sb157-05 0..8296

třese, voda mu užitek nese; Počal ďábel
hústi, jala se zem třásti. Sš. P. 306., 452.,
537., 794. Ztrháni jsou svazkové nuzní smrti,
třásla se moc pekelnie, vrácen jest Lazar
živý. Hus II. 356. Třeste se, meč jsem si
dal nabrousiti a nyní — obouvám již stře-
více. Tyl. Stál jsem třasa sě. BO. Země sě
třiesieše. ZN. Ďáblové věřie a třasú sě. ZN.

— (se) čím. Lekem nohy se mu třásly.
U Rychn. T. se (chvíti se) hlasem Nz. Já
půjdem do tanečka, budem tylem třásti. Sš.
P. 674. Třesu, třesu plotem; T. se zlostí.
Er. P. 37., 392. T. nohú. Výb. I. 1124. Třesu,
třesu plotem, všecí svatí mým životem, kde
je můj milý dnes, ať mně tam zaštěkne pes.
Sš. P. 735. Třasechu sě litostiú vsi udi. LS.
v. 93. Svým srdcem se tř.; Mimochodníci
vaši chodie tuční, obtiežení drahým ka-
mením, a naše nahá zimú se třasú kolena
z hrubých nohaviček. Hus I. 21., II. 222.
Rytieř třasa kopím. GR. T. se velikú hrózú.
Pass. 366.. Hus III. 310. Bieše pohanstvo
uhrozil, takž sě třiesli jeho zrakem. Kat. 13.
Třasúce sě zimú. BO. Duše jeho strachem
se třěsieše. BO. Nitro se třese rozkoší. Hdk.
L. k 48. T. hlavú. Pč. 13. Uzřel jest, ano
sě vešken lid třese žádostiemi, chtě přes
řeku přeplúti. BO. Kříž přetěžký nese, bo-
lestí se třese. Sš. P. 75. Bázní se třásli. V.
Bál se, až se strachy třásl. V. A Anička
pyšná ani ven nevyšla, ale světlo shasla
(= shasila), zima se mnú třásla. Sš. P. 359.
Komu zimnice třese údy. Jád. Trziesly sě
strachem. Ž. wit. 13. 5., 52. 6. T. stromem.
Us. Třese jím zimnice. Ros. T. se strachem,
hrůzou, zimou. V. — co (komu). T. ořechy,
V., ovoce (česati, klátiti). Us., Šm. Raněn
jest, že jej bode bolesť, trudí práce...
třese zima. Hus II. 431. Bodaj ťa, milý mój,
toľko zimníc triaslo. Sl. ps 170. Zuzanka je
v lese, voříške tam třese. Sš. P. 509. — se
po čem. Šm. — se před čím. Kdož by se
před ním třísti nemusil? Br. — Háj., Chč.
381. Třiesli sě, jako kuře před luňákem.
Kat. 14. — se komu. Třese se mu hlava.
Ros. On se jim třás, oni se ho ptali: Máš-li
zimnici aneb psotnici? Mor. Tč. Běžel, tak
se mu hlava třásla. Us. Šd. Kačenka víno
nese, až se jí ruka třese. Sš. P. 178. Již se
mu (starému) srdce třese, plíce jedva vietr
k dychánie přijímají, pleci sě nad hlavú po-
zdvihují, chřbet sě krčí, tělo sě třese, již
na, paty cídí a smrť u dveří stoji. Hus III.
110. Třese se mu ruka, jakoby žida zabil.
Us. u Jižné. Vrů. — co odkud: ovoce se
stromu. Us. — se kde. Třese se jak list
na osyce. Pk. Utíkali, až se na nich hlavy
třásly. Us. Sá. A budeme tam tak dlóho
pásti, pokad se bude keré klásek na poli
třásti. U Olom. Tč. A pod ním se země
třese. Er. P. 471. Až se celej pod ním (pod
křížem) třese. Er. P. 60. Nohy pod ním se
třásly. Ksm. T. se v něčem. Vz T. se kdy.

— se nač = velice dychtiti, sehr nach etwas
streben, lüsten. On se na to jídlo jen jen
třese. Us. Dch. Vyšla třetí (panna) jako
máslo, až se na ni srdce třáslo. Sš. P. 364.
Celý se na to třásl. Us. Také na Mor. Šd.
T. se na maso, na víno. Us. Šd. T. se na
peníze. Us. Sd. Mysliveček se na něho (na

zajíce) třase. Brt. P. 21. Třese se na groš.
Us. Třese se na to, jako Mikeš na jelito. Us

— čím na koho (jak). Hněvivě naň třasa
hlavú. Žk. 437. — se od čeho. Až se jí
hlava třese to od dobrých koralů, od stří-
brných tolarů. Er. P. 484. a. Prežalostne
plače, až sa jej srdenko od žalosti trase.
Sl ps. 115. Od střibra i od zlata cely se
třese. Sš. P. 410. Báčovi začaly se od leku
nohy třásti. Němc. — se k čemu. Nad kým
bude odpočívati duch mój? Nad tichým a
pokorným srdcem a jenž se třese k řeči mé.
Hus III. 16. — se čeho. Nedej na se du-
chovní jho klásti, pak se lidé budou tebe
třásti (= před tebou). Sl. ps. 169. — kdy.
Země hmotná, ta se také časem a místem
třese. MP. Zloduchové za zemského Páně
putování přede Kristem se v posedlých
lidech třásli. Sš. II. 167. — jak. Hrozné
tělo jeho osykou (= jako osyka) se třese.
Er. Kyt. 84. Ciesař třásl se jako z omraza.
Kat. 2208 Trase sa po celom tele ako stu-
deno. Mt. S. Hory ze dna budú se třiesti.
BO. — se za kým. Začala ta čerešnička
riasti (růsti), začal som sa za dievčencí
triasti. Sl. ps. 185.

Trať, i, trata, y, f., pl. traty = oddělení
polí k jedné osadě n. vesnici náležejících,
strana, položení, pole, die Feldflur, Flur,
die Strecke, der Strich. Na Slov. = planina,
niva. Hdk. C, Jg. T. ze stněm. trata, die
Tratte, ager compascuus, pascuum, via pe-
cudis. Gl. 343., Mz. 84. Na našich tratách
pěkně obilí stojí. Us. na Mor. Pole v tratě.
Zlob. Tři tratě pronajmu a jednu trať si ne-
chám sobě na potřebu. Mor. Šd. — T. řeky,
die Stromstrecke. Dch. — T. silniční, die
Strecke. Trať vozní, die Fahrstrecke; běžná
trať, kurrente Strecke; místní trať, die Lo-
kalstrecke; trať železniční, die Eisenbahn-
strecke; přednosta trati (železničné); zkou-
šecí t., die Versuchsstrecke. Us. Dch. T. pře-
vozná, přepravná, die Transportstrecke. Šp.

— T., v horn. = těžné pole na sloji n. na
žíle mezi dvěma patry, t. těžná. das Bau-
feld, Abbaufeld zwischen zwei Etagen. Hř.
T. uhelná, das Kohlenfeld, Kohlenabbaufeld
zwischen zwei Etagen. Hr.

Trata, y, f., vz Trať — T. = ztráta, der
Verlust. Berg. exc.

Tratar, u, tratař, e, m. = trakař, Schieb-
karren, m. Us.

Tratárek, rku, m., der Förderkarren. Šp.

Tratarella, y, f. = směnečka, ein Wechsel
über einen kleinen Betrag. Kh.

Trati. Esli si ty zuby vylámeš, veti, vati,
trume, trati, ty můj nebudeš. Sš. P. 701.

Tráti m. trajati, strč = trvati, dauern.
Vz Mz. 84. Najdél trá rovné. Št. Dokudž
tento sněm trá a páni na súdě sedí. Půh.
I. 199. Život jeje těla státi nemóž dlúho ani
tráti kromě jedno, ač ty rúče zjevíš sě jej.
Hr. rk. J. 23. Nemóžeš na dlúze t. Výb. I.
1130., Št. Ať těm Viglefóm klatým nedá
déle t. 15 stol. Mus. 1851. III. 116. Bude
hospodařiti, dokudž jest co vařiti, nemienie
dlúho tráti. Ib. 118. — proč. Nemožno nám
déle žízňú tráti. Rkk. 52. — jak dlouho
kde. Dlúhý čas to tráti nebude. M. Budete
na dlúhý čas v zemi tráti. Br.