Předchozí (120)  Strana:121  Další (122) |
|
|||
121
|
|||
|
|||
Tort, dort, u, m., torta, y, f., tortík,
dortík, u, tortíček, čku, m., tortka, tor- tička, y, f., ze střlat. torta, eine Art Back-
werk, die Torte. Mz. 349. T. chlebový, ja- blečný, čokoládový atd. To je jako tort (křehké). Torta. V. T., tykanec, jídlo z cu- krového těsta. Rk. Tortář, e, m., der Tortenbäcker. Jg.
Tortářka, y, f., die Tortenbäckerin. Jg.
Tortový, Torten-. T. těsto. Us.
Tortura, y, f., z lat. = muka, mučení,
die Marter; mučidlo, skřipec, die Folter, Rk., útrpné právo, peinliche Frage. Toruň, ě, f., mě. v Prusích, Thorn. Do
Toruně. Kom. Vz více v S. N., Tk. II. 513. — Toruňan, a, m. — Toruňský.
Tory, přívrženci staré soustavy vládní
v Anglicku, strana dvorská; v novější době nemá již toho významu, ač název zachován; obyčejně se tím rozumí strana méně svo- bodomyslná; strana jí protivná jsou whigy. Rk. Nyní jsou tam v obyčeji jména kon- servativcův a radikálů. Vz S. N. Tos = to jsi. Tos mu dal. I na tos pa-
matoval. V. Tosamosť, i, f. = totožnosť. L.
Tosamý = totožný. L.
Toskana, y, f., země v Italii, jejímž hlav-
ním městem jest Florencie; od r. 1859. jest spojena s královstvím italským. Rk. Vz S. N. — Toskánský, toskanisch. T. sloup. Vz KP.
I. 122. Toskanka, y, f., hospoda u Únoště.
Tossan, a, m., spisov. Jg. H. 1. 642.,
Jir. II. 1. II. 290. Tost, a, m., osob. jm. Vz Tk. III. 178.,
IV. 570., V. 125. Tosten, u, m. = mateří líčko, rostl.
Toš, e, m. Udělal to na toš (= na vzdory).
Klda. 210. Tošek, ška, m., osob. jm. Vz Tk. V. 261.
Tošněťi, ěl, ění, na Slov. = toužiti, trach-
ten, sich sehnen. Tošnovec, vce, m. T. Adam. Tf. 320.
Tošov, a, m., Toschov, ves u Humburek.
Vz S. N. Tot = ten; totot = tento. Slov.
Toť = to + ť. Vz Tenť. Toť jest. Toť
bych rád věděl. Toť se ví. Us. Toť by bylo! Toť si myslím! Toť samo sebou se rozumí. Us. Dch. — T. = hle. T. ho máš. T. reči a písmo jeho. Vyzn. Toť země všecka před vámi; Toť jest pán tvój; Toť čeleď má naj- nižšie. BO. Ten sirotek, toť již žalobník na tej dědině otčizny nemá. NB. Tč. 160. — Kom., Plk., Leg. — T. v již. Čechách = ovšem, zcela přirozeně, arciť, zajisté, ja wohl, freilich, sicherlich. Kts. Také jinde i na Mor. a ve Slez. Je tam pěkně? Odp.: Toť! Slez. Šd. Sú ty hrušky už zralé? Toť že sú. Mpr. Brt. Pravda, že krejcar dáte? Toť! Šd. Ó Kriste, toť v tu pokoru nebrzy pyšní kněží vstupí, aby se tak poddali, jsúce vinni, obci tresktati, jako si ty se poddal, jsa ne- vinný. Hus I. 467. Tys dostala od matičky šumné šaty? Toť! Slez. Šd. Toť ano! Dch. Budu tatičku, toť budu (vás živiti) do vaší smrti, dá-li Bůh. Sš. P. 118. — T. = tu, zde, da, hier. Kde je to? Toť. Mor. Brt. Hned mu šel naproti, přivítal ho a pobízel, |
aby slézl s koňa, že si půjdou k toť té stu-
dénce sednout. Slav. Poh. a pov. 18. Ale toť jejto, nevidíš? Mor. Šd. Ale toť to máš. Mor. Šd. — T. = onehdy, nedávno, neulich. Toť sem ho viděl. Mor. Brt. Toť se to stalo. Na Mor. Vck., Šd. — Vz Toti. Tota, y, m., osob. jm. Pal.
Totach, u, m. = nástroj ku střílení veli-
kými kameny, der Schnellbock, Wurfschwen- gel, catapulta, aries, machina ad ejaculan- dum jacula et lapides magnos. Zdaleka ka- mení z praků a totachů, nástrojů ku stří- lení velikých šípů neb kamení, vyhazujíce. Kom. J. 712. Presentovali 585 hlav lidských, kteréžto Matiáš všecky na veliké praky čili totachy nakládati a jimi do českého ležení stříleti kázal. Pal. IV. 2. 48. Vz Totyž. Totalní, totální, z lat. = úplný, celý.
T. zatmění měsíce. Totě z tot' je. Totě zlé. Us. Vz Ť na konci
článku. 1. Toten, u, m., rostlina, sanguisorba, der
Wiesenknopf. T. obecný n. krkavec. D., Kk. 251., FB. 99. Vz S. N. T. lékařský, s. offi- cinalis; kanadský, s. canadensis. Vz Rstp. 489., Schd. II. 307., Čl. Kv. 302. T., Černo- býl zahradní, škodí prý čarodějkám. Vz Mus. 1855. 181., Sbtk. 334. 2. Toten = týž, derselbe. Slov. Er. Sl.
čít. 72. Totenka, y, f., sclerochaena = plod slo-
žený, podobný mrhelci, od něhož se liší, že kalich a lůžko nejsou zdužnatěly, na př. toten, řepík. Rst. 157., 506. Totenovitý. T. rostliny, sanguisorbeae:
krvavec, toten, perloušek, kontryhel. Vz Rstp. 488, Kk. 251. Totéž, vz Tentýž.
Toti, toť = ecce, hleď:, viz. Toty slyšeli
jsmy; Toty člověk; Toty jdu, ecce venio; toti dědina Hospodinova; Toth jsi mierný, postavil dni mé; Tot nepřietelé zvučeli. Ž. wit. 131. 6., 51. 9., 39. 8., 126. 3., 38. 6., 82. 3. a j. Vz Toť, Tenť. Totiž, totižto, neutr. zájmena tentiž. —
T., adv. = to jest, jak následuje, jmenovitě. Jg. Vz Věta spojovací. Šestého z sebe, t. Barnabu poslali. Dal. Vím, co chceš, totiž abych odešel. Bern. Tesař ukazuje učedl- níku, jak se staví, t. rozměřuje, vrtá, klade, pojí atd. Tudiež opět, odpovídatel praví, že jí zlatý, totižto ten třetí, dal před jedniem zde usedlým. NB. Tč. 32. O jiné, totiž o ostatek jistiny, má se doupomínati na jiných.... Půh. II. 517. Proč činíte také věci, totiž že s ženami ležíte. Přidúce k ne- mocnému ihned vedú ho na to, aby najprve Bohu odkázal totiž jim, a netbají, že má chudého otcě neb máteř. Hus I. 245., 310. Cf. Aby mu je tam někde zjednal, to již 200 kop. Vil. z Pern. (Bž. 212. ). Vz Tocuž. Toťkaj, adv. = zde, hier. Na Mor. Brt.,
Kld., Šd. T. do téj studénky. Mor. Šd. Toto, neutr. zájmena tento. Vz Tento. —
T. (zapírá) = nikoliv. Byls tam ? Odpov.: Toto! Us. Už jste hotovi? Toto! Už jste zorali? Toto! Us. v Čech. i na Mor. Totoliž, neutr. k tentoliž.
Totožmluv, u, m., die Tautologie. Šm.
Vz Tožmluva. 219
|
||
|
|||
Předchozí (120)  Strana:121  Další (122) |