sb157-05 0..8296

115

Tolikoletý, sovieljährig. Kom. Cent. 93.

Tolikonitný, vz Tolikonitní. T. květy.
Rostl.

Tolikosť, i, f., na Mor. a na Slov. tol-
kosť, das Aequivalent. Ros.

Tolikostěnný, sovielseitig. Prsl.

Tolikověký, so viele Jahrhunderte dau-
ernd. Šm.

Tolikrát, -te = tak často, sovielmal. T.
jsem ho napomínal. Ros. Kterýž jsa t. od-
byt, přece se navracuje. Žer. 310. Kolikrát
kolivěk nestydatě uzří ženu ku požádánie
jie, t. zhřeší. Hus I. 276. — Kom., D.

Toliký (na Slov. a na Mor. tolký) = tak
veliký, so gross. Ros. Koliký — toliký,
quantus — tantus. Brt. Poněvadž v tolikém
času žalobnice o ten podsedek mlčela, má
již dále také mlčeti. NB. Tč. 158. Vtip
jejich toliký bývá, že... Baiz. — T. = tak
mnohý, so viel. T-ké a tak mnohé věci zlé.
V. Tolikem (instr. sg. ) křivdu činíš, kolikem
moha pomoci i nepomóžeš. Št. Je nehoden
toľkej lásky. Ht. Sl. ml. 172. Při tolikých
vědách paměť se cvičiti musí. Jg. Tolikých
(= tolik) má dluhů a přece hýří (vz Spo-
doba). Brt. Tolikej je i bratři rozdíl (spe-
cies), kolikterej jest dítek a rodičů. Bdž.
89. Vz Koliký.

Tolita, y, f., asclepias (dle Rstp. 1048.
cynanchum, die Schwalbenwurz), rostlina.
T. pospolitá, a. vincetoxicum; žlutá a) bla-
touch bahní, boleočko, máslenka, měsíček,
červilák, žluťák, caltha palustris, vz Rstp.
15.; b) pryskyřník plamínek, ranunculus flam-
mula, Sumpfhahnenfuss, m. — T. = vlaštovič-
ník větší, nebeský dar, chelidonium majus,
das grosse Schellkraut. D. — T. zlá n. lítá
= žluťák proklatý, ranunculus sceleratus,
der Gifthahnenfuss. Ja. Vz Slb. 374, Rstp.
1048., Schd. II. 290., Čl. Kv. 222., Kk. 175.,
FB. 52.

Tolitlík, u, m. = poblekla modrá, cata-
nanche, Zwangkraut, n. Rstp. 946.

Tolitovina, y, f. = prvek v tolitě. Presl.
Chym. II. 126.

Tolitovitý. T. rostliny, asclepiadeae:
svícník, smrdutka, perlucha, baňura, besed-
nice, nevěnčenec, klejicha, ostnoplod, plcho-
plod, tolita, dužnověnec, skamona, svidina.
Vz Rstp. 1040. a násl., Kk. 175., Slb. 374.
T., Schwalbenwurz-, Hahnenfuss-, Schell-
kraut-. Vz Tolita. T. kořen, květ. — T. ho-
řepník, schwalbenwurzartiger Enzian, pneu-
monanthe asclepiadea. Rostl.

Toliž. Jeliž — toliž = jestliže — tehdy, so,
alsdann. St. skl. I. 79. Ale až se pokrstí,
toliž má milá choť bude. Kat. (Výb. I. 291.
10. ). Jeliž bude vyňata (střela) z jézveného
těla, t. lékař všelikého tak uléčí (raněného).
Hr. rk. 329.

Tolko, na Mor. a na Slov. = toliko, so-
viel, nur.

Tolkož, na Slov. = tolikéž.

Tolký = toliký.

Toľme, na Slov. = tolik. Ani by som
toľme nenariekala, kebych ťa na svojich
očach nemala. Sl. ps. 150.

Toľo = toľko, tolik, so viel. Slov. Dbš. 71.

Toloch, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Tolokněnka, y, f. = medvědice, kostrou-
nek, arotostaphylos uva ursi, die Sandbeere,
rostl. Vz Rstp. 988., Čl. Kv. 270., FB. 67.,
Slb. 382., Nz.

Tolosa, y, f., mě. špaň. Vz S. N.

Tolský m.: dolský. T. groš = tolar. V.
Vz Tolar.

Tolštein, a, m. Vz Tk. IV. 743.

Toluánský balsám z jižní Ameriky. Vz
S. N.

Toluidin, u, m., v lučbě, das Toluidin.
Nz.

Toluol, u, m., v lučbě, das Toluol. Nz.
T. = druh uhlovodíku. C₁₄ H₈. Vz Šfk. 442.,
530.

Toluylan, u, m., v lučbě, toluylsaures
Salz. Nz.

Toluylový. T. kyselina, die Toluylsäure
(Nz. ). T. kyselina: C₁₆ H₈ O₄. Vz Šfk. 442.

Tom, lokal sg., vz Ten.

Tomala, y, m. = Tomáš (opovržlivě). Ten
Tomala! Co chce tu ten T-la! V již. Mor.
Šd.

Toman, a, m. (= Tomáš), osob. jm. Pal.
T. Hugo, advokat a spisovatel v Praze, nar.
1838. Vz S. N., Tf. H. 1. 180. — T., vz
Tomi.

Tomanec, nce, m., osob. jm. Mor. Šd.,
Arch. I 443.

Tománek, nka, m., osob. jm. NB. Tč. 196.

Tomanikl, a, m., osob. jm. Vz Žer. Záp.

I. 50., 129., II. 4.

Tomanův mlýn, Kientscher Mühle, u Roud-
nice.

Tomáš, e, Toma, y, Tom, a, Tomek,
mka, Tomík, a, Tomíček, čka, m., z hebr.
Thomas. Nevěřící T. Praví sv. Tomáš: Jez
doma co máš, u lidí, co ti dají. Lepší Tomáš
(= to n. tu máš), nežli Adam (= a dám). —
T. = samota u Chotěboře. — T., osobní
jm. Vz Jir. H. 1. II. 290, Tk. I. 626., Tk.

II. 551., V. 261. — T. = člověk nevěřící,
ein ungläubiger Mensch. Us. Bdl. Ty ne-
věřící T-ši! Us. Šd. Vy jste a zůstanete
nevěřícím Tomášem. Stnk.

1. Tomášek, ška, m., samota u Volyně.

2. Tomášek, ška, m., osob. jm. T. Václ.,
hudeb. skladatel. — T. písař. Vz Tk. II. 121.

Tomášenec, nce, m. = přívrženec To-
máše akvinského, der Thomist. 1522.

Tomášík Pavel Jan a Samuel, spisov. Vz
S. N., Jg. H. 1. 641., Šb. H. 1. 299.

Tomašov, a, m., mě. na Mor. a v Polsku.
Vz S. N.

Tomáštík, a, m., osob. jm. Na východ.
Mor. dotud ještě úplně neutuchlo naznačo-
vání příbuzenstva tak pravidelné, když se
někdo jmenoval Tomáš, aby syn Tomášek
a vnuk slul Tomáštík. Pk. v Mtc. 1880. 126.

Tombak, tompach, u, m. = kov udě-
laný z mědi a jiných kovův, od Angličana
Dombaka. Snad z malajského tambâga. Mz.
348. Něm. Tomback. Z mědi a cinku bývá
t. Koll. T., kovová směs z mědi a malého
dílu cinku. Vys. T. = slitina 82—85% mědi
a 15-18% zinku. Šfk. 330. Vz KP. IV. 156.

Tombakovec, vce, m. = sířičník žele-
zitý, der Magnetkies. Prsl. Chym. I. 203.

Tombakotepec, pce, m., der Tomback-
schläger. Plk.