sb157-05 0..8296

148

Třasavka, y, f. = zimnice, das Fieber.
Us. u Turn. — T. = bahno. Mor. Mtl.

Třasavosť, i, f., zastr. = tmavosť.

Třasavý, zastr. = třesavý. T. ruce. BO.
Trascinando, it., zdlouhavě, v nud. Mlt.

Třasení = třesení. Kdo na mé t. zpo-
míná, žádné zimnice nemívá. Sš. P. 760.

Třasenice, e, třasenina, y, f., třasidlo,
třasisko, a, n. = bažinaté místo, které se
pod nohama třese, der Moorgrund. Bern.

Třasidlo, a, n. = třasenice.

Třasichvost, u, m. = rehek domácí Vz
Třasořitek, Třaslák. Na mor. Zlínsku. Brt.

Trasimenské jezero, nyní lago de Pe-
rugia v Italii. Vz S. N.

Třasisko, a, n., der Moorgrund. Vký. Vz
Třasenice, Třasovidlo.

Třask, u, m. = třesk. D., Dch., Kam.

Třaskadlo, a, n. = třaskavina. Rk

Třaskan, u, m. = sloučenina zvláštní ky-
seliny třaskavé s kovy. T. rtuťnatý či třa-
skavá rtuť Howardova. Vz KP. IV. 482.

Třaskání, n., das Knallen. D.

Třaskati, třaskávati; třasknouti, sknul
a skl, utí, detoniren, schmettern, knittern,
knallen, knistern, platzen. — abs. Hudba
třaská. Dch. Povětří třaskací. Krok. Puška
třaská. Dch. — jak kam. Koš s hrozným
hlaholem třaskne na zem. Puch. Do něčeho
t. = plesknouti. D. — čím: dveřmi. Us. Rgl.

Třaskavina, y, f., der Sprengstoff, das
Sprengmittel. Rk.

Třaskavosť, i, f., das Knallvermögen,
Knallen. Presl. Chym. 85.

Třaskavý = kdo n. co třaská, knallend,
Knall-. T. stříbro, zlato, Presl. Chym., plyn
(schlagendes Wetter, Hydrooxygengas, m. ),
Techn., rtuť, prášek, Nz., zápalky, Knall-
zündhölzchen, účinek, kulička, explodirende
Kugel, Ck., olej, Nitroglycerin. Čsk.

Třasknouti, vz Třaskati.

Třasknutí, n., der Knall. Us.

Třaslák, a, m., na Mor. = trasořitka,
konipásek; třasichvost.

Třaslavě = třesavě, zitternd.

Třaslavec, vce, m., ein zitternder Mensch.
Slov.

Třaslavice, e, f. = třasenice. — T., pl.
= třaslavé ruce. Zlob. — T., pl. = široké,
plátěné kalhoty Slovákův, dole třepením
obroubené, die Plunderhose. Us. na Mor.
Jg., Šd. Úzké, soukenné kalhoty slovou no-
havice. Šd.

Třaslavka, y, f. = perlička. Mor. Mtl.

Třaslavosť, i, f. = třesavosť. Jg.

Třaslavý = třesoucí se, třeslavý, zitternd.
Us.

Třaslík, a, m. = pliska. Pdy.

Třáslo, a, n., zastr. = prouh, die Strecke.
Byl mor na ovcích a třáslem (strichweise)
zemřely ovce, že jich nic nezůstalo. St. let.
Vz Meslo.

Třásnatka, y, f., hymnorea, slimýš. Krok.

II. 516.
Třásnatý, třísnatý = na třísně či třásně

rozdělený, fimbriatus, gefranst. Rst. 507.,

Nz.

Třasně = třesavě. Krok.

Třásně, pl., f. = třísně, třepení, Franzen.
Us.

Třásnička, y, f. = pleva v chlup n. ště-
tinu súžená ku př. u charpy, fimbrilla, die
Spreuborste. Rst. 507.

Třásničkatý = třásničkami opatřený,
spreuborstig. Rst. 507.

Třásniti, drieseln. — se na koho, vz
Střásniti se. U Olom Sd.

Třásno, a, n. = třepení. Mor. Šd.

Třasohlavý, v již. Čech., mit dem Kopfe
zitternd. Kts. — T., ého, m., osob. jm.

Třasochvost = třasichvost.

Třasolistý, elvoóíevD. oc. Lšk.

Třasořitek (V. ), třasořítek (Reš. ), tka,
m., třasořitka (V. ), y, f. (dle lat. cauda-
tremula, D. ) = hvízdek, pliska, konipásek,
cacorka, motacilla. Na Mor.: pliska, třasi-
chvost, třaslák. Brt., Jg. T. ocasem neustále
třese. Kom. J. 158. Vz Konipásek. T-ky, mo-
tallicidae, mají tenký, zahnutý zobák, štíhlé
nohy s botkami, v křídle sedm ručních per:
linduška, konipas. Vz Frč. 354. T. žlutá,
bílá, horní. S. N.

Třasot, u, m. = třesení, třas, das Zittern.
Krok. II. 482.

Trasovati = navrhnouti, nakresliti, vytý-
čiti (tyčkami neb jiným způsobem naznačiti)
hlavní linie hradby, táboru n. stavení ně-
jakého. Cf. Trace. S. N.

Třasovidlo, třasovisko, a, n. = třasenice.

Trasový = pštrosový. T. pole. Sl. ps. 106.

Trassant, a, m. = vydavce směnky, směn-
kovatel (Šm. ), der Aussteller eines Wechsels,
Trassant. Rk.

Trassat, trassát, a, m. = směnečník, na
koho směnka je vydaná, auf den ein Wechsel
zur Bezahlung ausgestellt ist, der Trassat.

Trassovati na koho = směnku na koho
vydati, směnkovati (Šm. ), einen Wechsel aus-
stellen o. abgeben, trassiren.

Trastati, zastr. = trestati.

Třásti (zastr. třiešti; na mor. Drahansku
posud třísti, třísl, Hý. ), třesu (zastr. třasu;
a posud ve všech tvarech v již. Čech., Kts.;
a místy na Mor., na Slov. posud; třesu m.
třasu chybnou analogií dle třeseš, třese, tře-
seme, třesete, kde e vzniklo přehlasováním
zpátečným. Gb. Hl. 62., 65. ), třes (ale také
třas, Jir., ku př. v již. Čech. Kts. ), třesa
(ouc; třesúcí. Výb. ), třásl, přechod. min.
třás (-ši, -še), třesen, ení. Strsl. tręsti, tręsą.,
movere, rus. trjasti, lit. trimti, lat. tremere,
řec. t(, í/i, tiv. Mkl. L. 42. Vz Nésti. — T. =
sem tam rychle pohybovati, schütteln; če-
sati, klátiti, das Obst schütteln; se = hý-
bati sebou čerstvě, sem tam drkotati, zittern,
beben, dröhnen. Jg. — se. Když hrušky zrají,
tehdáž se česati (se třásti) mají. Prov. D.
Počal se třiesti. Jel. Třese se jako pes. Na
Slov. Člověk se třese, aby krejcar vydělal.
Us. Země se trzasla. Ž. wit. 75. 9. Buchty
kypré, každá se jen třese. Dch. A země se
bude třiesti. Pass. 9. A syneček běží, až
se celý třase. Ps. mor. Třese se jako prut,
jako osyka. Us. Trasie sa ako libačka. Mt. S.
O jak ta sanuti, jak ona ryčela, městečko
se třáslo, zeď se osypala. Sš. P. 40. Však
já dosci běžím, až sa všetek (všecek) třasu;
S pánem Bohem, mí staří rodiči, už se od
vás ubírám; oči plačó, srdečko se třase,
tělo ve mně omdlévá; Mynář mele, až sa