sb157-05 0..8296

114

1. Tolice, e, f., rostlina, medicage, der
Schneckenklee. Tolice vojtěška, m. sativa;
srpková, m. falcata; stromovitá, m. arborea;
pramenatá, m. radiata; terčitá, m. orbicu-
laris; čihovitá, m. turbinata; zpletená, m.
intertexta, vz Rstp. 375.; položená, procum-
bens, dětelová, lupulina, nejmenší, minima.
Flora. — Jg., Schd. II. 310., Čl. Kv. 378.,
Kk. 225., FB. 102., Slb. 533.

2. Tolice, adv. = tak, tak velice, so. Aby
t. den súdný na ny vzevřel milosrdnýma
očima, jakožs ráčil vzevřieti na lotra. Ms.
14. stol. (V Rozb. 1840. ).

Tolije, e, f., parnassia, das Einblatt,
Studentenröschen, rostl. T. srdčitá, bahní,
palustris, malokvětá, parviflora, vejčitá,
ovata, okrouhlá, caroliniana, kopytníková,
asarifolia, velikolistá, grandifolia, třísňatá,
fimbriata. Flora. Cf. Čl. Kv. 301., Čl. 60.,
Kk. 218., 219., FB. 78., Slb. 647.

Tolijovitý. T. rostliny, parnassieae: tolije.
Vz Rstp. 110, Slb. 647.

Tolik, vz Toliko. Slez. tolej. Klš.

Tolika, y, f. = tolita. Dh. 102.

Tolikačíselný. T. soustava. Stč. Alg. 4.

Tolikakopový. Kopa, je pásmo, kolik
pásem na loket, t-vé plátno. U Domažl. Nl.

Tolikátý, der sovielte.

Tolikemásobný, sovielerlei. Kom

Tolikerosť, i, f = tolikosť. Ros.

Tolikerý; (zastr. toliker), a, o = toliký,
toliknásobný, sovielerlei. Kolikerý jest? Odp.
Tolikerý. T. = mnohý, vielfach. T-keré
psaní jsem mu poslal. Ros. — Vz Kolikerý.

Tolikéž = také tolik, eben soviel, gleich-
viel. T-éž studnic. Ben. V. Rovina na 200
kročejů dlouhá a t. široká. Kram. Zavěsiž
každému na sedlo tisíc hřiven zlata a já
chci t. ze svého vybrati. Výb. II. 42. Pe-
níze jim dada t., což jsú bratru mému dali.
Půh. II. 397. Jestliže jest ta rána s kyjem
modrá byla, musí dáti podlé práva 20 gr.
viny a raněnému dvakrát tolikéž. NB. Tč.
15. T-kéž o sv. Jiří. Půh. II. 239. (Tč. ). —
T. = podobně, také tak, touž měrou, týmž
způsobem, ebenso, gleichfalls, auch, inglei-
chen. Jg., V. Vy nic nejste a dílo vaše t.
nic není. Br. Nebylo mi t-kéž možné. Žer.
Řezník klobásy, jelita, t. vepřové pléce atd.
dělá. Kom. Onen k prostřednictví mezi
Bohem a lidmi bráván byl, Kristus tolikéž;
Onen řádně byl k úřadu povolán, t. Kristus.
BR. II. 750., 751. Vz Též.

Toliknásobně, so vielfach, auf so viel-
fache Art.

Toliknásobní, so vielfach. Ros. — T. =
tolikerý, mnohý, vielfach, vielfältig. T-bní
psaní jsem mu poslal. Ros.

Toliknásobnosť, i, f. = tolikerosť, die
Sovielfachheit, Vielfachheit. Ros.

Toliknitní = tolika nití. T. rostliny, iso-
stemones, které tyčinek tolik mají, kolik
lupenů nebo částek korunových. Rostl. I.
209. a.

Toliko, neutr. adjektiva: tolik, vz Toliký.
T., obyč. tolik, subst., adj., adv., vz Koliko.
T. = tak mnoho, so viel. Za tolikoli jste
pole své prodali? A ona řekla: Ano za tolik.
Br. T. jisto jest, že... Dch. Muž již sám

nemá v moci těla svého, neb již žena má
jeho tělo v moci; též žena nemá v moci
své t. (touž měrou těla). Hus II. 40. Pij len
tolko, abys mohel žižeň zahasit. Mor. Tč.
Mluv na tolko, by sa mohlo změstiti do uší.
Slov. Tč. — S gt. (subst. ) T. jich tam bylo.
Kolik jich bylo? Tolik. Ros. T. dní o hladu
byli. Lom. Na tolik mnoho sekt roztrhána
jest. Skl. II. 75. Námluvy o vážných oněch
otázkách, pro kteréž od tolika let t. krve
lidské již prolito bylo. Pal. Dj. III. 3. 131.
Ach nemáš na toliko statku (nejsi s tolik).
Us. u Buchlovic. Všaks nás z tolika dluhuov
neupomínal. NB. Tč. 195. Mám na ni s tolik
svědomí, co mi k mému právu třeba; Měla
muže a potom ovdověvši i mlčala toliko
časuov. Půh. I. 163., 390. Není tě za tolik
(nejsi s to). Mor. Brt. Kdo jest kdy slýchal
o toliku králův. Skl. 140. — Jako adjekt.
Po tolika létech. Obklíčeny tolika nebez-
pečenstvím. V. Ušel tolika tenatům. V.
Tolika hostem nebude se místa dostávati.
Sych. O kolikati vstáváte? O tolikati (ho-
dinách). V již. Mor. Šd. — T., jako adv.
Po toliko škodách; po toliko žalostech.
Troj. V toliko letech. Ben. V. Že nemohú
túhu toliko zlého zapomenúti. Dal. 153. —
Tolik-co; tolik-kolik, soviel-als (srovnávací).
Toliko múdrých, co bláznů. Jel. Tolik zemi,
co by slepice hrabati mohla. Us. Obdržel
tolik co nic. Us. Dch. Tolik a jednostejnej
počet osob nahoru vstupujících aneb rodičů
se nachází, tolikýž jest mezi dolů sstupu-
jícími. Bdž. 87. Což jest Oldřich dal věna
po tom sirotku, tolik jemu mají zase od-
věnovati; V tomto čtení slovo justificare
se ipsum tolik sě miení jako zpraviti se.
Půh. II. 325., 335. (Tč. ). Tolko píjaj, kolko
treba, ne tolko, čo móžeš. Slov. Tč. Boháč
tolko má přátelů, kolko je ve světě ludí;
Kolko ludí, tolko chutí, co ten spraví, to
ten zřutí. Mor. Tč. Kolik krajů, tolik oby-
čejův. Koliv hlav, tolik klobouků (tolik
smyslů; tolik rozumu. V. ). Kolik děr, tolik
věr, kolik mlynářů, tolik měr. — Tolik (na
Sloven. také: na tolik) = tak velmi, sehr.
Tolik Kochan na Jaromira soči, až i káza
kniez bratru vylúpiti oči. Dal. Na tolko
(toliko) chybila. Baiz. — Toliko (na Slov.
tolko) = jen, jenom, nur, bloss, lediglich,
nur allein. Vz Věta výlučná. Když z více
věcí, činností a vlastností jednu vynímáme
a ne více. Zk. Věřte t. těmto svědkům. Ne
toliko, ale i... Půh. I. 298. Co musí, to t.
dělá. Toliko ty; t. že ne. V. T. že on pět
hř. sirotčích vymienil; Za to prosila vy-
vedši nás před duom Tománkův, abychom
jednie hlasem toliko bez skutku slíbili. NB.
Tč. 192., 196. (Tč. ). Kteréž tolik příslušie
dokonalým. Hus III. 51. List břízy podobný
jest černému topoli, t. že vnitř jest drsna-
tější. Byl. — Pozn. 1. Přidává se: jen, jediné.
Ta hlava jistě způsob jako živého člověka
měla, jediné toliko že nemluvila. Háj. (Zk. ).
Jen toliko hněvají mne. Bibl Světem po-
hrzejíce tolik jedno o nebeských věcech
myslé. Hus III. 73. — Pozn. 2. V záporných
větách nekladou toliko na mor. Zlínsku do
genitivu. Brt. — Z tolika = toliko. Akt. m.
Ferd.