sb157-05 0..8296

145

příčině kladou p-ky určité v rodě mužském,
může-li se k nim dodati slovo: člověk, lidé
atd. Ale v rode středním užívati jich pří-
kladem němčiny jakožto substantiv není
radno. Jazyk český přidávaje v té příčině
podstatná jména, jeví se tím býti určitějším,
na př. V předcházejícím (v předešlém = im
Vorausgehenden) jsme ukázali, že střídmosť
člověku prospívá; v následujícím (im Fol-
genden) pojednáme, že... Zde budiž do-
dáno: V předešlé úvaze, části, stati, aneb:
Posud jsme ukázali, nyní... Brs. 2. vyd.
197. — Pozn. 3. P. přítomného času sloves ne-
dokonavých sbíhá se ve formě určité zhusta;
p. týž sloves dokonavých velmi zřídka: Ti
mnoho jiných křesťanů v Jezukrista uvěří-
cích, na lodí bez vesel osadili (= uvěřilých,
uvěřivších). Pass. Místo něho klade se pří-
čestí minulé v -lý, -lá, -lé, nebo co je nyní
obyčejné, p. minulý na -vší. P. určitý času
minulého na -(v)ší (adjectivum verbale od
přech. min. ) nevyskytuje se téměř ve spisech
dobrých staré a střední literatury; hojně
však tvaru toho užívají spisovatelé novo-
věcí. Nechavší hostí spáti šla. Pass. Snáze
je nemíti neměvšímu než pozbyvšímu. Č. M.
58. Na místo tvarů těchto pro skupeninu
souhlásek vš ne příliš lahodných, bývají ve
mluve staré a střední a ve mluvě obecné
u sloves podmětných (intransitivných) pří-
čestí minulá. Tak: přišlý, odkvetlý, zmi-
zelý, sběhlý atd. m.: přišedší, odkvetší, zmi-
zevší, sběhší-se. Vz -lý. Za takovéto určité
přechodníky vedené od sloves přechodných,
lépe jest dávati větu, na př: Vůdce s 50
vojíny, útok na nepřítele učinivšími, zabit
jest. Lépe: Vůdce s 50 vojíny, kteří útok
na nepřítele učinili, zabit jest. Dopadli zlo-
děje kapli vyloupivšího (který vyloupil). —
Pozn. 4. Velmi často užívají p-ku minulého
určitého tam, kde má býti p. minulý ne-
určitý. Chlapec dohonivší (m.: dohoniv)
otce svého, ptal se ho, kam jde. Matka
uslyševší (m.: uslyševši) tu novinu, ulekla
se velmi. Brs. 2. vyd 196. — Hlavně dle:
O významě a správném užívání přechod-
níků. Na základě řec. mluvnice Niederlovy.
Brt. v Km. 1874. č. 45—49. (str. 723. a násl. )
Cf. Zk. S. 667. — 680., Zk. Ml. II. 134. —142.,
Gb. v Mus. 1870. 247. —254. (P. přítomný
sloves jednodobých a končicích v Novém
zákoně kralickém), Gb. v List. filolog. 1875.
126—141. (O vazbě přechodníkové v jazyce
štítenském), Gb. ve S. N. VIII. 673., 960.,
Š. a Ž. 1875. 97. —104., Pdg. 1880. 390.,
579., Ht. Sr. ml. 85. —90., 96., 265., Brs. 2.
vyd. 194., Mkl. S. 818. a násl., 615., Šfk. Strč.
ml. ve Výb. 1. 115., Jir. Nákr. 77. 83., Mtc.
1870. 47., Programm píseckého gymnasia
(O příčestí jazyka čes. a lat. Od Zk. )., Chč.
v Programrau obec. čes. real. gymn. v Praze
na rok 1877. 15. (Hylmar), Em. J. Mittner
(O správném užívání přestupníku v čes. řeči),
Brt. S. 3. v. 108. -114., Mřk. §. 95., Stahování.

Transitiva (verba), vz Přechodná slovesa.

Transito, a, n., z lat. transitus = průvoz
zboží atd., der Transitohandel, Handel mit
durchgehenden Waaren.

Translace, e, f., z lat. = přenesení, pře-
klad, die Uibersetzung, Uibertragung. Trans-

latio juris = převedení práva na jiného.
Rk.

Translajtán, a, m. = Zalitavan, der
Transkithaner. Šd.

Translajtánie, e, f. = Zalitavsko, země
koruny uherské ležící za řekou Litavou
(něm. Leitha), Transleithanien; Cislajtánie,
Předlitavsko, ostatní země rakouské. S. N.

Translajtánský, transleithanisch. Šd.

Translator, a, m.. z lat. = překladatel
(hl. úřední), Uibersetzer, Dolmetsch, m. —
T., u, m., převáděč galvanického proudu
při telegrafování. Vz KP. II. 263.

Translokace, e, f., z lat. = změnění místa,
přestěhování, die Versetzung, Translokation.

Traitsmigrace, e, f., z lat. = přestěho-
vání, jmen. o stěhování duší, die Volks-,
Seelenwanderung. S. N.

Transmisse, e, f., z lat. = přenesení,
přenáška, die Uibertragung, Transmission.
S. N. Hlavní t., Haupttransmission. Šp.

Transmutace, e, f., z lat. = přestavení,
přestava, přeměna, die Umänderung, Um-
wandlung. Rk.

Transparent, u, m., lat. -franc. = prů-
svitný (prosvítavý, prosvítivý) obraz n. ná-
pis, das Transparent. Rk.

Transplantace, e. f. = přenášení, vrou-
bení, die Transplantation, Um-, Verpflanzung.
Nz. lk.

Transponovati = do jiné toniny pře-
nésti, versetzen, transponiren. Mlt.

Transport, u, m., z lat. = převoz, dovoz,
posýlka, doprava, die Uiberfahrt, Versen-
dung, Fortschaffung; přenáška, přenos, der
Uibertrag. Kh.

Transportace, e, f., z lat. = převážení,
přenášení, dopravování, die Versendung,
Fortschaffung.

Transporteur (-tér, fr. ), a, m. = pře-
nášec, nástroj k přenášení úhlů na papír a
vůbec na plochy. Vz S. N. T. přímočárný,
měřítko tětivné, der Sehnenmassstab, Chor-
den-, Grad-, Winkelmesser. Nz.

Transportovati = přenášeti, dopravo-
vati, überbringen, fortschaffen. Rk.

Transposice, e, f., z lat. = přenesení
na př. hudební skladby z některé toniny do
jiné; přestavení, přestava, die Uiber-, Ver-
setzung, Transposition; v math. přesazení
členů rovnice z jedné strany známky rov-
nosti na druhou. Rk., S. N.

Transrhenanus, lat. = zarýnský, jenseits
des Rheines liegend.

Transscendentalní, transscendentní, z la-
tinsk. = přesažný, přesažitý (co přesahuje
smysly lidské), Rk.; co mimo obor empi-
rismu vyhledává původní, první příčinu na-
šeho poznávání, übersinnlich. S. N.

Transskripce, e, f., z lat. = přepsání
(přenesení vlastnictví přepsáním jména vlast-
níka), die Uiberschreibung, Transskription;
užívání známé, domácí abecedy při jazyku
cizím, který užívá jiných liter, ku př. psání
ruských slov latinkou. S. N. T. v hudbě.

Transspirace, e, f., z lat. = vypařování,
dýcháni koží, die Ausdünstung, Transspira-
tion. Rk. Vz S. N.

Transsubstantiace, e, f., z lat. = pro-
měnění podstaty totiž chleba a vína při