sb157-05 0..8296

147

Trapitelka, y, trapitelkyně, ě, f. =
trapička. die Plagerin, Quälerin. Jg.

Trapiti, ve složeném: natrapiti.

Trápiti, trap, trápě (íc), il, en, ení; trá-
pívati. T. = bolest činiti, mučiti, sužovati,
mrzeti, martern, quälen, plagen, peinigen,
foltern, kränken, ängstigen, bedrängen, be-
drücken, zusetzen; se = bolest trpěti, su-
žovati se, sich quälen, sich grämen, sich
härmen, sich plagen. Jg. Trápiti od trpěti,
r v ra. Vz R, Mkl. B. 449. — abs. Klání
v bocích, bolení srdce, ledví méně trápí.
Kom. — koho. Trápí ho kat, Ros., nemoc,
Us., žizň. Rkk. Trápí nás to. Us. Čert je
trápil. Hus I. 70. Trápijá mia tvé ostrožky,
co pichajú moje bočky. Sš. P. 173. Ty mi
trápíš mou hlavičku. Er. P. 152. Láska je
neštěstí, když duši trápí. Us. Trápiti svou
vlasť. Jel. Netrap mne. Nic ho netrápí. Us.
Svědomí ho trápí. D. — se, koho kým,
čím. Katem někoho t. (mučiti); nemocí,
neduhem, péčí, obležením, starostí a pečo-
váním se t. nebo trápenu býti. V. Jiní vě-
zením trápeni a někteří i usmrceni byli.
Čr. Trápil město obležením. Dač. I. 172. T.
někoho ukrutnými mukami. Chč. 634. Ne-
trap si tím rozum. Us. T. se hořem. Kom.
Pohleď medle, to-li jest láska otcovská, že
tě hladem trápí?; Proč se má člověk tím
t., což ještě nepřišlo? BR. II. 15. b., 31. a.
Myšlením na smrť se t. Kom. Netrap se tím.
D. — se s kým. A s nimi se trápiti chtěli.
Skl. II. 266. Hned se s ním trápili (katovali
ho). Kanc. s. Štěp. — koho oč. Již dávno
mne o to trápil. D, Ml. Zle činiti před
lidmi, nás o to stud trápí. Mudr. Aby od
žida o to viece nikdy trápen nebyl. NB. Tč.
T. mysl o něco. Anth. II. 174., 355. — se
proč = rmoutiti se. D. Pre teba, má milá,
trápi ma rodina. Sl. ps. 49. Co se mám pro
milýho trápit? Volím já jemu prstěn vrátit.
Sš. P. 384. Já se pro tě ve dne v noci
trápím. Er. P. 157. T. se z něčího rozkazu.
Pref. 475. Jiní ze zatracení statků se trápí.
Kon. — co komu. Ty mně srdečko darmo
trápíš. Sš. P. 231. Kozla bych so jim pro
to trápil. Us. Dch. — se s kým jak dlouho:
až do smrti. Er. P. 202. — se nad čím. Us.
Dch. Vida jeho nešlechetnosti trápil se nad
tím. BR. II. 812. b. — se od čeho. Dcerka
má zle sě od ďábla trápí (Mat, 15. ) neb:
dcerku mú zle ďábel trápí. Hus II. 96. —
se, koho kde: na mysli, v mysli, v srdci,
V. To ho na smrtelném loži trápilo. Ml. T.
někoho na mučidle. Us. — se kdy. Ten
před svou smrtí velice se trápil (i. e. než
umřel). To mě trápí ve dne v noci. Us. Šd.
Vz T. se proč. — se zač. Eh za to se ne-
trapte. Němc.

Třapky, vz Třepení, Třepky.

Trapl, a, m., osob. jm.

Traple, f., pl. = provazy žíněmi otočené,
mit Rosshaar umflochtene Stricke. Techn.
III. 133. Slovo snad cizí. Mz. 350. — T. =
spodní čásť náušnic. Us. v Policku. Kšá.

Traplice, Trapplitz, ves u Uher. Hra-
diště na Mor. PL.

Traplivosť, i, f. = traplivý stav, bolesť,
der Schmerz, peinlicher Zustand, die Pein-
lichkeit. D., MM. 211.

Traplivý = přebolestný, trápící, peinlich,
schmerzlich. T. myšlénky, chvíle, milosť,
smrť. Us. — T. = kdo se trápí, der sich
härmt, der Traurige. Koll. Sl. dc. 100.

Trapně, peinlich. Trapněje zhynúti žizňú
meča. Rkk. 53. Trapně překvapený; t. něco
nésti. Dch.

Trapný = traplivý, trápící, peinlich. T.
žizň. Rkk. T. myšlénka, stav, J. tr., neji-
stota, dojem, noc, postavení, Dch., muka.
Šd. Můj šuhajku málo trápný, skoroli ťa
smrť udáví? Pís. u Klobouk.

Trápor, u, tráporec, rce, m. = nebozez
(kolovrátek), z něm. Drehbohrer. Mz 350.

Trápota, y, f. = trápení. Klc.

Třapounek, nku, m., botrytis, der Trau-
benschimmel. T. obecný, b. vulgaris, pro-
měnný, b. allochroa, hrubovýtrusný, b. ma-
crosperma. Rstp. 1981.

Trapový. T. kamení, trap, das Trapp-
gestein, der Trapp. Nz.

Trapp, a, m., osob. jm. T. Mauric Vil.,
musejní kustos v Brně, spisov. Vz S. N.

Trappisté = členové řádu mnišského,
jimž se kromě přísných pravidel ukládá
též stálé mlčení. Rk. Vz S. N.

Trapulky, pl., f. = druh karet hracích,
z it. carte da trappola t. j. karty ku po-
lapení, Trappelirkarten. Jsou it. bastoni =
hůlky, denari = penízky, spade = kordy n.
šavle, coppe = koflíky. Dch.

Třapy, pl., m. = třísně, Troddel. D. Vz
Třap.

Trara. Tu hnedky hráli břinky, břinky,
trara, fidli duj, duj, dada, dudli, dudli.
U Rožnova.

Trarara, interj., hlas trouby.

Trarníky (trávníky?), pl., m. = pásy,
kruhy, jimiž šarnice k nápravě (u vozu) se
přidržuje. Us.

Tras, u, m. = pucolána, Puzzolanerde.
Vz Mz. 351. T. = tuf sopečný, jenž po-
vstal zvětráním lávy nebo sopečného po-
pelu a tolik křemanu hlinitého a alkalií ob-
sahuje, že as s 2½ částkami vápna smíšen
jsa výtečnou maltu a vodní vápno dává.
Mívá jména od míst, kde se dobývá, ku př.
pozzuolane u Pozzuol a Neapole. KP. III.
26.

Třas, u, m. = třesení, strach, das Zittern,
die Furcht. Výb. I., Ž. klem. T. země (tře-
sení). Hdk. C. 36. — T., a, m. (zosobněný).
T. je hnáše z bojišče. Rkk. 13. Třas osěde
četné voje vrahóm. Rkk. 22. Vz Třes.

Třás, v Krkonš. = třebas. Kšá.

Třasa, y, f., zastr. = třesení, das Schüt-
teln, der Frost. Přěsta trzassa. Žalt. wit.
105. 30.

Třasadlo, a, n. = jehla ve vlasech na
skrouceném drátu se třesoucí, die Zitter-
nadel. 1818. Vacek.

Třasák, a, m., osob. jm. — T., u, m.,
tanec, der Zittertanz (Polka). Us. Šm.

Třasákově klusati, das Schottischhüpfen.
Km.

Třásati ve: vytřásati, potřásati.

Třasavě = třesavě, zitternd. Bern.

Třasavec, vce, m. = třaslavec.

Třasavisko, a, n. = rosol, die Sulze.
U Opav. Klš.