sb157-05 0..8296

121

Tort, dort, u, m., torta, y, f., tortík,
dortík, u, tortíček, čku, m., tortka, tor-

tička, y, f., ze střlat. torta, eine Art Back-
werk, die Torte. Mz. 349. T. chlebový, ja-
blečný, čokoládový atd. To je jako tort
(křehké). Torta. V. T., tykanec, jídlo z cu-
krového těsta. Rk.

Tortář, e, m., der Tortenbäcker. Jg.

Tortářka, y, f., die Tortenbäckerin. Jg.

Tortový, Torten-. T. těsto. Us.

Tortura, y, f., z lat. = muka, mučení,
die Marter; mučidlo, skřipec, die Folter,
Rk., útrpné právo, peinliche Frage.

Toruň, ě, f., mě. v Prusích, Thorn. Do
Toruně. Kom. Vz více v S. N., Tk. II. 513.

— Toruňan, a, m. — Toruňský.

Tory, přívrženci staré soustavy vládní
v Anglicku, strana dvorská; v novější době
nemá již toho významu, ač název zachován;
obyčejně se tím rozumí strana méně svo-
bodomyslná; strana jí protivná jsou whigy.
Rk. Nyní jsou tam v obyčeji jména kon-
servativcův a radikálů. Vz S. N.

Tos = to jsi. Tos mu dal. I na tos pa-
matoval. V.

Tosamosť, i, f. = totožnosť. L.

Tosamý = totožný. L.

Toskana, y, f., země v Italii, jejímž hlav-
ním městem jest Florencie; od r. 1859. jest
spojena s královstvím italským. Rk. Vz S. N.

— Toskánský, toskanisch. T. sloup. Vz KP.
I. 122.

Toskanka, y, f., hospoda u Únoště.

Tossan, a, m., spisov. Jg. H. 1. 642.,
Jir. II. 1. II. 290.

Tost, a, m., osob. jm. Vz Tk. III. 178.,
IV. 570., V. 125.

Tosten, u, m. = mateří líčko, rostl.

Toš, e, m. Udělal to na toš (= na vzdory).
Klda. 210.

Tošek, ška, m., osob. jm. Vz Tk. V. 261.

Tošněťi, ěl, ění, na Slov. = toužiti, trach-
ten, sich sehnen.

Tošnovec, vce, m. T. Adam. Tf. 320.

Tošov, a, m., Toschov, ves u Humburek.
Vz S. N.

Tot = ten; totot = tento. Slov.

Toť = to + ť. Vz Tenť. Toť jest. Toť
bych rád věděl. Toť se ví. Us. Toť by bylo!
Toť si myslím! Toť samo sebou se rozumí.
Us. Dch. — T. = hle. T. ho máš. T. reči
a písmo jeho. Vyzn. Toť země všecka před
vámi; Toť jest pán tvój; Toť čeleď má naj-
nižšie. BO. Ten sirotek, toť již žalobník na
tej dědině otčizny nemá. NB. Tč. 160. —
Kom., Plk., Leg. — T. v již. Čechách =
ovšem, zcela přirozeně, arciť, zajisté, ja wohl,
freilich, sicherlich. Kts. Také jinde i na Mor.
a ve Slez. Je tam pěkně? Odp.: Toť! Slez.
Šd. Sú ty hrušky už zralé? Toť že sú. Mpr.
Brt. Pravda, že krejcar dáte? Toť! Šd.
Ó Kriste, toť v tu pokoru nebrzy pyšní
kněží vstupí, aby se tak poddali, jsúce vinni,
obci tresktati, jako si ty se poddal, jsa ne-
vinný. Hus I. 467. Tys dostala od matičky
šumné šaty? Toť! Slez. Šd. Toť ano! Dch.
Budu tatičku, toť budu (vás živiti) do vaší
smrti, dá-li Bůh. Sš. P. 118. — T. = tu,
zde, da, hier. Kde je to? Toť. Mor. Brt.
Hned mu šel naproti, přivítal ho a pobízel,

aby slézl s koňa, že si půjdou k toť té stu-
dénce sednout. Slav. Poh. a pov. 18. Ale
toť jejto, nevidíš? Mor. Šd. Ale toť to máš.
Mor. Šd. — T. = onehdy, nedávno, neulich.
Toť sem ho viděl. Mor. Brt. Toť se to stalo.
Na Mor. Vck., Šd. — Vz Toti.

Tota, y, m., osob. jm. Pal.

Totach, u, m. = nástroj ku střílení veli-
kými kameny, der Schnellbock, Wurfschwen-
gel, catapulta, aries, machina ad ejaculan-
dum jacula et lapides magnos. Zdaleka ka-
mení z praků a totachů, nástrojů ku stří-
lení velikých šípů neb kamení, vyhazujíce.
Kom. J. 712. Presentovali 585 hlav lidských,
kteréžto Matiáš všecky na veliké praky čili
totachy nakládati a jimi do českého ležení
stříleti kázal. Pal. IV. 2. 48. Vz Totyž.

Totalní, totální, z lat. = úplný, celý.
T. zatmění měsíce.

Totě z tot' je. Totě zlé. Us. Vz Ť na konci
článku.

1. Toten, u, m., rostlina, sanguisorba, der
Wiesenknopf. T. obecný n. krkavec. D., Kk.
251., FB. 99. Vz S. N. T. lékařský, s. offi-
cinalis; kanadský, s. canadensis. Vz Rstp.
489., Schd. II. 307., Čl. Kv. 302. T., Černo-
býl zahradní, škodí prý čarodějkám. Vz
Mus. 1855. 181., Sbtk. 334.

2. Toten = týž, derselbe. Slov. Er. Sl.
čít. 72.

Totenka, y, f., sclerochaena = plod slo-
žený, podobný mrhelci, od něhož se liší,
že kalich a lůžko nejsou zdužnatěly, na př.
toten, řepík. Rst. 157., 506.

Totenovitý. T. rostliny, sanguisorbeae:
krvavec, toten, perloušek, kontryhel. Vz
Rstp. 488, Kk. 251.

Totéž, vz Tentýž.

Toti, toť = ecce, hleď:, viz. Toty slyšeli
jsmy; Toty člověk; Toty jdu, ecce venio;
toti dědina Hospodinova; Toth jsi mierný,
postavil dni mé; Tot nepřietelé zvučeli. Ž. wit.
131. 6., 51. 9., 39. 8., 126. 3., 38. 6., 82. 3. a j.
Vz Toť, Tenť.

Totiž, totižto, neutr. zájmena tentiž. —
T., adv. = to jest, jak následuje, jmenovitě.
Jg. Vz Věta spojovací. Šestého z sebe, t.
Barnabu poslali. Dal. Vím, co chceš, totiž
abych odešel. Bern. Tesař ukazuje učedl-
níku, jak se staví, t. rozměřuje, vrtá, klade,
pojí atd. Tudiež opět, odpovídatel praví, že
jí zlatý, totižto ten třetí, dal před jedniem
zde usedlým. NB. Tč. 32. O jiné, totiž
o ostatek jistiny, má se doupomínati na
jiných.... Půh. II. 517. Proč činíte také
věci, totiž že s ženami ležíte. Přidúce k ne-
mocnému ihned vedú ho na to, aby najprve
Bohu odkázal totiž jim, a netbají, že má
chudého otcě neb máteř. Hus I. 245., 310.
Cf. Aby mu je tam někde zjednal, to již
200 kop. Vil. z Pern. (Bž. 212. ). Vz Tocuž.

Toťkaj, adv. = zde, hier. Na Mor. Brt.,
Kld., Šd. T. do téj studénky. Mor. Šd.

Toto, neutr. zájmena tento. Vz Tento. —
T. (zapírá) = nikoliv. Byls tam ? Odpov.:
Toto! Us. Už jste hotovi? Toto! Už jste
zorali? Toto! Us. v Čech. i na Mor.

Totoliž, neutr. k tentoliž.

Totožmluv, u, m., die Tautologie. Šm.
Vz Tožmluva.

219