sb157-05 0..8296

126

Tovaryšení, n., der Umgang, die Gesell-
schaft. T. s jinými, V., s lidmi. Kram., se
světem. Plk. Vaše t. společné. Kom.

Tovaryšenka, y, f. = tovaryška. T-ko
má, choďme my si v modře, nevydávajme
sa, šak je nám tak dobře. Sš. P. 549.

Tovařišie, tovařišija = societas. Leg.
o sv. Prok.

Tovaryšiti, il, en, ení; tovaryšívati =
tovaryšem učiniti, spolčiti, zugesellen; to-
varyšem býti, Gesell sein, sich gesellen, mit
Jemanden umgehen. Jg. — koho s kým.
Nouze tovaryší člověka s člověkem. Us. --
s kým. Důvěrně s ním tovaryším; Dobrý
rád s podobným tovaryší. V. Pýcha i s do-
brými i se zlými t-šíc vždy škodu činí. Hus
I. 317. S modláři t-ší a svévolně v hříchy
leze. BR. II. 16. b. S pochlebníky nebez-
pečno t. Rvač. Budúť s tobú t. cestú. BO.

— Br. — v čem. S někým v přijímání roz-
košných pokrmů t. Troj. — komu. Půjdeš
válčit s Marsy a otec tvůj t. bude tobě. Nej.
Leč ty (kráso) světcům v nebi tovaryšíš;
Milosť boží tu člověku všady t-ší. Sš. Bs.
185., 147. Klín tesaři tovaryší. Pk. — kde
jak dlouho. U něho jsem tři léta tova-
ryšil. Pal. Dj. IV. 1. 397. — se ke komu,
se s kým, se mezi jiné = tovaryšiti,
spolčiti se, k někomu se chlácholiti, louditi,
sich gesellen, Jemands Gesellschaft suchen.
Rovný k rovnému se tovaryší. V. S mo-
dláři se netovaryšte a nepřízněte. BR. II.
603. a. Kdo se s pyšným tovaryší, sám
pýchy nabývá; Pohledni na toho mravy,
s kým se kdo t-ší; S jakými se t-šíš, též
takým zůstaneš. Mor. Tč. On se s blázny
t-ší a múdrých vysmívá. Slov. Tč. S nepřá-
tely se t. Kom. Zrádcové mezi lidi se to-
varyšili. Plk.

Tovaryška, tovařiška, y, tovaryškyně,

ě, f. = společnice, die Genossin, Gefährtin,
Gesellin, Gesellschafterin. Jg. Za tovaryšku
lože (za manželku) pojíti. V. Závisť fest to-
varyška štěstí. Sych. Manželce a t-šce své.
BR. II. 83. b. Vydaj sa len, vydaj, t-ko
moja, šak sa veru zdovješ, jaká je to vuola.
Sš. Ps. 425. Žena, již's mi dal t-řišku, dala
mi s dřeva a jedl sem; Muž má ctíti svú
ženu jakožto t-řišku od Boha sobě danú.
Hus I. 199., III. 209. Móžeš ju s jejie t-kami
jieti. Dal. 12. 14. Kuna, vydra tovařiška též
mluviechu, jako liška. Smil v. 1411.

Tovaryšnosť, i, f., die Geselligkeit. Bern.

Tovaryšný = kdo rád tovaryší, gesellig.
Nenieť tovařišný, jest kakýs sám svój. Št.
Člověk jest zvíře t. Ms. Kn. lék. Vz Dru-
žebný. — ke komu. Jsou k tobě t-šní.
Mand. 116.

Tovaryšský, Gesellen-, Gesellschafts-. T.
pořádek, Ros., máry (Folterbank). D. Na t.
máry dáti (mučiti). V. Se vší rotú tova-
ryskú čekáše. Troj. T. bratrstvo (malý po-
řádek), léta, pokladnice, mzda, stav, kus,
práce. Šp. T. list, Gesellenbrief, hostina, čas,
doba, schůze, řád, kmotr, zkouška, neplechy,
neřády, Gesellenunwesen, otec, zvyk, pečeť,
průpověď, -spruch, pozdravení, hospoda. Šp.

— T. = tovaryšný, gesellig. Rys jest zvíře
t. Rad. zv. Tovaryšsky někoho užívati. V.

Tovaryšství, n., tovařišství, vz -ství.
T. = spojení dvou n. více osob k jistému
úmyslu, die Gesellschaft. Člověk s člověkem
v t. žije. Us. V t. se dáti. V. Nosiči zname-
nají zlé žádosti neb zlá tovařišstvie, jenž hřieš-
ného k zatracenie nesú. Hus II. 353. — T. =
přátelství, obecenství, die Kameradschaft, Ge-
sellschaft, der Umgang. Zavázati se t-stvím
někomu; t. s někým míti. V., Chč. 635. Na
t. někomu ruku podati. Br. Pro dobré t.
Klat. Kteří jemu na t. rukou podali. BR.
II. 614. K jich tovařiství by mohli přijíti,
neúfájí. Hus II. 137. — T. = tovaryšnosť,
die Geselligkeit. Kom. Vz Spolek, Rb. 273

Tovaryšstvo, a, n. = tovaryšství; strany
gt. pl. vz -stvo. Die Gesellschaft, der Um-
gang. T-stvo tovaryšů sobě rovných činí;
Věrné t. bídy ulevuje; T. věrné v zármutku
důvěrné; T. zbytečné není užitečné; T. činí
podobného zlého nebo dobrého; Nechti s ta-
kým t. míti, jenž tvým sluhů časem může
býti; Chceš-li bez potupení v t-stvě býti,
nechti s žádným zbytečné t. míti. Mor. Tč.
Varuj sa vždy t-stva kyselého kvasu. Slov.
Tč. Zlé t. kazí dobré mravy. Us. Kal. Věz
to, že s námi tovařišstva nikdy nebude jmieti.
Dal 10. 70. Viděl jest, že z t-stva jeho
bratří přibylo by jemu muk; Vyvésti ně-
koho ze zlého tovařišstva; Žádostí vašeho
tovařišstva nemocna jsem; Člověk umuče-
ním Kristovým netolik od hřiechóv móž
učistěn býti, ale také i nebeského t-stva do-
jíti. Hus II. 248., 324., III. 27., 45. Obnoviti
přiezeň a dřevnie tovařišstvo. BO. T. roz-
loučiti. V. T-stvu rozpustilému vyhýbej.
Kom. Z t-stva dobrého užitek pochází. Ctib.
— T. = spolek, společnosť, družstvo, die Ge-
sellschaft, das Gesellenwesen. Spolek n. to-
vařišstvo jest společné osob snešení k na-
bytí hojnějšího zisku n. výdělku. Pr. měst.
T. s někým učiniti; v t. vjíti, se dáti; t.
udělati. V. Tovaryšstvo, radujme se, maso-
pust přibližuje se. Dač. V t. někoho přijati.
Hus III. 7. Vz Spolek. — T. = lidé k úmyslu
nějakému spojení, die Gesellschaft, Gilde,
Genossenschaft, der Verein. T. učené, sstou-
pené, geschlossene Gesellschaft. V. T. Ježí-
šovo (Jesuité). Cf. předcházející.

Tověř, e, f., Tower, ves u Olomouce.

Tovránek, nku, m., rostl, na hrdle dívčím
zavěšená srdce mládenců tužbou naplňuje.
Jrsk.

Tovúz, tuvúz, e, m. = motovúz, provaz,
houšev, funis, restis. Lex. vet.

Tower (angl., tauer, z lat. turris), u, m. =
věže, pevný zámek v Londýně, jenž byv prve
sídlem královským, stal se vězením, archivem,
zbrojnicí atd. Rk.

Toxikologie, e, f., řec. = náuka o jedech.
S. N.

Toxik-um, a, n., řec. = jed k napouštění
šípů, pak jed vůbec. S. N.

Tož, neutr. zájm. tenž. — T. = pak, tehdy,
so, also, dann. Pakli nad hlavu vichřice
přijde, tož nevíme kudy kam. Kom. Tož
slyšte, nun höret!; Třeba se nehlásil, třeba
se dělá, jakoby o to nestál, tož mu to přece
dáme. Dch. Byls tam? Tož (= ano). Mor.
Vck. Byli ste už v Holomúci ? No tož! Mor.
Brt. Dy ju pochovali, tož mně povídali, to