Předchozí (114)  Strana:115  Další (116) |
|
|||
115
|
|||
|
|||
Tolikoletý, sovieljährig. Kom. Cent. 93.
Tolikonitný, vz Tolikonitní. T. květy.
Rostl. Tolikosť, i, f., na Mor. a na Slov. tol-
kosť, das Aequivalent. Ros. Tolikostěnný, sovielseitig. Prsl.
Tolikověký, so viele Jahrhunderte dau-
ernd. Šm. Tolikrát, -te = tak často, sovielmal. T.
jsem ho napomínal. Ros. Kterýž jsa t. od- byt, přece se navracuje. Žer. 310. Kolikrát kolivěk nestydatě uzří ženu ku požádánie jie, t. zhřeší. Hus I. 276. — Kom., D. Toliký (na Slov. a na Mor. tolký) = tak
veliký, so gross. Ros. Koliký — toliký, quantus — tantus. Brt. Poněvadž v tolikém času žalobnice o ten podsedek mlčela, má již dále také mlčeti. NB. Tč. 158. Vtip jejich toliký bývá, že... Baiz. — T. = tak mnohý, so viel. T-ké a tak mnohé věci zlé. V. Tolikem (instr. sg. ) křivdu činíš, kolikem moha pomoci i nepomóžeš. Št. Je nehoden toľkej lásky. Ht. Sl. ml. 172. Při tolikých vědách paměť se cvičiti musí. Jg. Tolikých (= tolik) má dluhů a přece hýří (vz Spo- doba). Brt. Tolikej je i bratři rozdíl (spe- cies), kolikterej jest dítek a rodičů. Bdž. 89. Vz Koliký. Tolita, y, f., asclepias (dle Rstp. 1048.
cynanchum, die Schwalbenwurz), rostlina. T. pospolitá, a. vincetoxicum; žlutá a) bla- touch bahní, boleočko, máslenka, měsíček, červilák, žluťák, caltha palustris, vz Rstp. 15.; b) pryskyřník plamínek, ranunculus flam- mula, Sumpfhahnenfuss, m. — T. = vlaštovič- ník větší, nebeský dar, chelidonium majus, das grosse Schellkraut. D. — T. zlá n. lítá = žluťák proklatý, ranunculus sceleratus, der Gifthahnenfuss. Ja. Vz Slb. 374, Rstp. 1048., Schd. II. 290., Čl. Kv. 222., Kk. 175., FB. 52. Tolitlík, u, m. = poblekla modrá, cata-
nanche, Zwangkraut, n. Rstp. 946. Tolitovina, y, f. = prvek v tolitě. Presl.
Chym. II. 126. Tolitovitý. T. rostliny, asclepiadeae:
svícník, smrdutka, perlucha, baňura, besed- nice, nevěnčenec, klejicha, ostnoplod, plcho- plod, tolita, dužnověnec, skamona, svidina. Vz Rstp. 1040. a násl., Kk. 175., Slb. 374. T., Schwalbenwurz-, Hahnenfuss-, Schell- kraut-. Vz Tolita. T. kořen, květ. — T. ho- řepník, schwalbenwurzartiger Enzian, pneu- monanthe asclepiadea. Rostl. Toliž. Jeliž — toliž = jestliže — tehdy, so,
alsdann. St. skl. I. 79. Ale až se pokrstí, toliž má milá choť bude. Kat. (Výb. I. 291. 10. ). Jeliž bude vyňata (střela) z jézveného těla, t. lékař všelikého tak uléčí (raněného). Hr. rk. 329. Tolko, na Mor. a na Slov. = toliko, so-
viel, nur. Tolkož, na Slov. = tolikéž.
Tolký = toliký.
Toľme, na Slov. = tolik. Ani by som
toľme nenariekala, kebych ťa na svojich očach nemala. Sl. ps. 150. Toľo = toľko, tolik, so viel. Slov. Dbš. 71.
Toloch, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
|
Tolokněnka, y, f. = medvědice, kostrou-
nek, arotostaphylos uva ursi, die Sandbeere, rostl. Vz Rstp. 988., Čl. Kv. 270., FB. 67., Slb. 382., Nz. Tolosa, y, f., mě. špaň. Vz S. N.
Tolský m.: dolský. T. groš = tolar. V.
Vz Tolar. Tolštein, a, m. Vz Tk. IV. 743.
Toluánský balsám z jižní Ameriky. Vz
S. N. Toluidin, u, m., v lučbě, das Toluidin.
Nz. Toluol, u, m., v lučbě, das Toluol. Nz.
T. = druh uhlovodíku. C14 H8. Vz Šfk. 442., 530. Toluylan, u, m., v lučbě, toluylsaures
Salz. Nz. Toluylový. T. kyselina, die Toluylsäure
(Nz. ). T. kyselina: C16 H8 O4. Vz Šfk. 442. Tom, lokal sg., vz Ten.
Tomala, y, m. = Tomáš (opovržlivě). Ten
Tomala! Co chce tu ten T-la! V již. Mor. Šd. Toman, a, m. (= Tomáš), osob. jm. Pal.
T. Hugo, advokat a spisovatel v Praze, nar. 1838. Vz S. N., Tf. H. 1. 180. — T., vz Tomi. Tomanec, nce, m., osob. jm. Mor. Šd.,
Arch. I 443. Tománek, nka, m., osob. jm. NB. Tč. 196.
Tomanikl, a, m., osob. jm. Vz Žer. Záp.
I. 50., 129., II. 4.
Tomanův mlýn, Kientscher Mühle, u Roud-
nice. Tomáš, e, Toma, y, Tom, a, Tomek,
mka, Tomík, a, Tomíček, čka, m., z hebr. Thomas. Nevěřící T. Praví sv. Tomáš: Jez doma co máš, u lidí, co ti dají. Lepší Tomáš (= to n. tu máš), nežli Adam (= a dám). — T. = samota u Chotěboře. — T., osobní jm. Vz Jir. H. 1. II. 290, Tk. I. 626., Tk. II. 551., V. 261. — T. = člověk nevěřící,
ein ungläubiger Mensch. Us. Bdl. Ty ne- věřící T-ši! Us. Šd. Vy jste a zůstanete nevěřícím Tomášem. Stnk. 1. Tomášek, ška, m., samota u Volyně.
2. Tomášek, ška, m., osob. jm. T. Václ.,
hudeb. skladatel. — T. písař. Vz Tk. II. 121. Tomášenec, nce, m. = přívrženec To-
máše akvinského, der Thomist. 1522. Tomášík Pavel Jan a Samuel, spisov. Vz
S. N., Jg. H. 1. 641., Šb. H. 1. 299. Tomašov, a, m., mě. na Mor. a v Polsku.
Vz S. N. Tomáštík, a, m., osob. jm. Na východ.
Mor. dotud ještě úplně neutuchlo naznačo- vání příbuzenstva tak pravidelné, když se někdo jmenoval Tomáš, aby syn Tomášek a vnuk slul Tomáštík. Pk. v Mtc. 1880. 126. Tombak, tompach, u, m. = kov udě-
laný z mědi a jiných kovův, od Angličana Dombaka. Snad z malajského tambâga. Mz. 348. Něm. Tomback. Z mědi a cinku bývá t. Koll. T., kovová směs z mědi a malého dílu cinku. Vys. T. = slitina 82—85% mědi a 15-18% zinku. Šfk. 330. Vz KP. IV. 156. Tombakovec, vce, m. = sířičník žele-
zitý, der Magnetkies. Prsl. Chym. I. 203. Tombakotepec, pce, m., der Tomback-
schläger. Plk. |
||
|
|||
Předchozí (114)  Strana:115  Další (116) |