sb157-05 0..8296

125

Tovarka, y, f., tovaria. Rostl. I. 242. a.

Továrna, y, f. = dílna, veledílna na to-
vary, t. na zboží, lat. pojmenováním: fabrika.
die Fabrik. Větší dílny nežli jsou řemesl-
níkův a umělců slovou fabriky, továrny.
Techn. T. (veldílna) = budova, kde se tovary
(výrobky) obyčejně stroji (vodou n. parou
hnanými) ve velikém množství vyrábějí. Pt.
T. na cukr, na tkaniny, Šp., na líhové ná-
poje, Liqueurfabrik, na líh, Spiritus-, na stroje,
Maschinen-, na tukoviny, Fettprodukten-,
na předení příze, Garnspinn-, na umělý vosk,
F. für Kunstwachs, na lepenkové věci, Kar-
tonagen-, na cukrovinky, Kanditten-, na kru-
povku, Gerstenschleim-; t. oděvu, Kleider-,
železného nábytku, kočárů, Wagen-, kovo-
vého zboží, Metallwaaren-, nábytku, Möbel-,
hodin, Uhren-, svíček a mýdla, Kerzen-; t.
akciová (podílná), Aktienfabrik. Dch. T. na
řemeny, Riemen-, na juchty (juchtárna), Juch
ten-, na obzy, Kratzen-, na usně nádherné,
Luxusleder-, na nádherné zboží, Luxuswaa-
ren-, na usně marokánské (na marokánky),
Marokko-, na cement (cementárna), Zement-,
na kraviny, na kravské podešvice, Vache-
leder-, na lakýrky, Lackleder-, na čepičky
lakýrkové, na nárty, na svršky, Vorschuh-
leder-, na nádobí, na nástroje, Werkzeug-, na
skopovice, Schafleder-, na safián, Saffian-, na
konice, Rossleder-, na nártovnice, Oberleder-,
na glasírky, Glaceleder-, na holénčičky, Schäft-
chen-; znak, znamení, známka, zřízení, za-
ložení, držitel, vlastník, nájemce továrny.
Šp. Sklad klobouků z továrny, Hutfabriks-
niederlage. Dch. Valnštajn, továrna na ru-
kavice, šp. m.: Valnštajnova t. n. r. Km.
T-u na vodě z cihel velikým nákladem sta-
věti. Do továrny choditi, v t-ně pracovati
atd. T. = skladiště na zboží, die Waaren-
niederlage. Balbi. — Vz Tovární.

Tovární, Fabriks-. T. práce, dělník, spo-
třeba, stavení, účet, znak, odpadky, úřed-
ník, olej, řád, kolek, náčiní, průmysl, usně,
učenník, cena, kniha, látka, výrobek, kapi-
tál atd. Šp. T. kraj, Fabriksgegend, zboží.
Nz. T. sklad nábytku Tomáše Klepala, ně-
kdy lépe: Sklad nábytku z továrny (z dílny)
Tomáše Klepala.

Továrnice, e, f., die Fabrikantin. Rk.

Továrnický, Fabrikanten-. T. spolek. Us.

Továrnictví, n., die Fabrikation, das Fa-
brikswesen. Světz. I. 16.

Továrník, a, m., od tovar, der Fabrikant.
T. juchet, Juchtenfabrikant. Shromáždění,
sjezd továrníků. Šp. T. skopovic, Schaf-
leder-, usní, Leder-, laku, Lack-, nártovic,
Oberleder-, korduánu, Korduan-, usněných
řemenů, Lederriemen-, Šp., obuvi, Beschu-
hungs-, hodinek, Uhren-, zbraní (zbrojíř),
bičů, Peitsch-. Dch.

Továrniště, ě, n., der Fabriksort. Tpl.

Tovarych, u, m., na Mor. a na Slov. =
denní plat, der Taglohn. Ksm. Na t-ch robit.
Bern. Vz Tovar.

Tovarychář, e, m, = nádenník, dělník,
der Taglöhner.

Tovarychařiti = nádenničiti, Taglöhner
sein.

Tovarychářský = nádennický, Taglöh-
ner-. Jg., Bern.

Tovarýn, a, m., Vký., zbytečně m.: to-
varyš.

Tovaryš, tovařiš, e, tovaryšek, ška, m.
T. = kdo u mistra z platu pracuje dříve než
mistrem se stane, der Geselle, Knappe. T.
truhlářský, nožířský, zednický, Us., mistrov-
ský (který dělá kus mistrovský, der Stück-
gesell), sedací, Sitz-, řemeslnický, der Hand-
werksbursche, domácí, einheimischer G., po-
kladniční, Laden-, jirchářský, Weissgärber-,
ohlídací (na ohlídce), Umschau-, koželužský,
Gerber-, zasedací, Muth-. Šp. Přeležení ne-
dám, moc tovaryšů mám, ve dně v noci
kujú, nikdá nenocujú. SŠ. P. 31. Prosil mne,
abych jemu svých tovařišuov pojičel. Půh.
II. 401. T. starší u mlynářů: stárek, v pivo-
váře: podstarší (vz Řemeslo); tovaryš mladší:
mládek, Junggeselle. Někoho tovaryšem udě-
lati; t-še odlouditi, zvábiti. Šp. — T. =
stoupenec, druh, společník, der Geselle, Ge-
nosse, Kamerade, Gesellschafter, Gefährte,
Theilnehmer, Spiessgeselle. V., T. jednoho
bytu a pokoje, na vojně, bitvy, cesty, v je-
dnom úřadě, dobrý, věrný. V., Pt. Tovaryši
a t-ší. Bohatšímu sebe (nežlis sám, Ben. ) ne-
buď tovaryšem. V. T-ši zlodějův. Br. Také
společníci neb tovaryši pře té mohú při
vésti bez přikázání. CJB. 381. Neboť dobře
přísluší lidské rozumnosti, aby tovařiš práce
byl také účastník utěšení. Ib. 349. Tehda
hrazký komorník jma toho kraje ot úřada
komorníka s sebú tovařišem. Kn. rož. 48.
Zlý tovaryš z nenávisti nepokoj proti tobě
vzbudí; Tovaryša poznáš z tovaryšstva. Mor.
Tč. Už mne opuscili bratři, tovaryši, ene
(= jenom) mne ty něopuščaj, můj Kriste
Ježíši. Sš. P. 53. S podobným buď tovaryš,
když to musí býť, ale časté schádsky (schůze)
s nikým nechcej míť. Mor. Tč. Mnoho je
v světě tovaryšóv, ale málo prátelóv; T-ša
v zlém nesluší prátelóm menovat; Dobrých
a cnostlivých tovaryšóv sa pridržuj a zlých
sa varuj. Slov. Tč. A když Budel počne
metati (kostky), i uvrže Beranovo a t-ši
okolo sediec diejí: Berane, ber peníze, tvé
sedí!; Proti tomu Jiřík mluvie, že jest byl
jeho t-řiš, ale že již jeho t-šem není na tři
léta. NB. Tč. 106., 140. Pobral mi je a mým
tovařišóm bez práva; Jeho t-ši pobrali mi
na cestě svobodné vozy; Musel se všemi
t-šemi (m.: t-ši) jeti do Brna. Půh. I. 163.,
II. 27., 84. (Tč). Máš-li kakého t-še k té
řeči, abych lépe věřil dvěma než jednomu?;
A vzkáži svým t-šóm do Benátek a jinam,
aby jim psali, že draho jest v Benátkách;
A ponuknuli sú t-šóm, kteříž sú byli v jiné
lodi; A také má žena ctíti muže svého ja-
kožto t-še a pána svého. Hus I. 79., 218.,
277., III. 209. Nechci, abyste byli t-šie ďá-
blóm; Byl t-řiš našeho putovanie. ZN. T-řiš
za stolem, socius mensae. BO. Věrnému t-ši
věrný buď. Kom. T-še někomu dáti. V. T.
v hřešení. Kram. Máte býti mé žádosti t-ší.
Troj. Někomu t-šem býti. T-še svého trá-
pení míti. Sych. Veselý t. na cestě za dobrý
koč (kočár) stojí. Na Slov. Bern. Z t-še se
poznává, kdo se ze sebe samého neznává. Na
Slov. — T. = kaplan. Us. v horu. — T =
penis. A staneť pan tovaryš jako roh. Rkp.
bibl.