Předchozí (144)  Strana:145  Další (146) |
|
|||
145
|
|||
|
|||
příčině kladou p-ky určité v rodě mužském,
může-li se k nim dodati slovo: člověk, lidé atd. Ale v rode středním užívati jich pří- kladem němčiny jakožto substantiv není radno. Jazyk český přidávaje v té příčině podstatná jména, jeví se tím býti určitějším, na př. V předcházejícím (v předešlém = im Vorausgehenden) jsme ukázali, že střídmosť člověku prospívá; v následujícím (im Fol- genden) pojednáme, že... Zde budiž do- dáno: V předešlé úvaze, části, stati, aneb: Posud jsme ukázali, nyní... Brs. 2. vyd. 197. — Pozn. 3. P. přítomného času sloves ne- dokonavých sbíhá se ve formě určité zhusta; p. týž sloves dokonavých velmi zřídka: Ti mnoho jiných křesťanů v Jezukrista uvěří- cích, na lodí bez vesel osadili (= uvěřilých, uvěřivších). Pass. Místo něho klade se pří- čestí minulé v -lý, -lá, -lé, nebo co je nyní obyčejné, p. minulý na -vší. P. určitý času minulého na -(v)ší (adjectivum verbale od přech. min. ) nevyskytuje se téměř ve spisech dobrých staré a střední literatury; hojně však tvaru toho užívají spisovatelé novo- věcí. Nechavší hostí spáti šla. Pass. Snáze je nemíti neměvšímu než pozbyvšímu. Č. M. 58. Na místo tvarů těchto pro skupeninu souhlásek vš ne příliš lahodných, bývají ve mluve staré a střední a ve mluvě obecné u sloves podmětných (intransitivných) pří- čestí minulá. Tak: přišlý, odkvetlý, zmi- zelý, sběhlý atd. m.: přišedší, odkvetší, zmi- zevší, sběhší-se. Vz -lý. Za takovéto určité přechodníky vedené od sloves přechodných, lépe jest dávati větu, na př: Vůdce s 50 vojíny, útok na nepřítele učinivšími, zabit jest. Lépe: Vůdce s 50 vojíny, kteří útok na nepřítele učinili, zabit jest. Dopadli zlo- děje kapli vyloupivšího (který vyloupil). — Pozn. 4. Velmi často užívají p-ku minulého určitého tam, kde má býti p. minulý ne- určitý. Chlapec dohonivší (m.: dohoniv) otce svého, ptal se ho, kam jde. Matka uslyševší (m.: uslyševši) tu novinu, ulekla se velmi. Brs. 2. vyd 196. — Hlavně dle: O významě a správném užívání přechod- níků. Na základě řec. mluvnice Niederlovy. Brt. v Km. 1874. č. 45—49. (str. 723. a násl. ) Cf. Zk. S. 667. — 680., Zk. Ml. II. 134. —142., Gb. v Mus. 1870. 247. —254. (P. přítomný sloves jednodobých a končicích v Novém zákoně kralickém), Gb. v List. filolog. 1875. 126—141. (O vazbě přechodníkové v jazyce štítenském), Gb. ve S. N. VIII. 673., 960., Š. a Ž. 1875. 97. —104., Pdg. 1880. 390., 579., Ht. Sr. ml. 85. —90., 96., 265., Brs. 2. vyd. 194., Mkl. S. 818. a násl., 615., Šfk. Strč. ml. ve Výb. 1. 115., Jir. Nákr. 77. 83., Mtc. 1870. 47., Programm píseckého gymnasia (O příčestí jazyka čes. a lat. Od Zk. )., Chč. v Programrau obec. čes. real. gymn. v Praze na rok 1877. 15. (Hylmar), Em. J. Mittner (O správném užívání přestupníku v čes. řeči), Brt. S. 3. v. 108. -114., Mřk. §. 95., Stahování. Transitiva (verba), vz Přechodná slovesa.
Transito, a, n., z lat. transitus = průvoz
zboží atd., der Transitohandel, Handel mit durchgehenden Waaren. Translace, e, f., z lat. = přenesení, pře-
klad, die Uibersetzung, Uibertragung. Trans- |
latio juris = převedení práva na jiného.
Rk. Translajtán, a, m. = Zalitavan, der
Transkithaner. Šd. Translajtánie, e, f. = Zalitavsko, země
koruny uherské ležící za řekou Litavou (něm. Leitha), Transleithanien; Cislajtánie, Předlitavsko, ostatní země rakouské. S. N. Translajtánský, transleithanisch. Šd.
Translator, a, m.. z lat. = překladatel
(hl. úřední), Uibersetzer, Dolmetsch, m. — T., u, m., převáděč galvanického proudu při telegrafování. Vz KP. II. 263. Translokace, e, f., z lat. = změnění místa,
přestěhování, die Versetzung, Translokation. Traitsmigrace, e, f., z lat. = přestěho-
vání, jmen. o stěhování duší, die Volks-, Seelenwanderung. S. N. Transmisse, e, f., z lat. = přenesení,
přenáška, die Uibertragung, Transmission. S. N. Hlavní t., Haupttransmission. Šp. Transmutace, e, f., z lat. = přestavení,
přestava, přeměna, die Umänderung, Um- wandlung. Rk. Transparent, u, m., lat. -franc. = prů-
svitný (prosvítavý, prosvítivý) obraz n. ná- pis, das Transparent. Rk. Transplantace, e. f. = přenášení, vrou-
bení, die Transplantation, Um-, Verpflanzung. Nz. lk. Transponovati = do jiné toniny pře-
nésti, versetzen, transponiren. Mlt. Transport, u, m., z lat. = převoz, dovoz,
posýlka, doprava, die Uiberfahrt, Versen- dung, Fortschaffung; přenáška, přenos, der Uibertrag. Kh. Transportace, e, f., z lat. = převážení,
přenášení, dopravování, die Versendung, Fortschaffung. Transporteur (-tér, fr. ), a, m. = pře-
nášec, nástroj k přenášení úhlů na papír a vůbec na plochy. Vz S. N. T. přímočárný, měřítko tětivné, der Sehnenmassstab, Chor- den-, Grad-, Winkelmesser. Nz. Transportovati = přenášeti, dopravo-
vati, überbringen, fortschaffen. Rk. Transposice, e, f., z lat. = přenesení
na př. hudební skladby z některé toniny do jiné; přestavení, přestava, die Uiber-, Ver- setzung, Transposition; v math. přesazení členů rovnice z jedné strany známky rov- nosti na druhou. Rk., S. N. Transrhenanus, lat. = zarýnský, jenseits
des Rheines liegend. Transscendentalní, transscendentní, z la-
tinsk. = přesažný, přesažitý (co přesahuje smysly lidské), Rk.; co mimo obor empi- rismu vyhledává původní, první příčinu na- šeho poznávání, übersinnlich. S. N. Transskripce, e, f., z lat. = přepsání
(přenesení vlastnictví přepsáním jména vlast- níka), die Uiberschreibung, Transskription; užívání známé, domácí abecedy při jazyku cizím, který užívá jiných liter, ku př. psání ruských slov latinkou. S. N. T. v hudbě. Transspirace, e, f., z lat. = vypařování,
dýcháni koží, die Ausdünstung, Transspira- tion. Rk. Vz S. N. Transsubstantiace, e, f., z lat. = pro-
měnění podstaty totiž chleba a vína při |
||
|
|||
Předchozí (144)  Strana:145  Další (146) |