.
liškový, phalangista vulpina; vakodlak po-
pelavý, parovník poletuchový. Frč. 372. T.
malouchý, microtis, tleskohlavý, Cookii,
medvědový, ursina, skvrnatý, maculata.
Ssav.

Tokovati, vz Tokati.

Tokovina, y, f., maso z ryby toka (vz
Tok, 4. ), Tinkenfleisch. Slov.

Tokový, Pfosten-, Docken-. T. jehlice.
Techn. Vz Tok, Toka.

Tokozelka, y, f., pontederia, die Ponte-
derie. T. obecná, p. vaginalis; šípovitá, p.
hastata. Rst. 1681.

Tokozelkovitý. T. rostliny, pontederia-
ceae: tokozelka. Vz Rstp. 1681.

Ťoktati = ťok křičeti. Vz Ťok. Us.

Tokussa. Kalužnice t., eleusine tocussa,
rostl. Vz Rstp. 1727.

Tolar, u (v obec. ml. toral), tolárek,
rku, toláreček, čku, m., z něm. der Thaler
a to z Joachims-Thal, kde r. 1519. nejprve
hrabě Šlik tolary razil. Dle Narodn. listů
II. č. 72. správně dolar od dol = údolí. Vz
Tolský. Tolar všeobecný název větších přes
1 lot vážících stříbrných mincí. T. tvrdý,
Speciesthaler, m. = 2 zl. 10 kr.; t. říšský =
1½ zl. Tolar křížový = 2 zl. 30 kr. Tolar
s pannou Marií. Dch. Když se žení, tolary
mění; jak se ožení, malého peníze není.
Prov. Mám já v Hodslavicách galánku, dal
sem jí tolarek závdanku; ona mně závdanku
nechce vzít, ani mú galánkú nechce byť;
Péro z marijánku je velice drahé, jedna
haluzenka za čtyry tolare; Ach choć ja ju
ztracim, něvelka škoda, dam ci tolareček,
zas budzě nova; Ně tvoja dzěvucho, ně
tvoja škoda, zaplacim ci ja ju baj tola-
roma; Zena lúbí tolary a já lúbím poháry;
Má na krku goraly, mezi nima tolary; A ja
vam dam dva bite tolary. Sš. P. 271., 366.,
398., 565., 609., 660., 745. (Tč. ). — T., a,
m., osob. jm.

Tolarový ráz, das Thalergepräge. Ros.

Toledo, a, n., mě. ve Španělsku, lat. To-
letum. Vz více v S. N. — Toleďan, a, m. —
Toledský.

Tolej = tolik, so viel. Na mor. Slov. Šd.,
Brt. A šak ty, Michalku, tolej hříchů nemáš;
Pověz mi, synečku, co od tebja ptajú (= žá-
dají)? Sto rýnských stříbrných, ještě tolej
drobných; Hlavičko, hlavo má, co mia t.
bolíš? ani neodpadáš, ani sa nehojíš; Moje
potěšení netulaj se tolej. Sš. P. 166., 328.,
467., 406. (Tč. ).

Tolen, u, m., druh uhlovodíku: C₂₀ H₁₆.
Vz Šfk. 530.

Toleranc, e, m., z lat. = jídlo, tvaroh
s máslem smíchaný, rozhuda. Šp.

Tolerance, e, f., z lat. = snášelivosť zvl.
náboženská, die Toleranz. Rk. — T. =
malá dovolená úchylka od zákonité stříže
n. zákonného zrna mince, das Passirgewicht.
Skř.

Toleranční patent = nařízení cís. Jo-
sefa II. o snášelivosti náboženské, das To-
leranzpatent. Vz S. N.

Tolerantní = snášelivý, tolerant.

Tolet, u, m., eine Art Battist. Gl. 342.

Toli = tolik, so viel. Strsl. tolê, toli; na
morav. Slovácku: tolé (Hý. ); příp. -lê, -li.
Mkl. B. 104., L. 132. Us. u Přer. Kd. Také
ve Slez. Tč. Zapřahajtě dvacet koni, ješče
k tomu volů toli; Žáden toli něvystoji, co
vojaček musi. Sš. P. 41., 595. (Tč. ). — T. =
vždyť. A t. sem ti povědal, ich habe dir ja
doch erzählt. U Opav. Klš. — T. = tantum,
blos. 1 přidechu ne dle lha, toli neže aby
Lazar viděli, jej že vzkřesi od mrtvých,
Ev. Joan. ms.