sb157-05 0..8296

117

Tonika, y, f. = základní ton čili zvuk
ve stupnici jisté toniny, die Tonik. Vz S. N.,
KP. II. 287.

Tonina, y, f., die Tonart = způsob tonu,
na př. měkký n. tvrdý; v tonině je základ-
ním a prvním tonem tonika. T. = poměr-
nosť tonů skladby hudební k tonu základ-
nímu, jak se nám ve skále jeví. Vz S. N..
Mlt. T. authentická či hlavní, plagalní či
vedlejší, cizí či nevlastní, poboční, Seiten-,
měkká, Molltonart, aeolická, aeolische Ton-
art; pohlaví tonin (tvrdé, měkké), das Ton-
geschlecht, znak t-ny, das Kennzeichen der
Tonart, příbuznosť tonin, die Verwandt-
schaft der T. Hud.

Tonis, e, m., osob. jm. Pal.

Tonišova hora. Vz Tk. III. 91.

Toniti = stíniti. Na Slov. Cf. Tíniti.

1. Tonka, Tonička, Toninka, y, f. =
Antonie, Tony.

2. Tonka, y, f. = juvia, bertholletia, rostl,
ve vých. Amer. Rstp. 611.

Tonkový bob, die Tonkabohne, luštinatý
plod stromu dipterix odorata. Vz Šfk. 524.
Vz Tonka, 2.

Tonný, Tonnen-. Slov.

Tonomíra, y, f., das Tonraass. Šm.

Tonopohlaví, n., das Tongeschlecht. Šm.

Tonner, a, m., osob. jm. T. Eman., Frt.
a Aug., čeští spisovat. Vz S. N., Tf. H. l.
160., 163., 190., Šb. H. 1. 300.

Tonologie, e, f., řec. = náuka o tonech,
die Tonlehre. S. N.

Tonometr, u, m. = tonoměr, zvukoměr,
nástroj k měření tonů, der Tonometer, Ton-
messer. Rk. Vz Ton.

Tonorod, u, m., das Tongeschlecht. T.
tvrdý a měkký. Vz Mlt., Tonina.

Tonosled, u, m = škála. Šm.

Tonouti (Ros. také tunouti), ul, utí = topiti
se, ertrinken, sinken, untersinken, im Wasser
niedersinken; plynouti, plouti, schwimmen.
Jg. T. m.: topnouti = topiti se. Mkl. B. 428.
V již. Čechách tynouti. Kts. — abs. To-
noucí břitvy se chytá. Vz Nešťastný. Prov.
Tonul, až utonul. Us. Kdo tone, sekeru sli-
buje a když ho vytáhneš, i topůrka (mu)
líto. Pk. — kde v čem: v blátě, Br., v bí-
dách, Kram., v lásce. Dch. Tone srdce v krvi;
v moři světských žádostí t. Kom. V žádo-
stech tělesných t. Scip. T. v rozkoši, ve
slasti. Dch., Stnk. Pohlédaje v jeho řásy tone
divem také krásy v přeradostném úchvatu.
Sš. Bs. 38. Spatřiv, že lidé v hřieších velmi
tonú. Hus III. 152., I. 457. — čím (v čem).
Čarodějná Slovač zpěvem tone v pláči. Hdk.
C. 38. Ta však duše rázná tone proudem
citů. Sš. Bs. 45. — kde kdy. Když jednú
ještě za života sv. Mikuláše lidé na jednom
korábu na moři toniechu. Pass. 39. (Hý. ).
Tonouti na moři. Kom. Vz Tonutí. — jak.
Tak že bez mala toniešta. ZN. — kam.
Těžká jako kámen, ješto vždy tone na
dno. Boč.

Tonový, Ton-. T. dírky. Vz KP. II. 310.,
320. T. soustava (souhrn) všech tonů, jichž
v hudbě užíváme, das Tonsystem. Mlt., Hd.

Tonsori-us, a, m. (Barvíř), spisov. Vz
Jg. H. 1. 642., Jir. H. 1. II. 290.

Tonství, n., das Tonwesen. Šm.

Tonsura, y, f., z lat. = postřížka vlasů
na hlavě kněží při svěcení jich a potom
oholené místo na temeni katol. kněží, pleš,
koruna, die Tonsur. Rk. Vz S. N., Postři-
žiny. Blř., Sd.

Toutalka, y, f., tontalea. Rostl. I. 225. b.

Tontina, y, f. = druh ročního důchodu.

Jistý počet účastníků složí kapitál na úroky;

umře-li některý z nich, připadají úroky jeho

ostatním; kdo z nich ostatní přežije, užívá

sám až do smrti celého úroku. Skř.

Tonutí, n. T. na moři, das Unter-, Ver-
sinken. V.

Toona, tuna, y, f. = česnekovník, ce-
drella, die Cedrelle. Vz Rstp. 233.

Top, u, m. = topení, das Heizen. Silným
topem topiti. Us. Měl mi dávati t. do vý-
měnku. Slez. Šd.

Top, u, ťopák, u, m. = ptačí zobák, der
Schnabel. Us.

Topa, y, f., zastar. = stopa, die Spur.
Tkad. — T. = indská hrobka slavných mužů.
Vz KP. I. 97.

Ťopák, u, m., vz Top. — Ť., ťopan, a,
m. = krocan, der Truthahn. Vz Krocan.
KP. III. 293.

Ťopan, a, m. = ťopák. — Ť. = četník
(ve mluvě trestnické). Šg.

Topanky, pl., f. = krátké boty, čižmy,
Halbstiefeln. Baiz.

Topanov, a, m., zaniklá ves u Mor. Krum-
lova. Vs. S. N.

Topárka, y, f., na Mor. a na Slov. =
moutev, der Butterstössel. Jg., Vck.

Topas, u, m., drahokam, der Topas. V.
T. obsahuje kyselinu křemičitou, kysličník
hlinitý a fluor. T. = křemen hlinitý, ve kte-
rém jest jisté množství fluoru obsaženo. Vz
Schd. II. 49., KP. III. 191. Topas dýmový,
orientský. Vz KP. III. 195., 187., 188. T.
průhledný, štípatelný, bledě vinný, bezbarvý,
červený, modrý, žlutý, růžový, zrnitý. Vz
Topazion, Drahokam. Bř. 184. Dle barev
slove: aquamarin, chrysopras, rubicel, chry-
solith, rubin, safir. Vz S. N. T. křemenný,
vz Křemen.

Topasový, Topas-. T. kámen. = topas.

Ťopati = jako krůta křičeti. Krůta ťopá.

Topazion. Protož jsem miloval kázání
tvá nad zlato a nad t. = topas. Ž. wit. 118.
127. Vz Topas.

Topek, pka, m., osob. jm. Šd.

Topelec n. topelec, lce, m. = kdo se topí
n. topil. Č. — T. = vodník. Na Slov. Hdk.
C. 281. — T., osob. jm. Č. — T., něm. To-
pieletz, ves u Písku. PL., Tf. 288.

Topelník, a, m. = vodník, der Wasser-
mann. Rgl. Vz Topelec.

Topělý, vz Tepělý.

Topeně, ě (na Mor. ), topenice, e, to-
pénka, topinka a topinka, topenička,
y, f. = skyva chleba sádlem mazaná a na
uhlí, na plotně atd. smažená, das Brotkrüst-
chen, gerösteter Brotschnitt. Br., Krab. T-y
péci, Tab., sušiti. D. On tu t-ku cítí, er
riecht den Braten. Dch. Dostal t-enku (do-
mluvu, kterou se mu zatopilo). Us. Šd. Vz
Topinka. — T. = suchár, der Zwieback. Gl.
342.