sb157-05 0..8296

130

Trakař, e, m. Dle Mz. 350. z něm. tra-
gen. T. = kdo něco tráká, nosí, nosič, der
Träger. V. T. mrtvých. V. Odneseny od
trakaní neb nosičů na Malou stranu. Skl.
II. 171. — Tk. II. 389. — T. = kárník,
vozataj, der Karrenführer. Reš. Vz Jíti
(abs. ). — T. = náčiní o jednom kole k vo-
zení břemen, na Mor. táčky, na Slovensku
turýk, slez. a mor. i tragač, místy trakač,
der Schieb-, Schubkarren. Na trakaři vézti;
s t-řem jeti. Us. Trakař — trapič (říká ná-
denník). U Petrovic. Dch. Zlámal si tra-
kárek, zůstal mu jen popruh. U Strakonic.
Huba mu jede jako t-kař. Us. Tu mu huba
jako t. drčí. Puch. — T., na Moravě a na
uher. hranici = tanec podobný rejdováku.
Jg., Dch. — T, osob. jm. Tf. 52.

Trakařiti, il, en, ení = nosičem býti,
Träger sein, tragen. V. Vz Trakař.

Trakařnice, e, f., die Karrenschieberin.
Zlob. Vz Trakař.

Trakařník, a, m., der Karrenschieber. Us.
Ktk., Kos. Ol. I. 307. O t-cích se říká: Mnoho
zkusíme, kteří jedeme a což, kteří jdou!

Trákati, trakati, trakovati, z něm. tragen,
Mz. 350. = táhati, vléci, těžce nositi, ziehen,
schleppen. — se s čím. Us. (u Turn. a na
Moravě). Takových semotam se trakujících
(toulajících se) a tuláků mnoho a často
trescí. Har. II. 168.

Trakt, u, m., z lat. = obdíl, obkres, die
Strecke, der Strich, Trakt. Rk.

Traktace, e, trakta, y, f., z lat. = ho-
stina, hody, die Gasterei. Rk.

Traktament, u, m., z lat. = jednání,
zacházení s kým, die Behandlung; mzda,
služné, der Gehalt, die Besoldung; hostina,
die Bewirthung, der Schmauss. Vz Trak-
tace. Rk.

Traktat, traktát, u, m., z lat. = spis, člá-
nek, pojednání, rozprava o něčem, hl. o vě-
cech náboženských, die Abhandlung; státní
smlouva, der Vergleich, der Vertrag. Rk., S. N.

Traktěr = traiteur.

Traktovati, lépe než traktirovati, z lat.
tractare = smlouvati, handeln. — s kým
oč: o pokoj. Kom. — T. = k někomu se
míti, behandeln; jej častovati, hostiti, be-
wirthen. — koho. Grobiánsky, zle někoho
t., Smrž., Plk., štědře, dobrotivě. V. Vz
Trachtovati.

Traktýř, e, m. = trachtýř, z střlat. trae-
tarius. Bdl.

Traky, zastr. = trakař. Jir.

Tralala. Kdybys mně tam umřel, dala
bych ti trúbit tralala, tralala, tralalenka,
tralala. Sš. P. 662.

Tralaře, m., pl., z fr. treillage = stromky
k latím vázané, das Geländer, die Treillagen.

Tralářkový. T. plot. Prm. IV. r. 211. Vz
Tralaře.

Tralati, trala singen, trälen. Rk.

Tralda, y, f., nadávka. Jrsk.

Trálec, lce, m., strádalec, certator, nolv-
rlai;. Vký. Vz Trálý.

Tralice, e, f. T. na len. -- T. = neohra-
baná ženská. Ve vých. Čech. Jir.

Trálivý, zastr. = trvanlivý, dauerhaft.
Dlúho t. M.

Trálý = trvalý, statný, trálec, ausdauernd.

Trám, u, trámec, mce, trámek, mku,
trámeček, trámček, ečku, m. T., kořen
trm, cf. strmý, strom. Jg. T. = břevno,
Balken, Tram, m. BO. T. otesaný: tesa;
malý: trámec, hrada n. hřada; krátký: pře-
rubek; neotesaný: neotesek; stojací: stěnýř;
k podlaze: podlažina; ku stropu: poval; do
stodoly: odřice, pateřnice; k lávce: líha; do
mlýna: svor; na jedné straně otesaný: plo-
cha; t. přikusatiti, kusatiti, připraviti, upra-
viti (abtrumpfen). Nz. T. na stropy také:
stropnice, stropovnice, stropovka; ten kus,
který pro slabosť žádných hran nemá: oblina;
trámy kampovati, podtemovati, zapustiti.
Šp. T. k vázání jiných: vazný, spěnka; t.
rákosný (Falltram). Nz. T. příční, Nárožný,
valbovní. Šp. T. hřebenový nebo kuklový
(slémě), der Firstensparren; t. kovaný, oko-
vaný, armirter Balken. Nz. Trámové domů
našich jsou z cedru. Hus III. 23. Čouhavý
trám, hervorragender Balken, t. ohořelý,
abgebrannter B. Dch. Trámek = příčka
v úlech dzierzonských. Všk. T. průvlačný,
průvlač, Unterzugsbalken. Šp. T., tlustý tes
n. dřevo ve stavení. V. T. hlavní. Trámů
spojení. V. Svrchní trámy na podlaze. V.
Trámů do cizí zdi neklaď. Er. Tramu do
cizí zdi, kde toho prve nebylo, neklaď. Pr.
Právo pustiti nebo vložiti t. do cizí stěny,
das Balkenrecht. Vz Právo. Mám maličko
ve žbánečko, nevepijo, já ten žbáneček vo
ten trámeček hneď rozbijo; A my máme
devět psotek zavrtaných na trámě; Je-li
váš mostek tvrdý? On je tvrdý jako kameň,
jsú dubové trámy na něm. Sš. P. 649., 672.,
730. Na trám píší šenkýři křídou na dluh
píjícím čárky, odtud přísloví: Napiš na trám,
vezmeš, až dám. Vz Odbytí. Č. Co byl
dlužen, smaže s trámu. Lom. Má opici jako
trám (o silně opilém). Vz Opilý. Us. Žízeň
jako trám (veliká). Us. Vrů. Nebude tam
t-my šlapati (nepořídí tam mnoho. Vz Ne-
štastný). Lb. Hloupý jako trám. Dch. —
Trámec o botanice, trabecula, trabes, das
Querbälkchen, šnorek silné vyvýšený (obyč.
množitý) na zubech obústí jednoduchého
nebo vněšného mnohých mechů, často přes
kraje se prodlužující a je ozubacující, čímž
vyhlížejí jak článkované. Rst. 507. — Trá-
mec kosý v tělocviku, vz KP. I. 412. —
Trámečky jaterné, das Lebergerüste, trá-
mečky sleziny, Milztrabekeln. Nz. lk. —
T. = šibenice, der Galgen. V.

Trambulina, y, f., z fr. tremplin (tran-
plen), it. tremplino, skákací lávka, skákačka
(v plovárně a v tělocvičně), lešení ke skákání
n. skákací, vz Lávka.

Trámčitý, querbälkig = trámci opatřený.
T. zuby obústové dvojhrotců, děrkavek.
Rstp. 507.

Trámec, vz Trám.

Trámečkovitý. T-tá tkanina, Balkenge-
webe. Nz. lk.

Trámek, vz Trám.

Trámeň, mně, f., ve stavit., das Fries,
zophorus. Nz.

Tramín, u, m., druh vína. T-ín kořenný
(Gewürz- o. Muscattraminer), bílý (weisser
M. ). Vz Víno. Šk. — T. = ohrazené přede-
dvoří kláštera. Dch.