sb157-05 0..8296

120

Toporko, a, n. = topůrko. Vz Toporo.
V již. Mor. Šd. Jede Polach po draze s tym
malym toporkem. Sš. P. 684.

Toporo, a, (zastr. ), toporce, topůrce,
e, topůrko, a, topůrečko, a, n. = topo-
řisko. Místy držadlo vůbec: u kosy (kosisko),
u sekyry, u motyky u rýče atd., ve Slez. to-
púr. Kd., Ktk., Šd. Der Stiel. Kladivo spadlo
(smeklo se) s topůrka. D. Sláva jeho bude
na krátkém topůrku (bude brzy u konce).
Sych. Má řeč na dlouhém topůrku (dlouho
mluví). Us. Někoho na své topůrko nasaditi.
Vz Topořisko. Přidělává ku svému kladívku
vhodné topůrko (chce někoho k něčemu
užiti). Šm.

Toporový, Beil-. Vz Topor.

Toposkop, u, m, topognom, z řec. = ná-
stroj, kterým možno ustanoviti místo požáru
na perspektivní mapě nějaké krajiny; také
se jím měří vzdálenosť lodi od pobřeží. S. N.

Topot, u, m, strsl. tepetB, sonitus. Mkl.
B. 188. (Hý. ).

Topovati = mísy klasy v bílé hlince
omočenými tečkovati. Mý.

Topovna, y, f. (nové) = topnice, die
Schmelzhütte. Vz Topnice.

Topšovitý, tophaceus, tuffsteinartig n. př.
stélka některých lišejníků, obrostlá mnohými
pupenci anebo příčepky přemnohými sléva-
jícími se, čímž má pohled děrnatodubkatý
jako topeš. Rst. 506.

Topůl = topol. U Opavy. Klš.

Topúr, vz Toporo.

Topůrce, topůrko, vz Toporo.

Topuška, y, f., halypus, hmyz. Krok.

Tor, u, m., tora, y, f., na Mor. = utřená
cesta, Bahn, f. — T. zvěři = stopa. Na Mor.
Vrátiť-li se nemá zpětným torem. Sš. Ps.
193. Ale Lukáš nemusel všady jedním torem
choditi. Sš. Sk. 161. (Hý). — Tím torem =
způsobem. Slez. Klš.

Tora, vz Tor.

Toral, vz Tolar. Zač jedna formane? Za
štyry torale. Sš. Ps. 726.

Torba, torbička, y, f. = tobola, der Beu-
tel, Tornister. T. pocestní, die Reisetasche.
Šp. Mamuška jemu nakladla pulnu torbečku
priplamkoch. Er. Sl. čít. 72. Budu-li žebrá-
kem, budu torbu nosiť, nad svymi krajičky
budu se honosiť. Sš. P. 515. Torby čili
měšec pod kůží tvářní (o opicích). Ssav.
T. myslivecká, brašna lovecká. Šp. Vz Tor-
nistra, Torbička.

Torbice, e, f., mléčnice, vítod, polygala,
die Kreutzblume. Vz Slb. 652.

Torbička v botan. = díl blánovitý, py-
tlovitý, zavřený, n. př. obálka zrn pelových
a pelatek obsahující látku zúrodivou, tak
nazvaná t. mateční u řas čili žabinců, utri-
culus, der Schlauch, Antheridienbeutel. Rst.
188., 196., 199., 506. T-ky pelové. Ib. 118.
Vz Torba.

Toreador, a, m., ve Špan. = zápasník
8 býky koňmo; zápasník pěší slove torero.
S. N.

Torebník, a, m., der Beuteldachs, pera-
meles, ssavec. T. ostrouchý, dlouhouchý,
tupouchý. Ssav. — Jg.

Torec, rce, m., der Thorit, nerost kře-
men. Min. 386.

Torecký = turecký. Sš. P. 580.

Torénka, y, f., torenia, rostl. krtičníko-
vitá. Rostl. I. 243. a.

Tořenka, y, f., spergularia, rostl. kou-
kolovitá. Rostl. I. 239. b.

Torero, vz Toreador.

Toreska, y, f., toresia, tráva sveřepovitá.
Rostl. I. 264. b.

Toreutika, y, f., řec. = řezbářství. S. N.

Torf, u, m., lat. turpha, der Torf, raše-
lina, borky = země tučná, hustými a rozlič-
nými kořínky prorostlá, která v kusy na
způsob cihel vykopaná a vysušená k palivu
slouží. Jg.

Torfový, Torf-.

Torgov, a, m., něm. Torgau, mě. ve prus.
Sasku. Vz S. N., Tk. II. 513.

Tořice, e, f., torilis, die Borstdolde, rostl.
T. třebulovitá, t. anthriscus. Vz Rstp. 754.,
Čl. Kv. 346., FB. 94.

Tořič, e, m., ophrys, das Knabenkraut.
T. muchonosný, o. muscifera; pavoukonosný,
o. aranifera; pavoukový, o. arachnites; včelo-
nosný, o. apifera. Vz Rstp. 1505., Čl Kv.
135., Čl. 137., FB. 23.

Toříček, čku, m., herminium, rostl. Vz
Čl. Kv. 135., FB. 23.

Tořičovitý. T. rostliny, ophrydineae:
vstavač, uzdenka, muďatka, vemenník, temno-
hlávek, tořič, helmatka, bezostrožka, hrbo-
luška, sehnutka. Vz Rstp. 1499. a násl.

Tořík, u, m., das Thorium, nerost. Rk.

Tormina, y, f. = žření, trhání, hryzení
v břiše. S. N.

Torna, y, f., mě. v Uhřích, Torna. —
Torňan, a, m. — Tornský, torenský.

Tornav, a, m. (Tornava, y, f., Ros), mě.
ve Flandrii, Tornaw, Dornek. V. — Torna-
van, a, m. — Tornavský. V.

Tornistra, y, f., v již. Cech. tanejstra,
der Tornister, das Ränzel. Kts. — T. =
torba, tlumok vojenský z telecí kůže, Jg.,
v obec. mluvě: tele. Vz Tanejstra, Torba.

Torone, y, f., bylo mě. v Macedonii. —
Toroňan, a, m. — Toronský.

Torovati, vz Stopovati. Cf. Tora. —
koho: zloděje. Slov. Klš. Také na Mor.
Mtl., Dml.

Torpedo, a, n. = střelní nástroj k boření
lodí. T. = offensivní zbraň námořní tvaru
válcovitého na obou koncích zaostřeného,
opatřená strojem, který šroub žene, a ná-
bojem dynamitovým nebo střelnou bavlnou;
t. tyční, vlečné (Schlepptorpedo). Kpk. Jméno
má od ryby torpeda, rejnoka elektrického.
S. N., Pokrok 1877. č. 146., Pekelný stroj.
— T., a, m. = rejnok elektrický, trnák.

Torpední, Torpedo-. T. loď. Kpk.

Torpedovka, y, f., das Torpedoboot, člun
rozvážející torpeda. Kpk.

Torpidní, z lat. = ztrnulý, zmrtvělý, bez-
citný, träge, erstarrt. S. N.

Torpor, u, m., lat. = strnutí, zmrtvělosť.
S. N.

Torrefakce, e, f., lat. = sušení, pražení,
zvl. rud. S. N.

Torričelský. T. prázdnota, rourka, torri-
cellische Leere, Röhre. Sedl. F. 186.

Torse, e n. y, f., z lat. = stočení, skrou-
cení. T. arterii. Vz S. N.



	120

	Toporko, a, n. = topůrko. Vz Toporo. V již. Mor. Šd. Jede Polach po draze s tym malym toporkem. Sš. P. 684. Toporo, a, (zastr. ), toporce, topůrce, e, topůrko, a, topůrečko, a, n. = topo- řisko. Místy držadlo vůbec: u kosy (kosisko), u sekyry, u motyky u rýče atd., ve Slez. to- púr. Kd., Ktk., Šd. Der Stiel. Kladivo spadlo (smeklo se) s topůrka. D. Sláva jeho bude na krátkém topůrku (bude brzy u konce). Sych. Má řeč na dlouhém topůrku (dlouho mluví). Us. Někoho na své topůrko nasaditi. Vz Topořisko. Přidělává ku svému kladívku vhodné topůrko (chce někoho k něčemu užiti). Šm. Toporový, Beil-. Vz Topor. Toposkop, u, m, topognom, z řec. = ná- stroj, kterým možno ustanoviti místo požáru na perspektivní mapě nějaké krajiny; také se jím měří vzdálenosť lodi od pobřeží. S. N. Topot, u, m, strsl. tepetB, sonitus. Mkl. B. 188. (Hý. ). Topovati = mísy klasy v bílé hlince omočenými tečkovati. Mý. Topovna, y, f. (nové) = topnice, die Schmelzhütte. Vz Topnice. Topšovitý, tophaceus, tuffsteinartig n. př. stélka některých lišejníků, obrostlá mnohými pupenci anebo příčepky přemnohými sléva- jícími se, čímž má pohled děrnatodubkatý jako topeš. Rst. 506. Topůl = topol. U Opavy. Klš. Topúr, vz Toporo. Topůrce, topůrko, vz Toporo. Topuška, y, f., halypus, hmyz. Krok. Tor, u, m., tora, y, f., na Mor. = utřená cesta, Bahn, f. — T. zvěři = stopa. Na Mor. Vrátiť-li se nemá zpětným torem. Sš. Ps. 193. Ale Lukáš nemusel všady jedním torem choditi. Sš. Sk. 161. (Hý). — Tím torem = způsobem. Slez. Klš. Tora, vz Tor. Toral, vz Tolar. Zač jedna formane? Za štyry torale. Sš. Ps. 726. Torba, torbička, y, f. = tobola, der Beu- tel, Tornister. T. pocestní, die Reisetasche. Šp. Mamuška jemu nakladla pulnu torbečku priplamkoch. Er. Sl. čít. 72. Budu-li žebrá- kem, budu torbu nosiť, nad svymi krajičky budu se honosiť. Sš. P. 515. Torby čili měšec pod kůží tvářní (o opicích). Ssav. T. myslivecká, brašna lovecká. Šp. Vz Tor- nistra, Torbička. Torbice, e, f., mléčnice, vítod, polygala, die Kreutzblume. Vz Slb. 652. Torbička v botan. = díl blánovitý, py- tlovitý, zavřený, n. př. obálka zrn pelových a pelatek obsahující látku zúrodivou, tak nazvaná t. mateční u řas čili žabinců, utri- culus, der Schlauch, Antheridienbeutel. Rst. 188., 196., 199., 506. T-ky pelové. Ib. 118. Vz Torba. Toreador, a, m., ve Špan. = zápasník 8 býky koňmo; zápasník pěší slove torero. S. N. Torebník, a, m., der Beuteldachs, pera- meles, ssavec. T. ostrouchý, dlouhouchý, tupouchý. Ssav. — Jg. Torec, rce, m., der Thorit, nerost kře- men. Min. 386.	Torecký = turecký. Sš. P. 580. Torénka, y, f., torenia, rostl. krtičníko- vitá. Rostl. I. 243. a. Tořenka, y, f., spergularia, rostl. kou- kolovitá. Rostl. I. 239. b. Torero, vz Toreador. Toreska, y, f., toresia, tráva sveřepovitá. Rostl. I. 264. b. Toreutika, y, f., řec. = řezbářství. S. N. Torf, u, m., lat. turpha, der Torf, raše- lina, borky = země tučná, hustými a rozlič- nými kořínky prorostlá, která v kusy na způsob cihel vykopaná a vysušená k palivu slouží. Jg. Torfový, Torf-. Torgov, a, m., něm. Torgau, mě. ve prus. Sasku. Vz S. N., Tk. II. 513. Tořice, e, f., torilis, die Borstdolde, rostl. T. třebulovitá, t. anthriscus. Vz Rstp. 754., Čl. Kv. 346., FB. 94. Tořič, e, m., ophrys, das Knabenkraut. T. muchonosný, o. muscifera; pavoukonosný, o. aranifera; pavoukový, o. arachnites; včelo- nosný, o. apifera. Vz Rstp. 1505., Čl Kv. 135., Čl. 137., FB. 23. Toříček, čku, m., herminium, rostl. Vz Čl. Kv. 135., FB. 23. Tořičovitý. T. rostliny, ophrydineae: vstavač, uzdenka, muďatka, vemenník, temno- hlávek, tořič, helmatka, bezostrožka, hrbo- luška, sehnutka. Vz Rstp. 1499. a násl. Tořík, u, m., das Thorium, nerost. Rk. Tormina, y, f. = žření, trhání, hryzení v břiše. S. N. Torna, y, f., mě. v Uhřích, Torna. — Torňan, a, m. — Tornský, torenský. Tornav, a, m. (Tornava, y, f., Ros), mě. ve Flandrii, Tornaw, Dornek. V. — Torna- van, a, m. — Tornavský. V. Tornistra, y, f., v již. Cech. tanejstra, der Tornister, das Ränzel. Kts. — T. = torba, tlumok vojenský z telecí kůže, Jg., v obec. mluvě: tele. Vz Tanejstra, Torba. Torone, y, f., bylo mě. v Macedonii. — Toroňan, a, m. — Toronský. Torovati, vz Stopovati. Cf. Tora. — koho: zloděje. Slov. Klš. Také na Mor. Mtl., Dml. Torpedo, a, n. = střelní nástroj k boření lodí. T. = offensivní zbraň námořní tvaru válcovitého na obou koncích zaostřeného, opatřená strojem, který šroub žene, a ná- bojem dynamitovým nebo střelnou bavlnou; t. tyční, vlečné (Schlepptorpedo). Kpk. Jméno má od ryby torpeda, rejnoka elektrického. S. N., Pokrok 1877. č. 146., Pekelný stroj. — T., a, m. = rejnok elektrický, trnák. Torpední, Torpedo-. T. loď. Kpk. Torpedovka, y, f., das Torpedoboot, člun rozvážející torpeda. Kpk. Torpidní, z lat. = ztrnulý, zmrtvělý, bez- citný, träge, erstarrt. S. N. Torpor, u, m., lat. = strnutí, zmrtvělosť. S. N. Torrefakce, e, f., lat. = sušení, pražení, zvl. rud. S. N. Torričelský. T. prázdnota, rourka, torri- cellische Leere, Röhre. Sedl. F. 186. Torse, e n. y, f., z lat. = stočení, skrou- cení. T. arterii. Vz S. N.