sb157-05 0..8296

146

večeři Páně v tělo a krev Kristovu, wesent-
liche Umwandlung, die Transsubstantiation,
Rk., přepodstata. Šd.

Transsudace, e, f., z lat. = vypryšťo-
vání intercellularní tekutiny krve, die Trans-
sudation. 8. N.

Transsylvanie, e, f., lat. = Sedmihradsko.

Transválská Republika v jihovýchodní
Africe. Vz S. N.

Transversala, y, f., lat. = příčka, příčná
čára, der Querstrich; příčná lať, die Quer-
stange; příčná chodba, der Quergang.

Transversalní (-sální) = příčný. Rk.
T. dráha, die Querbahn.

Trantal, a. m., osob. jm.

Trantarie, e, f., das Utopienland. U Místka.
Škd. Šel do T-e křen kopat (= nevím, kam).

Trantýrovati = vrávorati (o opilém).
V Klat. Kd. Na Mor. Bkř.

1. Trap, u, m. = trápení. Na něčí t-py
se dívati. Er. Sl. čít. 70.

2. Trap, u, m. = zudec, nerost, der Trapp.
Nz.

Třap, u, m, obyč. v pl. třapy = třepení.
D. — T. v botan. = kyšť, vřeteno a jeho
díly na hroznu, obzvláště vinném, der Kamm
der Weintrauben. Rst. 434., 507.

Třapati = třepati. Ros.

Třápati, třápávati = křápati, daremné
mluviti, plaudern, schwätzen. — co. Kom.
L. 19. — jak: do větru = daremné řeči
mluviti. Č. M. 603.

Třapavě, troddelig. Reš.

Třapcovitosť, i, f., die Quastenförmigkeit.
Ros.

Třapcovitý, quastenförmig. Ros.

Třapčář, e, m. = třapečník. Šm.

Třapčářský = třapečnický. Šm.

Trapec, pce, m. = trapič, vexator, zastr.
Rozk.

Třapec (zastr. třepec), pce, třapeček, čku,
m. Kom. J. 518. Třápci. V. Die Quaste. Na
Mor. kyta. Brt. S uzly perlovými, s třapci
hedvábnými; Třapce zbarvené u klobúka
až do země, a dek, jenž kóň kryje, až se
i po zemi vleče; S t-ci krví barvenými,
v nichž se kochá světská pýcha. Hus I. 77.,
II. 12(5. (Tč. ). Leze za pec hlídat třapec
(povalovat se, lenošit) U Rychn. Ntk. T.
na věncích visí. Reš. Třapci n. vláskové na
kořenech. Reš. Důstojnický t., porte-epé.
Bur. Vz Střapec a S. — T. = štětka, cho-
máč chlupů na pošvě samčího plodidla černé
a srnčí zvěři. Šp.

Třapecnatcovitý = ku třapecnatci po-
dobný (řád mlžů, aviculea). Krok. II. 127.

Trapecnatec, tce, m., avicula, druh mlžů.
Krok. II. 129.

Třapečkovitý, třásňovitý, laniciatus.
Nz. lk.

Třapečnice, e, f., die Quastenmacherin.
Jg. — T., pharetria, býložilec. Krok. II. 520.

Trapečnický, Quastenmacher-. Ros.

Třapečnictví, n, die Quastenmacherei,
der Quastenhandel. Jg.

Třapečník, a, m., der Quastenmacher,
-händler. Jg.

Trápenec, nce, m., der Gequälte. Ev.

Trápení, n. = činění bolesti, das Quälen,
Plagen, Martern. T. zvířat. Jg. Vz Trápiti. —

T. = tázání útrpným právem, mučení, Tor-
tur, f., Marter, Folter, f. Václ. VIII. T-ním
někoho mořiti, k vyznání něčeho přinutiti;
skrze t. na pravdu se ptáti. V. Po dlouhém
t. ho usmrtili. Har. T. horké, suché. Vz
Právo. Co sem mluvila na t., to i nyní ještě
pravím a na tom umírám, že tak jest. Let.
316. — T. = bolesť působená čímkoliv a) na
duši, der Schmerz, die Pein, Qual, Angst,
Bedrängniss Nejtěžší t. cítiti; t. z cizího
neštěstí míti (útrpnosť). V. Řemeslníci jsouce
živnosti zbaveni, t. nemalé trpěli. Bart. Vezmi
si do srdce mé velké t.; Co mám za t., že
mně vepovídá moje potěšení. Sš. P. 75., 656.
(Tak) kázali, aby sv. Pavlovi t. přidali;
Věčné t. bezbožných; T. pekelné na mne
se valící; Hanbu ponese a v svědomí svém
t. míti bude. BR. II. 10. b., 14. a., 121. b.,
539. a. Skrze t. a utrpení jsem mrzuta; Roz-
ličným t-ním ji mučili. Hus III. 14., 6. (Tč. ).
T. dává rozum. Prov. Tovaryše svého t.
míti. Us. T. svědomí. D. T. si činiti. Jel.
T. mysli zažívati. Kom. Dobré svědomí nad
všecko jmění, zlé však vědomí jest hořké
t. Prov. — b) Na těle, Schmerz, m. Bolesť
a t. v kloubích (dna). V. V čas t. (zimnice).
Ras. Čím kto viece v bohomyslném životě
skrze t. těla srdce svého povyšuje, tiem..
Hus III 62. Vz Rb. 273.

Třapení = třepení, die Quaste. Kom. J.
518.

Trápenosť, i, f., na Slov. = trápení.
Koll. Trápenosť, trápenosť, trápila si ma
dosť. Ps. sl. 151.

Trápený, gepeinigt, gequält, gefoltert, vz
Trápiti. — čím: haněním. Hus II. 379.

Trapez, u, m. = lichoběžník, čtyrúhelník,
v němž dvě protější strany jsou rovnoběžny,
obě druhé však nikoli, das Trapez. Vz S. N.

Trapezoid, u, m. = různoběžník, Rk.,
kosodelník, das Trapezoid.

Trapezový, Trapez-. T. plocha. Rostl.
I. 91. a.

Trapez-us, -unta, m., Trapezunt, Trebi-
sonde, tur. Tarabosan, město v bývalém
Pontu. — Trapezunťan, a, m., pl. -né. —
Trapezuntský.

Trapie, e, n. = trapitel, mučitel, tryzni-
tel, der Peiniger, Quäler, Plager, Plagegeist.
V. Příp. -čJB. Mkl. B. 331. Dostala sem
muža trapiče, on mně mó hlavěnko tluče.
Sš. P. 495 T. jiných, lidu božího. Br.

Trapička, y, f., die Plagerin, Quälerin. D.

Trapičný = trápící, folternd, quälend.
1619.

Trapidlo, a, n. = nástroj ku trápení,
das Marterwerkzeug. Ros. — T. = vše, co
trápí, trápení, die Pein, Qual. Všeliké t. na
sobě míti. Ros. — T. = trapič, der Plager,
Quäler, Plagegeist. Modly svým ctitelům
pouhým jsou t-dlem. Br. Hrozné t. (o ne-
odbytném). Č.

Trápieše = trápil, a, o (zastr. ).

Trápil, a, m. = trapič.

Trapilka, y, f. = chocholouš, pták.

Třapiny, pl, f., ve vinař., die Kämme.
Šk.

Trapírna, y, f. = mučírna. Kom. Inf. III.

Trapista, y, m. Vz Trappista.

Trapitel, e, m. = trapič. D.