Předchozí (113)  Strana:114  Další (115) |
|
|||
114
|
|||
|
|||
1. Tolice, e, f., rostlina, medicage, der
Schneckenklee. Tolice vojtěška, m. sativa; srpková, m. falcata; stromovitá, m. arborea; pramenatá, m. radiata; terčitá, m. orbicu- laris; čihovitá, m. turbinata; zpletená, m. intertexta, vz Rstp. 375.; položená, procum- bens, dětelová, lupulina, nejmenší, minima. Flora. — Jg., Schd. II. 310., Čl. Kv. 378., Kk. 225., FB. 102., Slb. 533. 2. Tolice, adv. = tak, tak velice, so. Aby
t. den súdný na ny vzevřel milosrdnýma očima, jakožs ráčil vzevřieti na lotra. Ms. 14. stol. (V Rozb. 1840. ). Tolije, e, f., parnassia, das Einblatt,
Studentenröschen, rostl. T. srdčitá, bahní, palustris, malokvětá, parviflora, vejčitá, ovata, okrouhlá, caroliniana, kopytníková, asarifolia, velikolistá, grandifolia, třísňatá, fimbriata. Flora. Cf. Čl. Kv. 301., Čl. 60., Kk. 218., 219., FB. 78., Slb. 647. Tolijovitý. T. rostliny, parnassieae: tolije.
Vz Rstp. 110, Slb. 647. Tolik, vz Toliko. Slez. tolej. Klš.
Tolika, y, f. = tolita. Dh. 102.
Tolikačíselný. T. soustava. Stč. Alg. 4.
Tolikakopový. Kopa, je pásmo, kolik
pásem na loket, t-vé plátno. U Domažl. Nl. Tolikátý, der sovielte.
Tolikemásobný, sovielerlei. Kom
Tolikerosť, i, f = tolikosť. Ros.
Tolikerý; (zastr. toliker), a, o = toliký,
toliknásobný, sovielerlei. Kolikerý jest? Odp. Tolikerý. T. = mnohý, vielfach. T-keré psaní jsem mu poslal. Ros. — Vz Kolikerý. Tolikéž = také tolik, eben soviel, gleich-
viel. T-éž studnic. Ben. V. Rovina na 200 kročejů dlouhá a t. široká. Kram. Zavěsiž každému na sedlo tisíc hřiven zlata a já chci t. ze svého vybrati. Výb. II. 42. Pe- níze jim dada t., což jsú bratru mému dali. Půh. II. 397. Jestliže jest ta rána s kyjem modrá byla, musí dáti podlé práva 20 gr. viny a raněnému dvakrát tolikéž. NB. Tč. 15. T-kéž o sv. Jiří. Půh. II. 239. (Tč. ). — T. = podobně, také tak, touž měrou, týmž způsobem, ebenso, gleichfalls, auch, inglei- chen. Jg., V. Vy nic nejste a dílo vaše t. nic není. Br. Nebylo mi t-kéž možné. Žer. Řezník klobásy, jelita, t. vepřové pléce atd. dělá. Kom. Onen k prostřednictví mezi Bohem a lidmi bráván byl, Kristus tolikéž; Onen řádně byl k úřadu povolán, t. Kristus. BR. II. 750., 751. Vz Též. Toliknásobně, so vielfach, auf so viel-
fache Art. Toliknásobní, so vielfach. Ros. — T. =
tolikerý, mnohý, vielfach, vielfältig. T-bní psaní jsem mu poslal. Ros. Toliknásobnosť, i, f. = tolikerosť, die
Sovielfachheit, Vielfachheit. Ros. Toliknitní = tolika nití. T. rostliny, iso-
stemones, které tyčinek tolik mají, kolik lupenů nebo částek korunových. Rostl. I. 209. a. Toliko, neutr. adjektiva: tolik, vz Toliký.
T., obyč. tolik, subst., adj., adv., vz Koliko. T. = tak mnoho, so viel. Za tolikoli jste pole své prodali? A ona řekla: Ano za tolik. Br. T. jisto jest, že... Dch. Muž již sám |
nemá v moci těla svého, neb již žena má
jeho tělo v moci; též žena nemá v moci své t. (touž měrou těla). Hus II. 40. Pij len tolko, abys mohel žižeň zahasit. Mor. Tč. Mluv na tolko, by sa mohlo změstiti do uší. Slov. Tč. — S gt. (subst. ) T. jich tam bylo. Kolik jich bylo? Tolik. Ros. T. dní o hladu byli. Lom. Na tolik mnoho sekt roztrhána jest. Skl. II. 75. Námluvy o vážných oněch otázkách, pro kteréž od tolika let t. krve lidské již prolito bylo. Pal. Dj. III. 3. 131. Ach nemáš na toliko statku (nejsi s tolik). Us. u Buchlovic. Všaks nás z tolika dluhuov neupomínal. NB. Tč. 195. Mám na ni s tolik svědomí, co mi k mému právu třeba; Měla muže a potom ovdověvši i mlčala toliko časuov. Půh. I. 163., 390. Není tě za tolik (nejsi s to). Mor. Brt. Kdo jest kdy slýchal o toliku králův. Skl. 140. — Jako adjekt. Po tolika létech. Obklíčeny tolika nebez- pečenstvím. V. Ušel tolika tenatům. V. Tolika hostem nebude se místa dostávati. Sych. O kolikati vstáváte? O tolikati (ho- dinách). V již. Mor. Šd. — T., jako adv. Po toliko škodách; po toliko žalostech. Troj. V toliko letech. Ben. V. Že nemohú túhu toliko zlého zapomenúti. Dal. 153. — Tolik-co; tolik-kolik, soviel-als (srovnávací). Toliko múdrých, co bláznů. Jel. Tolik zemi, co by slepice hrabati mohla. Us. Obdržel tolik co nic. Us. Dch. Tolik a jednostejnej počet osob nahoru vstupujících aneb rodičů se nachází, tolikýž jest mezi dolů sstupu- jícími. Bdž. 87. Což jest Oldřich dal věna po tom sirotku, tolik jemu mají zase od- věnovati; V tomto čtení slovo justificare se ipsum tolik sě miení jako zpraviti se. Půh. II. 325., 335. (Tč. ). Tolko píjaj, kolko treba, ne tolko, čo móžeš. Slov. Tč. Boháč tolko má přátelů, kolko je ve světě ludí; Kolko ludí, tolko chutí, co ten spraví, to ten zřutí. Mor. Tč. Kolik krajů, tolik oby- čejův. Koliv hlav, tolik klobouků (tolik smyslů; tolik rozumu. V. ). Kolik děr, tolik věr, kolik mlynářů, tolik měr. — Tolik (na Sloven. také: na tolik) = tak velmi, sehr. Tolik Kochan na Jaromira soči, až i káza kniez bratru vylúpiti oči. Dal. Na tolko (toliko) chybila. Baiz. — Toliko (na Slov. tolko) = jen, jenom, nur, bloss, lediglich, nur allein. Vz Věta výlučná. Když z více věcí, činností a vlastností jednu vynímáme a ne více. Zk. Věřte t. těmto svědkům. Ne toliko, ale i... Půh. I. 298. Co musí, to t. dělá. Toliko ty; t. že ne. V. T. že on pět hř. sirotčích vymienil; Za to prosila vy- vedši nás před duom Tománkův, abychom jednie hlasem toliko bez skutku slíbili. NB. Tč. 192., 196. (Tč. ). Kteréž tolik příslušie dokonalým. Hus III. 51. List břízy podobný jest černému topoli, t. že vnitř jest drsna- tější. Byl. — Pozn. 1. Přidává se: jen, jediné. Ta hlava jistě způsob jako živého člověka měla, jediné toliko že nemluvila. Háj. (Zk. ). Jen toliko hněvají mne. Bibl Světem po- hrzejíce tolik jedno o nebeských věcech myslé. Hus III. 73. — Pozn. 2. V záporných větách nekladou toliko na mor. Zlínsku do genitivu. Brt. — Z tolika = toliko. Akt. m. Ferd. |
||
|
|||
Předchozí (113)  Strana:114  Další (115) |