Předchozí (125)  Strana:126  Další (127) |
|
|||
126
|
|||
|
|||
Tovaryšení, n., der Umgang, die Gesell-
schaft. T. s jinými, V., s lidmi. Kram., se světem. Plk. Vaše t. společné. Kom. Tovaryšenka, y, f. = tovaryška. T-ko
má, choďme my si v modře, nevydávajme sa, šak je nám tak dobře. Sš. P. 549. Tovařišie, tovařišija = societas. Leg.
o sv. Prok. Tovaryšiti, il, en, ení; tovaryšívati =
tovaryšem učiniti, spolčiti, zugesellen; to- varyšem býti, Gesell sein, sich gesellen, mit Jemanden umgehen. Jg. — koho s kým. Nouze tovaryší člověka s člověkem. Us. -- s kým. Důvěrně s ním tovaryším; Dobrý rád s podobným tovaryší. V. Pýcha i s do- brými i se zlými t-šíc vždy škodu činí. Hus I. 317. S modláři t-ší a svévolně v hříchy leze. BR. II. 16. b. S pochlebníky nebez- pečno t. Rvač. Budúť s tobú t. cestú. BO. — Br. — v čem. S někým v přijímání roz-
košných pokrmů t. Troj. — komu. Půjdeš válčit s Marsy a otec tvůj t. bude tobě. Nej. Leč ty (kráso) světcům v nebi tovaryšíš; Milosť boží tu člověku všady t-ší. Sš. Bs. 185., 147. Klín tesaři tovaryší. Pk. — kde jak dlouho. U něho jsem tři léta tova- ryšil. Pal. Dj. IV. 1. 397. — se ke komu, se s kým, se mezi jiné = tovaryšiti, spolčiti se, k někomu se chlácholiti, louditi, sich gesellen, Jemands Gesellschaft suchen. Rovný k rovnému se tovaryší. V. S mo- dláři se netovaryšte a nepřízněte. BR. II. 603. a. Kdo se s pyšným tovaryší, sám pýchy nabývá; Pohledni na toho mravy, s kým se kdo t-ší; S jakými se t-šíš, též takým zůstaneš. Mor. Tč. On se s blázny t-ší a múdrých vysmívá. Slov. Tč. S nepřá- tely se t. Kom. Zrádcové mezi lidi se to- varyšili. Plk. Tovaryška, tovařiška, y, tovaryškyně,
ě, f. = společnice, die Genossin, Gefährtin,
Gesellin, Gesellschafterin. Jg. Za tovaryšku lože (za manželku) pojíti. V. Závisť fest to- varyška štěstí. Sych. Manželce a t-šce své. BR. II. 83. b. Vydaj sa len, vydaj, t-ko moja, šak sa veru zdovješ, jaká je to vuola. Sš. Ps. 425. Žena, již's mi dal t-řišku, dala mi s dřeva a jedl sem; Muž má ctíti svú ženu jakožto t-řišku od Boha sobě danú. Hus I. 199., III. 209. Móžeš ju s jejie t-kami jieti. Dal. 12. 14. Kuna, vydra tovařiška též mluviechu, jako liška. Smil v. 1411. Tovaryšnosť, i, f., die Geselligkeit. Bern.
Tovaryšný = kdo rád tovaryší, gesellig.
Nenieť tovařišný, jest kakýs sám svój. Št. Člověk jest zvíře t. Ms. Kn. lék. Vz Dru- žebný. — ke komu. Jsou k tobě t-šní. Mand. 116. Tovaryšský, Gesellen-, Gesellschafts-. T.
pořádek, Ros., máry (Folterbank). D. Na t. máry dáti (mučiti). V. Se vší rotú tova- ryskú čekáše. Troj. T. bratrstvo (malý po- řádek), léta, pokladnice, mzda, stav, kus, práce. Šp. T. list, Gesellenbrief, hostina, čas, doba, schůze, řád, kmotr, zkouška, neplechy, neřády, Gesellenunwesen, otec, zvyk, pečeť, průpověď, -spruch, pozdravení, hospoda. Šp. — T. = tovaryšný, gesellig. Rys jest zvíře
t. Rad. zv. Tovaryšsky někoho užívati. V. |
Tovaryšství, n., tovařišství, vz -ství.
T. = spojení dvou n. více osob k jistému úmyslu, die Gesellschaft. Člověk s člověkem v t. žije. Us. V t. se dáti. V. Nosiči zname- nají zlé žádosti neb zlá tovařišstvie, jenž hřieš- ného k zatracenie nesú. Hus II. 353. — T. = přátelství, obecenství, die Kameradschaft, Ge- sellschaft, der Umgang. Zavázati se t-stvím někomu; t. s někým míti. V., Chč. 635. Na t. někomu ruku podati. Br. Pro dobré t. Klat. Kteří jemu na t. rukou podali. BR. II. 614. K jich tovařiství by mohli přijíti, neúfájí. Hus II. 137. — T. = tovaryšnosť, die Geselligkeit. Kom. Vz Spolek, Rb. 273 Tovaryšstvo, a, n. = tovaryšství; strany
gt. pl. vz -stvo. Die Gesellschaft, der Um- gang. T-stvo tovaryšů sobě rovných činí; Věrné t. bídy ulevuje; T. věrné v zármutku důvěrné; T. zbytečné není užitečné; T. činí podobného zlého nebo dobrého; Nechti s ta- kým t. míti, jenž tvým sluhů časem může býti; Chceš-li bez potupení v t-stvě býti, nechti s žádným zbytečné t. míti. Mor. Tč. Varuj sa vždy t-stva kyselého kvasu. Slov. Tč. Zlé t. kazí dobré mravy. Us. Kal. Věz to, že s námi tovařišstva nikdy nebude jmieti. Dal 10. 70. Viděl jest, že z t-stva jeho bratří přibylo by jemu muk; Vyvésti ně- koho ze zlého tovařišstva; Žádostí vašeho tovařišstva nemocna jsem; Člověk umuče- ním Kristovým netolik od hřiechóv móž učistěn býti, ale také i nebeského t-stva do- jíti. Hus II. 248., 324., III. 27., 45. Obnoviti přiezeň a dřevnie tovařišstvo. BO. T. roz- loučiti. V. T-stvu rozpustilému vyhýbej. Kom. Z t-stva dobrého užitek pochází. Ctib. — T. = spolek, společnosť, družstvo, die Ge- sellschaft, das Gesellenwesen. Spolek n. to- vařišstvo jest společné osob snešení k na- bytí hojnějšího zisku n. výdělku. Pr. měst. T. s někým učiniti; v t. vjíti, se dáti; t. udělati. V. Tovaryšstvo, radujme se, maso- pust přibližuje se. Dač. V t. někoho přijati. Hus III. 7. Vz Spolek. — T. = lidé k úmyslu nějakému spojení, die Gesellschaft, Gilde, Genossenschaft, der Verein. T. učené, sstou- pené, geschlossene Gesellschaft. V. T. Ježí- šovo (Jesuité). Cf. předcházející. Tověř, e, f., Tower, ves u Olomouce.
Tovránek, nku, m., rostl, na hrdle dívčím
zavěšená srdce mládenců tužbou naplňuje. Jrsk. Tovúz, tuvúz, e, m. = motovúz, provaz,
houšev, funis, restis. Lex. vet. Tower (angl., tauer, z lat. turris), u, m. =
věže, pevný zámek v Londýně, jenž byv prve sídlem královským, stal se vězením, archivem, zbrojnicí atd. Rk. Toxikologie, e, f., řec. = náuka o jedech.
S. N. Toxik-um, a, n., řec. = jed k napouštění
šípů, pak jed vůbec. S. N. Tož, neutr. zájm. tenž. — T. = pak, tehdy,
so, also, dann. Pakli nad hlavu vichřice přijde, tož nevíme kudy kam. Kom. Tož slyšte, nun höret!; Třeba se nehlásil, třeba se dělá, jakoby o to nestál, tož mu to přece dáme. Dch. Byls tam? Tož (= ano). Mor. Vck. Byli ste už v Holomúci ? No tož! Mor. Brt. Dy ju pochovali, tož mně povídali, to |
||
|
|||
Předchozí (125)  Strana:126  Další (127) |