Předchozí (128)  Strana:129  Další (130) |
|
|||
129
|
|||
|
|||
vzniká, jak už dotčeno, v utrobě diváků
soustrasť a bázeň, soustrasť s tragickým hrdinou, bázeň vzhledem k našemu vlast- nímu osudu; dramatické pak provedení toho, což tragickým naznačeno, jest tra- gédie. Sloh tragédie musí býti vážný, dů- stojný, vzletný, při tom ovšem rázný a cha- rakterům i událostem úplně přiměřený. T. básní jsouc požaduje i formy básnické, verše. U starých Řekův užíváno trimetru iambického (senaru), jenž na slavnostný chod tehdejší t. úplně připadal; nehodí se však pro dobu nynější, kdež t. vymáhá ve svém průběhu ráznější pohyblivosti; nepří- sluší jí ani čtyrstopý trochaeus, obvyklý v dramatice španělské, ani jednotvárný rý- movaný verš alexandrinský francouzským tragikům doby klassické oblíbený; hodí se více pětistopý iamb bez rýmu, jenž u Němců v užívání vešel n jehož i novější básníci naši užívají (Hálek, Pfleger), nebo nadměrný pětistopý trochej (Macháčkův Záviš). Avšak i prosou dobré t. sepsány jsou (Bozděchův Baron Görtz). KB. 193. T. nábožná, světská, didaktická; básník tragédií (smutnoher, b. tragický). Nz. T. smutné má skončení. Kom. Vz S. N. Tragický, z řec. = žalostný, truchlivý,
traurig, tragisch. Rk. Vz Tragédie v S. N. T. konec slov Janových. Sš. J. 282. Tragiěnosť, i, f., das Tragische. Nz.
Tragičný, tragisch. Nz.
Tragika, y, f., z řec., die Tragik. Nz.
Tragikomédie, tragikomoedie, e, f., z řec,
die Tragikomödie. Nz. Tragikomický = truchlosměšný, tragi-
komisch. S. N., Nz. T. jméno. Kos. Ol. I. 295. Tragikomičnosť, i, f., das Tragikomische.
Nz. Tragoedie, vz Tragédie.
Tragova, y, f., tragia. Rostl. 237. b.
Trahok, u, m., anacyclus, die Ringblume.
T. pertrám, a. pyrethrum, obecný, a. offici- narum, valentinský, a. valentinus. Rstp. 893. Trach, a, m., osob. jm. T. z Březí, jm.
šlechtické rodiny slezské. Vz S. N. Trachanda, y, f. = prachanda. U Golč.
Jeník. Kal. Tracheit-is, y, f. (z trachea = průduš-
nice) = zánět prudušnice, die Luftröhren- entzündung. Vz S. N. Tracheostenosa, y, f., z řec. = zúžení
prudušnice. Vz S. N. Tracheotom, u, m., z řec. = přístroj
chirurgický, klíšťkám podobný, k hrdlořezu. Vz S. N. T. s trubkami Pithův, Langen- beckův, Ullrichův, Thompsonův; s háčkem špičatým, žlábkovaným, s 2 tupými háky Bromfieldův. Vz Nástroje k operacím v ústech. Cn. Tracheotomie, e, f., z řec. = hrdlořez,
operace, jíž neprůchodnou průdušnici otví- ráme, abychom v ni rourku vložili a tak j vzduchu k plícím průchod zjednali. S. N. Trachi-s, ny, nebo Trachy-s, ny, f. =
bylo město ve Fthiotidě v Řecku. — Tra- chiňan, a, m. — Trachinský. Trachta, trakta, y, f., na Mor. = hostina,
der Schmaus. Mz. 415., Brt., Sd., Škd., Mtl. Také v jižních Čechách. Kal. Slovo cizí. |
Brt Cf. Trachtace. T-u dělati; na t-tě býti;
t-u vystrojiti. Us. — T., y, m., osob. jm. Šd. Trachtace, e, f. = trachta, trachtina,
traktace, hostina, der Schmaus. Us. Kb. Také na Mor. Sd. Trachtář, e, m. = trychtýř. Bern. Vz
Trachtýr. Trachtín, a, m., Tracht, městečko u Mi-
kulova na Mor. Trachtina, y, f., vz Trachtace. U Ko-
stelce n. Orl. Ktk. Trachtovati koho čím = častovati, ho-
stiti, traktiren. U Kostelce n. OH. Ktk. Trachtýr, u, m. = trychtýř. Vz Trachtář.
Na mor. Zlínsku. Brt. Trachtýř, e, m. = traktýr.
Trachtyrovati = vz Traktirovati. Mor.
Trachyt, u, m. = mnohotvará odrůda
živce, skládá se z celistvé hmoty živcové, v níž jsou žlutobílé krystaly n. zrnka sani- dinu, der Trachyt. Jest dirkovitý, drsný. T. šedý, zažloutlý, černožlutý. Bř. 243. T. vlastní, křemenný, zelenokamenný. Krč. 963., 964., 149., 962., 492., 749. Vz Hor- nina, Schd. II. 73., KP. III. 13., 43., S. N. Trachytový, trachytisch. T-vé kamení,
Nz., Krč. 961., 962., Horstvo. Train (fr., tren) = veškeré povoznictvo
vojska s vosy, potahy, s mužstvem i s vše- likým příslušenstvím, das Gefolge, Gepäck einer Armee; Geschützwerk. — T. = vlak železniční, der Eisenbahnzug. S. N. Traiteur (fr., tretér), a, m. = stravovník,
hostinský, stravovatel (v nemocnicích, ve vězeních, v seminářích), der Speisewirth. Rk., S. N. Trajan, a, m. T. Adam, spisov. Jg. H. 1.
643. Trajan-us, a, m. = římský císař, 52. —117.
po Kr. Vz S. N. 1. Trajda, y, f. = běhna, lehkovážná, po-
tulná ženská, die Herumläuferin. Us. Kká., Zkr., Rgl. Má dcera není taková, aby si vedla po takové trajdě (aby se tak nosila). U Rychn. Msk. — T. = mnohomluvná žena. Ft. 2. Trajda, rajda, rajda, oženil se Klajda,
vzal sobě kadlátku v červeném kabátku. Sš. P. 636. Trajdati = mnoho mluviti. Vz Trajda.
Ta toho natrajdá. Us. Ft. Trajektorie, e, f., z lat. = vržnice, křivka,
jíž pohybuje se tělo šikmo hozené násled- kem okamžité síly a tíže. Vz S. N. Trajer, jra, m., osob. jm.
Trajtrlík = tajtrlík, a, m., der Hans-
wurst. Mor. Škd. Trak, u, tráček, čku, tračec, čce, m. =
popruh, das Tragband. Us. T-ky = šňůrky n. provazce při sukních šarce zvaných aneb při malých plachtách, v nichž selky bře- mena nosívají. Mor. Kch., Kda. — T. = šle, kšandy, Hosenträger. — T. na sukně = kraj, okrajek, die Borte. Bern. — Traky, zastr., pl. = trakař, káry. D., St. skl. — T. u síti, vz Nevod. Trakač, e, m. = trakař. Us. Jede jí huba
jako t. Us. Vrů. Trakal, a, m., osob. jm.
Trakanda, y, f. = trakařnice. Šm.
|
||
|
|||
Předchozí (128)  Strana:129  Další (130) |