sb157-05 0..8296

129

vzniká, jak už dotčeno, v utrobě diváků
soustrasť a bázeň, soustrasť s tragickým
hrdinou, bázeň vzhledem k našemu vlast-
nímu osudu; dramatické pak provedení
toho, což tragickým naznačeno, jest tra-
gédie. Sloh tragédie musí býti vážný, dů-
stojný, vzletný, při tom ovšem rázný a cha-
rakterům i událostem úplně přiměřený. T.
básní jsouc požaduje i formy básnické,
verše. U starých Řekův užíváno trimetru
iambického (senaru), jenž na slavnostný
chod tehdejší t. úplně připadal; nehodí se
však pro dobu nynější, kdež t. vymáhá ve
svém průběhu ráznější pohyblivosti; nepří-
sluší jí ani čtyrstopý trochaeus, obvyklý
v dramatice španělské, ani jednotvárný rý-
movaný verš alexandrinský francouzským
tragikům doby klassické oblíbený; hodí se
více pětistopý iamb bez rýmu, jenž u Němců
v užívání vešel n jehož i novější básníci
naši užívají (Hálek, Pfleger), nebo nadměrný
pětistopý trochej (Macháčkův Záviš). Avšak
i prosou dobré t. sepsány jsou (Bozděchův
Baron Görtz). KB. 193. T. nábožná, světská,
didaktická; básník tragédií (smutnoher, b.
tragický). Nz. T. smutné má skončení. Kom.
Vz S. N.

Tragický, z řec. = žalostný, truchlivý,
traurig, tragisch. Rk. Vz Tragédie v S. N.
T. konec slov Janových. Sš. J. 282.

Tragiěnosť, i, f., das Tragische. Nz.

Tragičný, tragisch. Nz.

Tragika, y, f., z řec., die Tragik. Nz.

Tragikomédie, tragikomoedie, e, f., z řec,
die Tragikomödie. Nz.

Tragikomický = truchlosměšný, tragi-
komisch. S. N., Nz. T. jméno. Kos. Ol. I. 295.

Tragikomičnosť, i, f., das Tragikomische.
Nz.

Tragoedie, vz Tragédie.

Tragova, y, f., tragia. Rostl. 237. b.

Trahok, u, m., anacyclus, die Ringblume.
T. pertrám, a. pyrethrum, obecný, a. offici-
narum, valentinský, a. valentinus. Rstp. 893.

Trach, a, m., osob. jm. T. z Březí, jm.
šlechtické rodiny slezské. Vz S. N.

Trachanda, y, f. = prachanda. U Golč.
Jeník. Kal.

Tracheit-is, y, f. (z trachea = průduš-
nice) = zánět prudušnice, die Luftröhren-
entzündung. Vz S. N.

Tracheostenosa, y, f., z řec. = zúžení
prudušnice. Vz S. N.

Tracheotom, u, m., z řec. = přístroj
chirurgický, klíšťkám podobný, k hrdlořezu.
Vz S. N. T. s trubkami Pithův, Langen-
beckův, Ullrichův, Thompsonův; s háčkem
špičatým, žlábkovaným, s 2 tupými háky
Bromfieldův. Vz Nástroje k operacím v ústech.
Cn.

Tracheotomie, e, f., z řec. = hrdlořez,
operace, jíž neprůchodnou průdušnici otví-
ráme, abychom v ni rourku vložili a tak j
vzduchu k plícím průchod zjednali. S. N.

Trachi-s, ny, nebo Trachy-s, ny, f. =
bylo město ve Fthiotidě v Řecku. — Tra-
chiňan, a, m. — Trachinský.

Trachta, trakta, y, f., na Mor. = hostina,
der Schmaus. Mz. 415., Brt., Sd., Škd., Mtl.
Také v jižních Čechách. Kal. Slovo cizí.

Brt Cf. Trachtace. T-u dělati; na t-tě býti;
t-u vystrojiti. Us. — T., y, m., osob. jm. Šd.

Trachtace, e, f. = trachta, trachtina,
traktace, hostina, der Schmaus. Us. Kb.
Také na Mor. Sd.

Trachtář, e, m. = trychtýř. Bern. Vz
Trachtýr.

Trachtín, a, m., Tracht, městečko u Mi-
kulova na Mor.

Trachtina, y, f., vz Trachtace. U Ko-
stelce n. Orl. Ktk.

Trachtovati koho čím = častovati, ho-
stiti, traktiren. U Kostelce n. OH. Ktk.

Trachtýr, u, m. = trychtýř. Vz Trachtář.
Na mor. Zlínsku. Brt.

Trachtýř, e, m. = traktýr.

Trachtyrovati = vz Traktirovati. Mor.

Trachyt, u, m. = mnohotvará odrůda
živce, skládá se z celistvé hmoty živcové,
v níž jsou žlutobílé krystaly n. zrnka sani-
dinu, der Trachyt. Jest dirkovitý, drsný.
T. šedý, zažloutlý, černožlutý. Bř. 243. T.
vlastní, křemenný, zelenokamenný. Krč.
963., 964., 149., 962., 492., 749. Vz Hor-
nina, Schd. II. 73., KP. III. 13., 43., S. N.

Trachytový, trachytisch. T-vé kamení,
Nz., Krč. 961., 962., Horstvo.

Train (fr., tren) = veškeré povoznictvo
vojska s vosy, potahy, s mužstvem i s vše-
likým příslušenstvím, das Gefolge, Gepäck
einer Armee; Geschützwerk. — T. = vlak
železniční, der Eisenbahnzug. S. N.

Traiteur (fr., tretér), a, m. = stravovník,
hostinský, stravovatel (v nemocnicích, ve
vězeních, v seminářích), der Speisewirth.
Rk., S. N.

Trajan, a, m. T. Adam, spisov. Jg. H. 1.
643.

Trajan-us, a, m. = římský císař, 52. —117.
po Kr. Vz S. N.

1. Trajda, y, f. = běhna, lehkovážná, po-
tulná ženská, die Herumläuferin. Us. Kká.,
Zkr., Rgl. Má dcera není taková, aby si
vedla po takové trajdě (aby se tak nosila).
U Rychn. Msk. — T. = mnohomluvná žena.
Ft.

2. Trajda, rajda, rajda, oženil se Klajda,
vzal sobě kadlátku v červeném kabátku.
Sš. P. 636.

Trajdati = mnoho mluviti. Vz Trajda.
Ta toho natrajdá. Us. Ft.

Trajektorie, e, f., z lat. = vržnice, křivka,
jíž pohybuje se tělo šikmo hozené násled-
kem okamžité síly a tíže. Vz S. N.

Trajer, jra, m., osob. jm.

Trajtrlík = tajtrlík, a, m., der Hans-
wurst. Mor. Škd.

Trak, u, tráček, čku, tračec, čce, m. =
popruh, das Tragband. Us. T-ky = šňůrky
n. provazce při sukních šarce zvaných aneb
při malých plachtách, v nichž selky bře-
mena nosívají. Mor. Kch., Kda. — T. =
šle, kšandy, Hosenträger. — T. na sukně =
kraj, okrajek, die Borte. Bern. — Traky,
zastr., pl. = trakař, káry. D., St. skl. —
T. u síti, vz Nevod.

Trakač, e, m. = trakař. Us. Jede jí huba
jako t. Us. Vrů.

Trakal, a, m., osob. jm.

Trakanda, y, f. = trakařnice. Šm.