sb157-05 0..8296

131

Tramlík, u, m. = krátče, der Stichbalken.
Nz.

Trámník, u, m. = podnožka u vozu na ra-
menech voje ležící, das Rischt am Wagen. Us.

Trámoví, n., das Balkenwerk, Gebälke.
Us. Dch.

Trámovice, e, f., trámové zhlaví, ve
stavit., der Balkenkopf. Nz.

Trámový, Balken- T. kláda, dřevo, Ros.,
hřebík (nárožník), Us., most, postavec. Dch.

Trampalák, u, m. = bič. U Třebonína.

Trampota, y, f., trampoty, pl., f. =
trámové příční, Querbalken. D. — T., trá-
pení, starosť, die Qual, Sorge. V t-potách
mysl na něco jiného obrátiti. Kram. Z tram-
pot někoho vysvoboditi. Berg. Činí tram-
poty, že... (stěžuje si). Bl. Bože, hochu,
ty jseš trampota (trápíš)! U Kvasin. V máji
hřímoty nedělají trampoty. Pk. — T. =
obtížnosť, das Unheil, verdriessliche Händel.
Vus. — T. = vrtoch, brykule, die Grille,
Schrolle. D. Ten má t-y v hlavě. Zlob. —
Strany přísloví vz: Blecha, Brynda, Bych,
Drbati se, Kotrba, Noha, Oko, Polička, Sta-
rosť, Svatba, Svět, Ucho, Vůle a hlavně:
Péče. — T., y, m., osob. jm.

Trampotář, e, m. = kdo má v hlavě
trampoty, der Grillenfänger. D.

Trampotina, y, f. = trampota. Sš. Bs. 77.

Trampotiti se, il, cení, sich abmüden. —
po něčem. Kos. Ol. 1. 146.

Trampotný = plný trampot, grillenhaft.

Trampotovati se = s trampotami zápa-
siti, sich plagen, sorgen, in Armuth leben. Ros.

Trampotství, n. trampotiny, die Grillen-
fängerei. Jg.

Tramway (angl., trämvé, Dch., träumé,
gt. trämuéje, m., Sv., dle Meč, Brs. 2. vd.
67. ), dražová cesta, dražovka, der Falzweg.
Sv. Ib., Bž, 122. V angl. jest toto slovo
masc., ale lid náš užívá ho v rodě žen-
ském: ta t., e. Dch.

Trán, u, m., z něm. Thran, rybí tuk. D.
T. velrybí, Wallfischthran, tuleňový, See-
hundsthran a treskový, Stockfischthran. T.
z jater treskových je lékem vyhlášeným.
Šfk. 498., Schd. II. 437.

Traňa, m., dle Báča, osob. jm. Mor. Šd.

Tranda, y, f. = trandalka.

Trandalka, y, f., die Schwätzerin. U Lito-
myšle. Hrp.

Trandati = štěbetati (zvláště o husách),
schwatzen, plaudern. Vz Protrandati.

Trandavý, geschwätzig. U Litomš. Hrp.

Tranchée (fr., tranšé) = průkopy, zákopy
vojenské, Laufgräben. — Trancher (tranšé,
fr. ), obyč. tranširovati, v obecné mluvě:
dranžirovati = předkrajovati, krájeti maso,
zerschneiden, tranchiren. — Trancheur (tran-
šér) = předkrajovač, der Vorschneider, Vor-
leger. — Tranchirmesser, n. = kraječ, kra-
ják, rozkrajovák (nůž). Rk.

Traňk, u, traněček, tranček, ečku,
traňklík, traňklíček, čku, m, z němec.
der Trank = nápoj. Jg., Rk. kr. (D. 811. ).
T. frejířský, milosti, V., pro prsa. D. Pravil,
že by jí t. (lék) přinesl v malé flašce. NB.
Tč. 278. — T. = jméno rozličných bylin: t.
angelský (prha chlumní, arnica montana, Wol-
verlei); císařský (kozí cecek, der Sonnen-

wirbel, chondrilla. Kom. J. 130. ); jelení (srp-
ník, srpek barvířský, serratula, die Scharte);
královský (traňk sv. Kunhuty), agrimonia
eupatorium; májový (lomikámen, saxifraga,
Steinbrech, m. ), psaný (ceterák, jelení ja-
zyk, die Hirschzunge, scolopendrium offiici-
nale, Kom. J. 136. ); vysoký n. hadí (svalník
prostřední, celík obecný, Solidago virga,
die Goldruthe); zběhový n. drábský (roup-
ník, ajuga reptans, Goldengünsel); zlatý
(oman chlustava, inula conyza, der Alant);
hořký (podražec obecný, kokorňák, vlkové
jablko, Osterluzei, aristolochia clematis).
Rostl., Rstp. 915., 940., 869., 873, 1465.
Třanovice dolní a horní, vsi v Těšínsku.
Vz S. N.

Tránovitý = plný tránu, thranicht. D.

Třanovský, ého, m. T. Jiří, spisovatel
1591. —1637. Vz S. N., Jg. H. 1. 643., Tf.
H. 1. 40., 49., Jir. H. 1. 292., Ib. H. 1. 300.
T. Sam. Jir. H. 1. 293.

Tranquillamente, it. = klidně, v hud.

Transakce, e, f., z lat. = vyjednávání
o narovnání sporu; těž narovnání samo,
die Verhandlung; der Vergleich. S. N.

Transaktor, a, m. = vyjednávač, roz-
hodce, der Unterhändler, Schiedsrichter
(v kupec. ). Kh.

Transalpinský, transalpský = zaalp-
ský, za Alpami ležící, transalpinisch. S. N.

Transatlantský zaatlantský, za mořem
atlanským ležící, transatlantisch. S. N.

Transcendentní, transcendental, trans-
cendent = přesažný, přesažitý, transcen-
dente Kurven, Funktionen, Gleichungen,
t-tní křivky, úkony, rovnice. Nz.

Transfigurace, e, f., z lat. = přetvoření,
die Umgestaltung; proměnění Páně, die
Verklärung.

Transformace, e, f., lat. = přetvoření,
přeměnění, die Transformation. Us.

Transformovati = přetvořiti, umge-
stalten, iransformiren. Us.

Transfuse, e, f., z latin. = přelití, pře-
lívka krve ku pr. zvířecí do člověka, pře-
lévání, die Transfusion. Rk. Vz S. N. T.
krve jehněčí, die Lammbluttransfusion. Nz.
lk. Překrvení při t-si, transfusionsplethora.
Ib. Vz S. N.

Transgressiv, u, m., z lat. = přestupný
způsob, přestupník, přechodník, poněvadž
se jím vztažná zájmena a spojky (a, když,
až, poněvadž atd. ) pomíjejí čili přecházejí,
der Transgressiv. T. Jakožto úvod přede-
sýláme toto: Konstrukce participialní vy-
skýtají se ve všech jazycích: ale ten jest
rozdíl, že v jednom jazyce hojněji, ve dru-
hém řídčeji, v jednom dle podrobných a
jemně cítěných pravidel se jich užívá, kdežto
ve druhém bez jemných odstínův a jakoby
bez pravidla býti se zdají. Záleží pak ona
jemnosť v jazycích poprvé míněných v tom,
že předně pro rozmanité poměry času a
činnosti volí se vždy jistá participia, tvoří
se jiný kmen participialní a že za druhé
tento kmen participialní ve větě se svým
sounáležitým jménem shoduje se v čísle,
rodě a pádě. Ku př. ve: Aby hadači zvě-
stovali uhodnúce (Rkk. ) máme kmen parti-
cipialní uhodnuc-, poněvadž jest významu